Jak jsem se zmýlila v mnoha věcech...

22. listopadu 2009 v 0:41 | LoveShy |  Odpad mojí hlavy
Ahoj^^

Je třeba pár věcí objasnit. Minulý článek. Psala jsem ty slova ve špatné náladě a nechtěla jsem tím říct, jak to asi bylo pochopeno. Někdy si člověk připadá zbytečný, ikdyž ví, že jsou tu lidé, kterým na němu záleží. Od vás na blogu vždycky přijdou hezké reakce, což mě moc těší, ale netrávím s vámi každý den, jako s lidmi, pro které si připadám zbytečná a vy mezi ně vážně nepatříte. Víte, je to asi jedno.. už si připadám opravdu trapná. Pořád si stěžuju na nějaké problémy, které problémama ani nejsou. Nechci si neustále stěžovat, jen momentálně nemám nikoho, komu bych to všechno vyklopila.
Dnešní den je (á velká změna) hodně divný. Ani nevím proč. Vlastně vím, ale nebudu to tu řešit.
Ale jsem ráda, že je víkend. Za chvilku půjdu asi spát a těším na ten pocit, kdy zalehnu do postele a budu pomalu usínat. Já se na tenhle okamžik dne těším každý den, ale o víkendu ještě víc, když nemusím vstávat. Totiž má nejneoblíbenější část dne je vstávání. Hned jak zazvoní budík, hrkne ve mě a jsem otrávená. Nechce se mi vstávat, natahuju si chvilky v posteli a občas znovu usnu. Když se mi konečně podaří vstát, je mi blbě, zima a nestíhám, protože už je příliš pozdě. Takže věci naházim do batohu, v koupelně jsem tak dvě tři minutky, něco malýho k svačině a letím na bus, kterej sotva stíhám. Jak já ty rána nesnáším! To je prostě vždycky největší trauma.
Víte co je divný? Že si vůbec nepamatuju, jak jsem vstávala o prázdninách v létě. Dva měsíce ponocování si pamatuju, ale vůbec nevím, jestli jsem opravdu každý den prospávala celé dopoledne.. vůbec si to nevybavuju. Každopádně bych to brala zpátky. Školní dny mě vyčerpávají a v pátek jsem vždycky totálně vyřízená. Třeba jako včera. Koukala jsem na sněženky a machry a přitom jsem seděla na PC, pak jsem asi ve 22h. šla do kuchyně a když jsem se vrátila, plácnula jsem sebou o postel. Ležela jsem na břichu a nechtělo se mi vstát - tak jsem za chvilku usnula. Vzbudil mě taťka, když přišel do pokoje ve dvě hodiny v noci se slovy "Niky, nespíš? Já už jdu. Dobrou". Strašně jsem se lekla, probrala jsem se, tak jsem si jen vyčistila zuby, rychl vypnula noťase a zalehla. Vidíte, po tom týdnu jsem byla úplně tuhá.
Teď už jsem taky nějaká unavená, tak já pomalu půjdu :). Mějte se hezky.

 


Komentáře

1 Nikkushk@ Nikkushk@ | Web | 22. listopadu 2009 v 1:11 | Reagovat

Ten obrázek jde vložit...:) taky sem m ito ukazuje, normálně když chceš vložit obrázek dáš ho tam a toto se ti tam objeví tak klikneš na Seznam obrázků a máš ho tam :) na něj klikneš a díš vložit a máš ho tam jen se musíš pořád vracet, nevim proč :D

2 ANA ANA | Web | 22. listopadu 2009 v 19:30 | Reagovat

Možná to bude i tím počasím, jak je pošmourno a pod mrakem, a brzy se stmívá a ráno se pozdě rozednívá... takže lidi chodí za tmy do práce a za tmy z práce. Tohle tě zatím míjí, ale zčásti to může mít vliv.

3 AngeliQue AngeliQue | Web | 22. listopadu 2009 v 23:14 | Reagovat

Kdybys měla nějakej problém, klidně napiš.. :)) Ajso máš, fcb taky.. :)) Žádný problém, i když ti přijde jako hloupost, by se neměl jen tak zamést pod postel.. :)
Já přesně vím, o čem mluvíš.. v prváku to bylo hrozný..
V druháku to bylo stejně hrozný, ale prostě si na to zvykneš.. :D
No tak trochu optimismu, ráno si pust nějakou hudbu a uvidíš, že se ti bude hned vstávat líp.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama