P.S. Výlet

13. června 2009 v 23:37 | LoveShy |  Zážitky
Ahoj^^

Já už opravdu nevím jestli jsem tak děsná a všechny problémy zaviňuju sama nebo jestli se teď okolí zbláznilo a všechno to na mě padlo.
Jistě..
V pondělí a úterý jsme byli na školním výletě.
A probíhalo to přesně jak jsem předpokládala.
Nejdřív bylo všechno v pohodě. Přijeli jsme v pondělí dopoledne, cestou byla sranda a na místě taky. Ubytovali jsme se s holkama do chatek vedle sebe a hned se vydali něco dělat. Měli jsme volejbalovej míč a bylo tam super pískový hřiště na beach volejbal. Hráli jsme přehazovanou a pak baseball (jsme sebou měli pálku a tenisáky). Skočili jsme si na oběd do restaurace a pak pár odvážných (cca 14 lidí) skočilo napůl v oblečení do koupáku. Já fotila, byla sranda - všechno bylo ok. Občas tedy, moje nejlepší kamarádka (teda alespoň ji považuju za nejlepší) občas odběhla (skoro furt) s klukama na "jedno" nebo se zkrátka se svojí "nej" kamarádkou nudila (to jako se mnou) a byla radši s klukama. Já jsem tedy byla s ostatníma holkama (což mi nevadilo, spíš naopak) ale mrzelo mě, že mě kámoška takhle "odkopla". I holky říkaly, že je to divný, ale neřešily jsme to nijak moc, protože jsme se spolu dobře bavily a nechtěly jsme si to kazit hádkama. Okolo třetí hodiny učitelka usoudila, že je čas nás utahat a vydali jsme se na nedaleký ranč. Jelikož to místo, kde jsme byli, znám, navrhla jsem cestu, ale učitelka že né, takže jsme šli po nějaký louce. Bylo to největší vedro, mi jsme byli nabalený, protože jsme netušili, že půjdem takovou štreku a měli jsme naše třídní trika - černý. Cesta vedla přes louky a pole, žádný stromy nebo tak, ale jenom louky - sluníčko a pyly. Alergici začínali kejchat (včetně mě) a bez kapesníků to bylo děsný. Došli jsme k takovýmu plácku - po únavných 40min. a všichni sotva stáli. Učitelka se školníkem (ano, ten nám dělal doprovod) se šli zeptat kde je ten ranč, asi kilometr daleko do nějakýho domu, co jsme viděli v dálce. My jsme zatím seděli a fotili se (ano jak chytré, kapesníky si nevezmu, ale foťák jo). Když se vrátili, zjistili jsme, že jsme na půlce cesty, že ranč je ještě 4km daleko. Áá. Okamžitě jsme to otočili a vrátili se do kempu. Zase tou samou cestou, takže když jsme došli do chatky, všichni lehli a leželi. To už se blížil večer, my jsme si šli ještě zahrát přehazovanou a pak jsme pekli buřty. Po buřtech šla učitelka se školníkem do svojí chatky a už se o nás moc nestarali. Občas vyšli ven, obhlídli nás a asi v osm to zabalili a zalezli do chatky.
No a pak přišla ta horší část. Alespoň pro mě.

Kluci vytáhli vodnice a vodku. Všichni - celá třída až na pár jedinců - zašli do jedný chatky a byli tam. Já jsem tam nebyla, nechtěla jsem tam jít, už z principu. Jen jsem nahlídla kdo tam všechno je, vyvalil se na mě dým a já utekla. Šla jsem ke koupáku na molo. Holky mě hledaly, ale nenašly a "nej" kámoška se ani nepokoušela. Fotila jsem dokud se nesetmělo a pak mi začla bejt zima. Trochu to na mě všechno padlo a tak jsem si pobrečela. Potřebovala jsem kapesník a bundu, ale neměla jsem klíče od chatky. Musela jsem ale jít, tak jsem šla pomalu k tý "inkrimovaný" chatce ke kámošce pro klíče, ale v tu chvíli vyšla ze dveří ta kámoška s klíčema a tak mi teda otevřela a já se rychle sbalila a šla zase na molo. Neměla jsem co dělat, tak jsem zavolala Nikolce. Bylo už deset večer, pěkná kosa. Volaly jsme přes dvacet minut (trochu kreditu ubylo, ale co :D) a tím jsem se dost uklidnila. Ještě jednou děkuju Niky :-*.
Vrátila jsem se k chatkám, kde to bylo rozjetý. Sedla jsem si před naší chatku a měla pěknej výhled na tu chatku, kde to nejvíc žilo. Občas ke mě někdo přišel (spíš pořád u mě někdo byl). Jednou to byla kámoška, která si dala jednu cigaretu a byla z toho mimo. Podruhý to byla další kámoška, která byla šťastná z jednoho kluka, který jí konečně začal věnovat pozornost. Pak to byl namol kluk, kterej mě absolutně nenávidí a v tu chvíli si tam vedle mě lehl a nevadilo mu, že jsem to zrovna já o koho se opírá. Začínalo mě bavit sedět tam a získávat nové informace o tom co se děje a věřte mi, že to nebyly nezajímavé informace :P. Sama jsem se pak vydávala na "průzkumy" po chatkách :D. S klukama byla sranda, opili se a dali si vodnici (všechny holky měly vodnici taky). Začínaly tam běhat docela divný informace o "nej" kámošce, což se nakonec potvrdilo jako pravda. Já dokonce vlezla do hulicí chatky a čuchala ty smrady, což je na mě docela úspěch. Po chvilce v tom dýmu se mi začala motat hlava, tak jsem fungovala jako hlavní větrač místnosti. Ve dvě hodiny usnula jedna kámoška z mojí chatky a o hodinu dýl vytuhla i moje "nej" trochu napitá kamarádka. Byla jsem ospalá, ale nechtělo se mi spát. Bavilo mě to tam a to jsem nic neměla. Ve čtyři ráno jedna kamarádka z vedlejší chatky chtěla už spát, ale nikdo od ní ještě nechtěl a ona tam nechtěla bejt sama. Tak jsem teda šla s ní do jejich chatky. Už bylo docela světlo, ale my si vlezly do nějakejch spacáků a usnuly do osmi.
Ráno nebylo ani tak zlé, jak si všichni mysleli že bude. Byly jsme vyspalé a klukům (kteří se pořádně opili) ani nebylo zle. Jen dvoum lidem - jedný holce a klukovi bylo zle. Ne proto, že by to přehnali s alkoholem nebo tak, ale oni zřejmě pili z kelímku, v kterym byly uhlíky z vodnice. Ten kluk musel ráno odjet ještě s dalšíma klukama, protože hráli fotbal za školu. Chudák, prý mu bylo tak zle, že nemohl běhat, jen celej zápas chodil. A ta holka taky sotva chodila, nosily jsme jí batoh, protože jí bylo fakt blbě.
Takže dopoledne jsme se pomalu balili, zahráli jsme si naposled přehazku a nafotili fotky. V půl jedný jsme vyrazili do města a tam jsme měli domluvenou prohlídku kostela a katakomb (tam jsou mumifikovaný lidi). Před kostelem jsme čekali ještě hodinu a pak nás pustili dovnitř. Já na prohlídku nechtěla (srabák no) a navíc už jsem tam byla a prostě nemám ráda takovýhle sledování mrtvol. Tak jsem hlídala všem batohy. Byla jsem vevnitř a když odešli, tak se strašně rozpršelo. Byli otevřevý dveře ven a voda začala týct až dovnitř. Byla velká bouřka a bylo to v tom kostele docela strašidelný. Za 45min. přišli z prohlídky a my měli 15 minut na to, abysme doběhli na vlak, jinak bysme museli čekat na další a to dvě hodiny. Znala jsem to tam jako jedinná, tak jsme se vydali v tom největším slejváku na nádraží. Byli jsme uplně durch, ale stihli jsme to. Tak jsme si vesele jeli domů a v půl čtvrtý jsme dorazili do našeho města.
Závěr? Líbilo se mi to, ale kamarádka mě zklamala. Tím jak si mě nevšímala a tím co udělala v noci..no nic.
Teď je to od toho výletu divný. Všichni dělají jakoby nic, ale já to nedokážu. Chápu je, nechtějí už nic řešit, nechtějí kazit naše poslední společné chvilky. Jenže mě to štve, trápí a mrzí zároveň.
Nechci odejít z týhle školy, právě teď ne.
Mám pocit, že když teď odejdem, zůstane něco "načnuté", co nedokážem dokončit.
Já nevím jak to vysvětlit.

Právě teď jsme si vytvořili lehká "pouta" mezi sebou a potřebovali bychom čas, aby jsme se ucelili úplně. Potřebujem čas, který nemáme.
Jako když máte těsto na dort, ale nemáte žádnou formu, kam by jste ho dali a nemáte čas jí hledat věčně.

V nejlepším je řeba přestat, to je myslím pravda. Po čase bysme se zase omrzeli a nevzpomínali bysme na sobě takhle v dobrém.
Asi prostě není určené ten dort upéct. Mohl by se totiž zkazit, připálit a pak by nebyl dobrý.


PS: Miluji tě


To je tak nádherný, úžasný...smutný...<333
Fakt jsem se u toho rozbrečela, což já běžně vůbec u filmů nedělám..:((
Kdo ještě neviděl, tak ať se stydí!! :P
 


Komentáře

1 Strange_Angelic Strange_Angelic | 13. června 2009 v 23:50 | Reagovat

Nemáš za co. <3
Já tě ráda rozesmívala a utěšovala a filozofovala Ti o Mohamedovi a hoře , což jsem pak pěkně zkomolila. :D

2 Angee Angee | Web | 13. června 2009 v 23:58 | Reagovat

takhle dlouhej článek jsem snad nikdy v životě nečetla...

někdy, když jsem na nějaký velký párty, anb vidím, jak se ostatní baví, tk někdy mám náladu být sama. Jednou jsem šla přes půlku hřiště, opřela jsem se o bránu, a pozorovala jsem celou oslavu narozenin... půlhodiny si nikdo ani nevšiml, že tam nejsem, pak už jeden kluk (s kterym teď jsme spolu druhým měsícem) se začala na mě ptát, a nikdo nevěděl kde jsem... a já jsem to všechno viděla. Viděla jsem, jak vytáčí moje číslo, a jak poslouchá, co mu řeknu kde jsem =D

a to se takhle docela máte, že na tom výletě si děláte co chcete... my jsme na adapťáku měli děsnej průser jenom z toho, že jsme tam kouřili.. už nemluvim o chlastu a hulení...

taky jsem odešla z devítky "v tom nejlepším"... =( a asi chápu, jak ti je...

a na takový kamarádky, jak je tamta se vyser. Nestojí ti za to... jestli ona upřednostňuje někoho jinýho, než tebe, tk to nebude "nej" kámoška...

ale koneckonců, je to tvoje věc =)

3 Handle Handle | Web | 16. června 2009 v 20:19 | Reagovat

hmm přečetl jsem. hold takhle se chová skoro každej a všude. a že nechceš odejít ze třídy? vždyt s kým bbudeš chtít, tak se s ním mužeš dál vídat;) to by neměl být problém.. já jsem si vždycky devítku představoval trochu jinak, ale docela je sranda domlouvat se s mojí třídou o rozlučce a těhlech věcech :D už od první třídy jsme se v životě nebyli schopný se domluvit xD ale dnes se to konečně povedlo :D a můj vztah ke třídě ? neutrální. a jak jsem řekl, jdu na stední, kde nikoho známýho nemám, a proto, když se budu chtít sejít s pár lidmi ze základy,myslím, aspon doufám:D že to nebude problém:)

4 *Barr.Borka - your SB <3 *Barr.Borka - your SB <3 | Web | 16. června 2009 v 20:57 | Reagovat

uplně tě chápu. Taky sme byli se třídou na výletě a kamarádky (dvě) a kterejma sem byla domluvená že spolu budme na pojoki se rozhodli že budou s jinýma holkama. Fajn, dohdla sem se s jinou kámoškou a bylo to možná i lepší. Jenže nakonec ty holky se kterejma se ty kámošky dohodly, se na ně našvali takže nakonec byly kámošky spolu, jen oni dvě. Ta jedna kámoška (se kterou nedesim) aspoň za náma na pokoj chodila, bavila se snáma a tak, jenže ta druhá, se kterou sedim a při každym testu jí radim aby nedoslala její obvyklou známku 4, se s náma vůbec nebavila a ani jednou za náma nepřišla. Nakonec sem ráda, že sem s nima nebyla. Ta, se kterou nesedim, je jedna z mejch "nej" kámošek ze třídy doteď, jenže ta se kterou sedim? ta už ne a ani asi nechce. A já taky nechci. Je to takhle lepší ..... Heeeh takovej sloh ti sem píšu a asi tě to stejně zajímat nebude xD

5 Angee Angee | Web | 18. června 2009 v 7:59 | Reagovat

tenhle způsob komunikace nemusim, ale...
nechceš "spřátelit"? =) já vím, že budu k tobě chodit často, protože tvoje dlouhý články miluju... už jsem si tě přidala, a je na tobě, jestli si přidáš i mě =) ale budu jenom ráda

6 kath kath | Web | 19. června 2009 v 19:50 | Reagovat

ahoj LoveShy,promin,ale nemám dosti času napsát a pročíst článek,který tady máš zveřejněný již od soboty,večer máme v plábu opět zajít do klubu a pokochat se večerním madridem,krásná písen,je z p.s.miluji tě?blbá otázka,když video obasu je hlavní postavy,ale jsem to já.měj se krásně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama