Jakou cenu máš.

16. ledna 2010 v 18:06 | LoveShy |  Odpad mojí hlavy
Divnej článek^^

Jdu takhle večer zvenku domů. Sníh mi do ticha křupe pod nohama a já pozoruju nebe. Vždycky mě té zimě napadajá různé věci a zrovna nedávno jsem přemýšlela nad tím, co by se stalo, kdybych se nezastavila u našeho vchodu. Šla bych pořád dál a dál, jako Forrest Gump. Říkala jsem si, komu všemu bych chyběla? Všiml by si někdo, že jsem pryč? Hledal by mě někdo? Za jak dlouho by zapoměli. Jen teoreticky.
Pak jsem se doma na sebe dívala do zrcadla (ne proto, že bych byla marnivá a obdivovala svou neexistující krásu) a po chvilce jsem z toho koukání byla úplně zblblá. Nevím, jestli se vám to stává taky, ale mě občas napadne - "To jsem opravdu já?". A tak, když jsem koukala do toho zrcadla, říkala jsem si, jak je možný, že já vypadám takhle (:D). Prostě začnu uvažovat nad takovýma věcma, culím se do zrcadla a dělám ksichty, abych si uvědomila že ta hybridita jsem opravdu já. Říkám si, co na mě lidi mají? Jak se se mnou někdo může kamarádit? Proč? Proč mě chce někdo vidět. Jsem tak obyčejná. Všichni jsme neobyčejně obyčejní. Ale proč člověk zrovna vypadá tak, jak vypadá. Ano, celé tělo je uzpůsobeno prakticky a má dokonalý systém. Ale proč to tak je? Proč nemůžeme mít víc rukou, oči i vzadu a jíst břichem? Jo, je to absurdní, ale kdyby to tak bylo, nestěžovali bysme si. V podstatě jsme ale všichni stejní. Stejně neobyčejně obyčejní. Všichni po ránu vypadáme děsně, všichni chodíme na záchod, všichni se něčeho bojíme, všichni se někdy cítíme trapně, někdy skvěle. Každý chce kamarády a lásku, i ten největší protiva na světě. Jsme stejní, jen každý má jinak posunuté své hodnoty. Ale to už je zas něco jinýho.
Prostě mě občas napadne, proč jsem zrovna to co jsem. Že vypadám nějak, chovám se nějak. Dalo se to nějak ovlivnit? Jestli je to tak naschvál, že jsem taková, a jestli taková mám být i dál. Narodila jsem se proto, abych se stala součástí života několika lidí. Proč to tak všechno je? A proč nad tím vůbec přemýšlím? Občas jsem prostě hodně ujetá, ale vůbec mi to nevadí. Lepší než přemejšlet nad tím, kolik stojej cigára a kam se půjde zejtra pařit.
No, jinak jak se máte? Já celkem fajn, až na to, že mě momentálně bolí hlava a je mi zima. Dneska mě naštvala máma, protože to, co si ona dovoluje už mě nebaví. Na Vánoce jsem (ač nerada) šla k ní do bytu pro dárky a uviděla jsem tam mojí fotku ze základky co mám s holkama, a ona jí měla zarámovanou v kuchyni. Nechala jsem to být, myslela jsem, že mám doma kopii nebo tak. Pak jsem doma zjistila, že žádnou druhou nemám, tudíž mi ji musela ukrást, protože já bych jí tu fotku nikdy v životě nedala. Pak jsem na to zapoměla a dneska ráno jsem měla hroznou chuť si pustit nějaký starý domácí videa z roku 2005 co jsem natáčela. Jenže ouha. Všechny kazety byly pryč. Zmizela svatba našich, moje narození, moje vyrůstání, bráchy narození, první dny ve škole, a potom to, co jsem před pěti lety natáčela já. Všechno to bylo na 5 kazetách a všechny byly pryč. Tak jsem máme dneska hned zavolala a ona mi řekla, že když byl brácha nemocnej, tak k nám přišla a vzala si je. A prej si je chce přehrát. To mě dostalo. Táta jí zakázal k nám chodit, a ona si ještě bez dovolení vezme tisíc věcí. Navíc nemíním, aby mě někde ukazovala, a když jí ten rodinej život tak vadil, tak nevím proč si to všechno přehrává. No a tak jsem jí řekla, ať si ty kazety teda co nejrychleji přehraje a hezky vrátí. A potom byla odpoledne na facebooku (to víte, ona si musela založit facebook, aby byla děsně mladistvá) a já si vzpoměla na tu fotku ze školy a napsala jsem jí, ať mi jí vrátí. A ona do mě začala, že mi jí nevzala, že má právo na mý fotky, že mi jí nedá. Po dlouhé hádce jsem jí řekla, ať mi jí prostě vrátí a vymazala jsem si jí z přátel. Má vlastní máma m zavolá jednou tejdně a vždycky se ptá "co měl znamenat ten status". To mě opravdu dostává. Takže jsem se dneska trochu (víc) rozčilovala, protože si myslím, že to občas přehání. Lépe řečeno mám jí plný zuby.

Nakonec vám musím říct, že zítra večer odjíždím na lyžák do ALP :). Přijedu pravděpodobně v sobotu v brzkých ranních hodinách, takže v sobotu se snad ozvu. Mějte se tu hezky, moc nepijte, neponocujte, dobře se učte, doma pomáhejte, psi venčete, stůl si uklízejte, starším pomáhejte a mladším ustupujte :).

LoveShy
 


Komentáře

1 NIKY B NIKY B | 17. ledna 2010 v 20:42 | Reagovat

si pamatuju,jak sme sli po tme tim chodnikem u hriste a bavili se presne o tomhle.. :))  :-D

2 Süleyman Süleyman | E-mail | Web | 25. června 2012 v 16:13 | Reagovat

Moc dobrý. Těším se na další

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama