Červenec 2009

Hrajme si

31. července 2009 v 0:29 | LoveShy |  Zážitky

KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ...

...JÁ SI BUDU HRÁT, ALE ZLOBIT NEPŘESTANU ;)


Ahoj lidičkové^^

Dneska jsem byla s Nikčou ve městě. Po delší době jsem se odreágovala z toho domácího stereotypu. Byla s ní jako vždycky sranda, je to takový trdlo :)).
Jako vždy jsme dělaly kraviny a Nikča zase perlila. Nejlepší hláška:

-----------------------

Byly jsme u Mekáče a Nikča si objednávala.
Nikča: ...dám si Nestea.
Obsluhující: *zmateně se ohlídne za sebe* Máme jenom IceTea.
Nikča: No...to je jedno...
Obsuhující: A střední nebo velký?
Nikča: Jo...
Já a obsluhující se začínáme smát.
Obsluhující: Chcete střední nebo velký?
Nikča: No jo..!
Já a obsluhující propukáme v smích.
Já: Niky, to si musíš vybrat.
Obsluhující: Takže střední nebo velký?
Nikča: No střední...
:D:D:D

-----------------------

Potom jsme šly na nákupy, něco málo nakoupily ;). Pak jsme si koupily McFlurryho a sedly si před radnici, kde jsme pomlouvaly okolo jdoucí lidi. Naproti nám seděl takovej chlapík, mračil se, byl celej otrávenej a pil pořád kolu. A Nikča jenom "Hm, ten je zhrzenej životem" :D. Pak šel okolo starý pán, který se hrozně usmíval a my "Optimista." Pak šel zamračenej pán a my jenom "Pesimista...." :D
A když jsme to nakonec shrnuly, zjistily jsme že:

- staré ženské nosí skoro pořád růžovou...blee :D
- každý třetí chlap chodí, jako by posluchal RAP nebo TECHNO :P to je pohled vždycky..
- po náměstí vžycky někdo prošel a za minutu tamtudy šel zase :D jako..
- A proč sakra nosej chlapy zařízlý kalhoty???!!!!

:D:D

A nakonec tam okolo prošla příšerně vypadající babka a nesla si šílenou žlutou síťovku. A Nikča prej "Ježiš, koukni na tu síťovku." Ta babka jí slyšela, podívala se na nás a vykřikla "Podívej se na sebe, hlavně že máš zapařenou...." a ten konec tak zamumlala, že jsme jí moc nerozuměly :D:D.

No, byl to super den, pořád jsme pily kolu/sprite a smály se, což mělo málem katastrofální následky :D:D.

Nějaké fotky pod perexem ;)

Báj báj

Desetkrát já...

27. července 2009 v 20:48 | LoveShy |  Otvírám srdce, na chvilku
Otázka zněla: "Komu bych patřila, kdybych se rozdělila na deset kousků?"

PĚT dílů z deseti bych dala svým pravým přátelům. Není jich tolik, aby mi na seznam jejich jmen nestačil ani papír A4, ale na popsání toho, jací oni jsou a co pro mě znamenají by nestačil papír žádný. A kdože oni vlastně jsou?
Lidé, kteří o mě vědí téměř všechno a jí o nich. Lidé, kteří se ke mě neotočí zády a vždycky mi pomůžou. Lidé, kterým můžu důvěřovat.
  • PRVNÍ část mě patří NIKOLCE. S Ničou L. jsme se poznaly přes blog. Začalo to tím, že jsem jí požádala o spřátelení našich blogů a byly jsme SBčka. Psaly jsme si občas komentáře, takové jen ze zdvořilosti a z povinnosti. Časem jsme se článkama poznaly víc a psaly jsme si i trochu víc komentářů. Pořád jsem jí ale brala jako SB jako všechny jiné. A po nějaké době - nevím kdy - přišel nějaký zlomový okamžik, že jsem po Nikče chtěla její ICQ. Chtěla jsem jí víc znát a tak jsme si začly psát. Vůbe nevím o čem jsme si psaly, ale poznávaly jsme se víc a víc. Hrozně to uteklo, když si vezmu jak dlouho si už píšeme, ani nevím co jsme za tu dobu pořád řešily. Ikdyž jsme měly na sebe ICQ, pořád jsme si nepsaly. Bylo to jen občas, byla různá období. Jednou jsme si nepsaly týden, pak zase pořád. Každopádně jsme se poznaly. Od Vánoc jsme si psaly opravdu hodně a za poslední dobu si píšeme prakticky pořád.
    Nikdy jsme se neviděly, ale proč by to měl být problém, že :)).
    --> Nemusím ti Niky říkat, jak moc mi na tobě záleží a jak strašně moc tě mám ráda, protože to moc dobře víš. <333
  • DRUHÁ část patří NIKČE. S Nikčou B. jsem se seznámila v nemocnici. Obě jsme byly na slepáku. Já jsem tam byla dřív, byla jsem asi 3 dny po operaci když Nikča nastoupila. Ležela vedle mě a hodně se bála, tak jsem jí uklidňovala a říkala co ji čeká. Zezačátku jsem jí brala jenom jako "holku co leží vedle mě" protože jsem tam měla jednu stejně starou holku, s kterou jsem si dobře rozuměla. Když ta holka odešla, s Nikčou jsem se začla bavit víc. Byla tam sranda, nakonec nás byl pokoj plnej šesti pubertálních holek. Nikča přežila operaci :P a odešla domů, já tam ještě týden musela zůstat. Dlouho potom jsme se moc nebavily, jen občas jsme si napsaly. Časem se to zlepšovalo, pak jsme se začly pravidelně vídat a pokaždé jsme si to zdokumentovaly fotkama.
    --> I ty Niky moc dobře víš jak to mezi náma je. Občas se hádáme, ale aspoň víme, co tý druhý vadí a nakonec to vždycky smažem a jen se smějeme :)). Mám tě strašně ráda, vždycky to s tebou myslim dobře - tím myslím všechny ty moje rady :D. Nechtěla bych o tebe přijít, nenechám si tě vzít :)). <333
  • TŘETÍ část mě si vzala ŽANETKA. Známe se od druhý třídy, nikdy jsme se nekamarádily. Od pátý třídy mě nesnášela, pak jsme se skamarádily, ale nikdy mě stejně nemusela. Poslední rok, v devítce, jsme se začly zase bavit víc. Díky Stmívání. Navedla jsem ji ke čtení, půjčila jsem jí knížky, pustila film. Poslední 4 měsíce jsme se o tom pořád bavily, dávali jsme si navzájem obrázky a kdykoliv jsme viděly Volvo, usmály jsme se na sebe. Já byla její Bella, ona můj Edward (mírnou shodou podobností). Hodně nás to sblížilo, ostatní říkaly, že se nedokážem bavit o ničem jiným, ale to nebyla pravda. Bavily jsme se o všem možném a v našem posledním roku jsme zjistily, že máme stejné názory a že si perfektně rozumíme. Ona mi pomohla a já jí. Poslední den ve škole jsme všichni brečely, až na dvě holky a ona byla jednou z nich. Ona nebrečí mezi lidmi. Šla jsem jí s brekem obejmout a ona mi smáčela celou mikinu. Bylo to úžasný...stejně jako je ona. Mám jí moc ráda, ona mě taky, to já vím.
  • ČTVRTÝ kus má Nikča P. ze školy. Známe se taky od školky, v škole jsme se nenáviděly, ale v osmičce jsme se daly dohromady. Byly jsme fakt dobré kamarádky, ale ona to pokazila. Chytá se špatných lidí a na mě se vykašlala. Pořád má ze mě kousek, ale s ní to není moc nadějný. Nedokážu ji dostat pryč ze sebe...
  • PÁTÁ - Poslední část je všech ostatních přátel, kamarádů...
    Sandry a Ley ze školy, mám je ráda, jsou skvělý.
    Je jich tam ještě pár. Někoho mám pořád ráda, ale nevídáme se, nebo se už třeba nebavíme. Nedokážu na ně zapomenout, ikdyž bych chtěla. Mají tenhle kus mě.
ŠESTÝ kousek má můj taťka. Udělal by všechno proto, abych byla šťastná. Obětuje se, pomáhá... Nevím co víc k němu říct. Už si toho musel prožít dost, v poslední době hlavně. Ikdyž jsem na něj někdy nepříjemná, mám ho moc ráda.

SEDMÝ kousek je zbytek mé rodiny. Je tam brácha (největší magor na světě, ale bez něj by se to nedalo :P), je tam moje milovaná babička. Pár oblíbených příbuzných by se taky našlo.
Ještě před rokem bych řekla, že moje máma bude mít nějaký ten kus ze mě. Ale po tom všem, co se stalo za poslední půlrok sešplhala příčku po příčce dolů - z mého pomyslného žebřícku hodnot.
Je jasný, že nezmizela z mého života úplně, ale ublížila mi a zbytku rodiny taky. Řadím ji do tohoto kousku... víc jí dát nemůžu.

OSMÝ kousek je všechno ostatní co miluju. Patří tam můj pejsánek, ptří tam spousta věcí. Je to asi naivní, povrchní a já nevím co všechno, ale patří to sem taky. Twilight. Bez toho bych se asi neobešla. Není to životně důležité, ale je to závislost. Nebudu se rozepisovat, jak to začalo... Všechny moje závislosti končí vždy hodně brzy. Taky jsem se bála, aby mě tohle rychle neomrzelo, ale myslím, že zatím ne.

DEVÁTÝ A DESÁTÝ kousek je prázný. Nemám tam už nic co bych k životu musela mít. Možná kousek sebe postrádám a tak si nechávám místo, aby TO co by mohlo přijít, dokonale zapadlo.


TAK..A CO VY? CO KDYBY JSTE SE ROZDĚLILI NA DESET KOUSKŮ? :))


Zdraví desetkrát LoveShy^^

HP 6

25. července 2009 v 22:54 | LoveShy |  Odpad mojí hlavy
Ahoj^^

Dneska jsem byla na HP 6.
Strašně se mi to líbilo, bylo tam hodně vtipných a akčních scén. Měli úchvatné efekty a děj byl zpracovaný víc než dobře. Ron je pořád stejnej trouba, Harry dobrák a kámoš a Hermiona chytrá a okouzlující slečna. Jen na konec mi bylo hrozně líto Brumbála, měla jsem ho hrozně ráda, ale už je to tak napsané, tak co no. Fakt skvěle povedené, kdo ještě neviděl, tak doporučuju :)).

Jinak nemám v podstatě co napsat. Připadám si jak v pasti. Všechno je celkem na nic...

  • Na facebooku se kochám opravdu super statusy mých kamarádů i nekamarádů, z čehož se dá hodně vyvodit. Někteří mě velmi zklamali.... Ale s tím nic nenadělám, rozhodla jsem se, že se nebudu motat lidem do životů, když o to nestojí.

  • Ruka se po úraze nelepší, bude asi napořád nedotažená, takže téměř všem sportům můžu říct bájbáj. Jeden jediný úraz...:/
  • Moje pleť (téma, které mě hodně trápí) se horší... Mám totiž celkem ošklivé akné a nelepší se to. Už to mám někde přes dva roky a kosmetička mi doporučila kožní a nějakou větší léčbu. Vím, že bych se tím neměla trápit, ale když vidím holky, které mají čelo uplně nádherné, bez pupínku, tak mě to dostane... nejde to jinak, to si musí člověk zažít...

  • Pak je tu další věc...rozvod našich...nepěkná věc, kazič nálady...není to lehký a nebude...

Prázdniny se nevyvíjí tak, jak jsem chtěla. Osud je prostě takový a bude mi pořád stát v cestě.
Protože nevěřím, že za to všechno co dělám a snažím se dělat, si podkopávám štěstí a jsem si ho svým strůjcem...

S Nikčou :))

Croatia 09

19. července 2009 v 23:53 | LoveShy |  Zážitky
Ahojky^^

Nepsala jsem taaak dlouho a pěkně se na sebe kvůli tomu zlobim. Ok, je to můj blog a já si snad můžu psát co chci a kdy chci... ALE... Já měla času dost a jen jsem nedokázala překonat tu svou lenost a napsat. Tedy..času nebylo až tak moc...ale vezmu to popořádku.

Naposledy jsem psala 3.7. Druhý den - to jest bylo 4.7. --> sobota ja byli jsme slavit výročí babičky a dědy - 50let od svatby. Nejdřív jsme museli s tátou a bráchou nabrat babičku s dědou na chalupě a měli jsme je odvíst na místo konání oslavy a pro ně to mělo bejt překvápko. Když jsme jim řekli, že je někam vezmem, tak se začali nastrojovat a byli uplně na nervy :D. Jeli jsme do Dětenic - je tam zámek a zámecká hospoda s pivovarem. Cesta byla děsná, babičku málem kleplo, protože byla uplně na nervy. Navíc to je děsná díra, takže jsme jeli vesničkama jako třeba Kozodíry :D. Zbytek rodiny už dojel na místo před náma, my dojeli naposled a babička všechny seřvala, že jí o té oslavě nikdo neřekl. Šli jsme do té hospody, která je udělaná na styl středověké krčmy. Lidé co vás obsluhují na vás křičí "Tak co budeš chlastat?" a jsou oblečení jako ze středověku. V hospodě je tma, hořej tam jen svíčky a je tam velkej rámus. K jídlu je tam samé maso, Coca-Cole říkaj "černá močka" a Spritu říkaj "spratek" :D. Můžete jíst rukama, nahlas se bavit, smát se..cokoliv. Pak je tam vždycky večerní program, kdy přijdou kejklíři, polykači ohně a tanečnice. Hraje tam irská hudba a je to fakt perfektní. Byla to ta nejlepší oslava :)). A navíc tam byl pirát, kterej vypadal jak Jack Sparrow :)) a ten byl skvělej :P pořád tam okolo mě chodil a když jsem ho vyfotila tak na mě tak koukal a (ze srandy) měl řeči a nadával tam, ale byla to hrozná sranda :)). Bylo to úžasný...

Pak jsem byla týden doma a v pátek 11.7. jsme jeli do Chorvatska.
Cesta byla děsná, všude samý zácpy, ale nakonec nás čekal týden povalování na slunečné pláži, papání výbornejch jídel a cachtání v teploučkém moři. Užili jsme si to, byli jsme na tom samém místě jako vloni, stejné místo, stejný pension a nakonec nás dali do stejného pokoje. Ani jsem se nespálila jako obvykle, jsem MÍRNĚ kávově hnědá což mi pokazilo můj upírský look :D a řadí mě to někam do LaPush...:D (jsem magor já vím). Až na pár incidentů, jakože nešel net a málem mi kyksl notebook nebo že jsem se pořezala o kámen a nebo že se mi rozpadlo Zatmění (což jsem málem oplakala :D:// jako..kvalita...začly se z toho sypat listy tak jsem to zalepila izolepou :D jak socka no...a jelikož jsem neměla co číst a nechtěla jsem pokoušet smůlu a číst to znovu, tak mi táta koupil německý bravo a slovinský bravo- poster a pak německej In Touch :D což byla celkem sranda) jsme si to skvěle užili. Domů jsme dorazili dnes ve 3 ráno...po zase velmi únavné cestě. Tady leje a je zima a je to nezvyk oproti tamtomu, ale já si zvyknu...

A co zbytek práznin? Měla jsem tu možnost jet k Nikolce domů na celý týden. Ještě jsme se neviděly a to se známe už přes rok - přes blogy samozřejmě. Nějak to nevyšlo a mrzí mě to.
Teď v tejdnu asi něco podniknu s Nikčou B. a taky se chci domluvit ještě s jednou kamarádkou a tím výběr mých přátel končí. Brácha jede zejtra s mámou do Špindlu, ale já jsem z JISTÝCH důvodů nechtěla...
No nevadí, já jsem ráda sama...ještě uvidím...třeba se něco ještě najde...

Tak, myslím, že to stačí :)) Nevadí, že si to nikdo nepřečte. Já to budu mít jako dobrý vzpomínky uchovaný tady :)).


Mějte se a užívejte prázky, jak jen to jde...abyste nedopadli tak zoufale jak já...

A pod perexem můžete sčeknout nějaký fotky z dovolený ;)



Sprostá slova na mířená na mou osobu ti uvíznou v krku jako trpké sousto z krajíce pokory upečeného v troubě ponížení za sypání popelu na hlavu

3. července 2009 v 15:06 | LoveShy |  Odpad mojí hlavy
Hoj ^^
(právě jsem přišla na to, jak tohle ^^ udělat, aniž bych musela přepínat klávesnici na anglickou :D njn, já jsem taková mírně opožděná)

Jako, poslední dobou nechápu co se to děje.
Spadl Airbus - 228 lidí mrtvých, někde v oceánu ani je nenašli.
Zemřel W. Matuška - ikona české hudby.
Povodně - už 14 mrtvých lidí, smetla je voda...
A 25.6. zemřel Michael Jackson :((...
Už toho bylo dost ne??

***

No a jak se vede?
Dneska je to týden, co jsem opustila svou milovanou školičku...prázdniny jsou zatím divný, celý dny je vedro a pak najednou bum a leje. Dneska jsem doma sama, brácha s tátou jeli do Prahy do AquaPalace, tak nemám co dělat. Sedim tu u stolu, pes na mě furt leze a chce mi ležet na nohou :P - už mi s tim leze na nervy. Jinak jsem od rána na kompu, na facebooku, koukám na videa od MJ, poslouchám hudbu a teď se jdu koukat střídavě na Hannu Montanu a Futuramu :)).
Vařím si oběd...dřív se mi totiž nechtělo. Dělám bramborový knedlíky a špenát :)) ale dle mého kuchařského umění to spíš bude flambovaný :D (jako náš sporák umí šlehat plameny! :D).
Moment, musím jít míchat, slyším prapodivné bublání.

***

No takže je to v pohodě, už to tady mám na stole :D. Teda myslela jsem, že toho bude víc, nějak se to "vyvařilo" :D nebo co já vím :D

Jako mě by bavilo bejt kuchařka, baví mě kuchtit a házet to všechno do hrnce a kořenit to a pak to míchat a servírovat na talíř a nazdobit talíř...jen nevím, jestli by mi to šlo, protože jsem totální nemehlo a asi by mě to po chvilce nebavilo :D

***

Takže jsem po jídle a mám dotaz :D
Myslíte, že jde špenát ze zdi dolů?
Já totiž krájela knedlík a nějakým způsobem to vytříklo na zeď...
xD jsem uplně blbá...

***

No a teď vážněji. Co děláte o prázkách? Já vůbec nevím co dělat. Za týden jedem do Chorvatska a pak už nemám nic. Na tábory se mi nechtělo a jinak mě nic nenapadá. S kamarádkama se asi budu párkrát vídat, ale nebaví mě courat se po městě atd. A když chci něco podle mýho, tak najednou nikdo nemá čas, přijde mi, že si hledaj výmluvy, aby se mnou nikam nemusely. No, v úterý jsem byla ve městě s kamarádkou, která chodila do vedlejší třídy, se kterou se ani moc nevídám, spíš jen tak ve škole. No, bylo to fajn, po dlouhý době si s ní pokecat, ale spíš jsem šla proto, že jsem nechtěla tvrdnout doma. Kdyby to bylo jen na mě, tak jsem celý prázky doma u kompu. Ale to zas nechci... tak jak si mám pak vybrat?
Prostě to shrnu... kdyby se našel člověk, který by mi byl hodně blízký a já bych s ním mohla trávit prázky, bylo by to skvělý...ale každej má svoje kámoše a já nikam nezapadám...
Tak jsem zvědavá jak to vymyslím.. ://

CU later
bye LoveShy

Včera <333