Jaké věci vás drží při životě?

25. února 2010 v 19:23 | LoveShy |  Odpad mojí hlavy
Hey. Hi. Hello.

Venku je krásně. Já jsem nemocná. Opět. Už to trvá téměř tři týdny a jsem z toho velmi otrávená. Teď už se to zlepšilo, a v pondělí už mířím do školy, ale byl to děs. Doma je to fajn a s upřímností v srdci musím říct, že škola nechybí ani tomu nejmenšímu kousku mého já. Jenže nastává problém, že i já jakožto člověk ne-moc-společenský někdy okolo sebe prostě potřebuju lidi. Potřebuju si popovídat, zasmát se, dělat blbosti, vyslechnout někoho nebo si postěžovat. Nebaví mě každej den (ne)dělat to samý. Celej den doma, u PC, u televize. Velký přesun probíhá maximálně do kuchyně na oběd. Potřebuju společnost a něco dělat, abych měla večer pocit, že ten den nebyl zbytečný. Teď jsou všechny dny bohužel naprosto zbytečné. Jak jsem již řekla - venku je krásně. Po dlouhé době jsem měla tu možnost spatřit nebe a sluníčko a také Ještěd (který byl po dlouhou dobu zahalen v šedých mracích). Mám radost, že začíná jaro, ikdyž zima mi chybět bude. Jsem ale neutrální, mám ráda všechny období. Jelikož je mi už lépe, tak chodím ven se psem. Dneska jsem byla asi hodinu venku. Bylo opravdu krásně. Vyšla jsem asi ve čtyři a šla se projít do blízkého lesa. Všude bláto, maličké černé hromádky říkající si sníh, hromady kamínků, vajgly, papírové kapesníky pak hlavně psí lejna a další množství neidentifikovatelných předmětů. Je mi z toho opravdu blivno. Lidi jsou prasata či možná něco horšího (až přijdu na to slovo, tak vám řeknu). Rychle jsem zašla do lesa, kde je relativně čisto, ale ty potoky vody tekoucí ze všech stran mě taky moc nepotěšily. Pro psa byly kaluže někdy i hluboký tak, že tam nestačil (prcek no), tak jsem s ním prováděla "levitační kouzla" a vymeješleli jsme cestičky kudy jít (jenže on je blbeček, takže šel vždycky skrz tu největší louži, jak největší frajer). No, pustila jsem si nějakou tu music a zpívala jsem si na cestu a bylo mi jedno, jestli mě někdo slyší. Sluníčko zapadalo, vítr příjemně foukal.. a já měla dobrou náladu (a pak jsem šlápla do hov** a všechno bylo na hov**). Jinak dnešek byl ve znamení uklízení. Taťka musel jet do jižních čech a přespat tam, takže jsme byly s bráchou doma sami a tak jsme se dali do velkého úklidu, abysme taťkovi udělali radost. Za dopoledne jsme vypucovali absolutně všechno (teda vlastně skoro všechno jsem udělala jenom já, brácha si uklidil svůj stůl, ale on tam má takovej bordel, že to dělá takovejch 50% bordelu z celýho bytu). Taťka se ještě ani domů nevrátil (to víte jižní čechy a severní čechy jsou od sebe daleko) tak snad bude mít radost.

A teď jsem ještě něco chtěla napsat. Už dlouho chci napsat článek na téma jako "Bez čeho nemůžete žít?" ale vždycky když jsem to začala psát jsem nedokázala zformulovat to, co jsem chtěla. A tak se vás tedy ptám teď. Uvažujete nad tím někdy? Když opomeneme primární potřeby jako je jídlo, pití a vzduch, tak bez čeho nemůžete existovat, být na světě, plnohodnotně žít? Já nad tím popřemýšlela a je pro mě opravdu těžké odpovědět. Podle mě člověk dokáže žít bez hodně věcí. Dokáže, ale je to prázdný život. Každý z nás má žebříček hodnot a věci, bez kterých by nemohl být. Pro mě je důležitá jedna věc. Potřebuju jistotu. Jistotu ve všem. A od toho se odvíjí ostatní. Potřebuju kamarády. Přátele. Potřebuju si s někým popovídat, postěžovat, poradit, pomluvit, obejmout, zasmát se. Potřebuju vědět, že tu pro mě někdo je a vždycky bude a že mě má někdo rád. (Jo, tak to chce asi každý, že). Přátelé jsou pro mě asi nejdůležitější. Když se s nimi pohádám, nebo se s nimi dlouho nevidím, tak je mi mizerně. Dále samozřejmě rodinné zázemí. Není nic důležitějšího než vědět, že se máme kam vrátit. Nebudu tu psát všechno, teď mě zajímáte vy. Bez čeho nemůžete žít?


I see you :)
 


Komentáře

1 AngeliQue AngeliQue | Web | 25. února 2010 v 19:56 | Reagovat

Snad nikdy Tě nepřestanu obdivovat jak to zvládáš.. Víš, bez mamky.. Jako dokážu si představit, že bydlím jen s tátou, ale je to hodně zvláštní.. Najednou jsi hlavou rodiny Ty.. alespoň tou ženskou.. Obdivuji..

Bez čeho nemůžu žít? Kdybych to měla vypisovat, tak určitě na něco zapomenu, ale když jsem to četla, proletělo mi hlavou přátelé.. Stejně jako Ty.. a Také hudba. Bez hudby bych si nedokázala vůbec představit život.. A jistota? Mám ráda jistotu, ale někdy je příjemné nevědět.. I když nakonec stejně chceš tu jistotu mít, ve všem.. :-)

2 Angie Angie | Web | 25. února 2010 v 20:15 | Reagovat

víš jak mi připadal první velký odstavec článku? Že čtu tvůj deník z daleké minulosti. Víš, takové ty spisovatelské zápisky. Ach, jak skvělé se to čte :-)

Bez čeho nedokážu žít? Bez rodiny. Ať už v podobě otce, bratrance, dědy, nebo v budoucnu vlastních dětí. V nich bych nacházela všechno (tj. jistotu, podporu, komunikaci, radost, štěstí). Druhá věc, bez které bych žít nedokázala je zdraví. To jsou jenom dvě věci, bez kterých bych doopravdy asi nepřežila. Rodina a zdraví.

3 pavel pavel | Web | 25. února 2010 v 23:49 | Reagovat

říká se takovým holkám co nosí věci po kapsách klukanda :-D ale jako kluk nevypadáš...
bez čeho nemůžu žít? bez blogu přece... ale teď si teprve jdu přečíst co jsi napsala :-)

4 pavel pavel | Web | 25. února 2010 v 23:54 | Reagovat

třeba to bylo zrovna hovno od tvého psa z minula  :-D
ale neber mně vážně, taky nemůžu žít bez lidí, ale na štěstí jich mám kolem sebe dost.. a vlastně i tady   :-)

5 pavel pavel | Web | 26. února 2010 v 3:27 | Reagovat

škoda že jsem céčka už vyhodil, mohli bychom spolu ty barvy měnit  :-D

6 pavel pavel | Web | 26. února 2010 v 19:42 | Reagovat

hlavně láska nás drží při životě  :-)

7 pavel pavel | Web | 27. února 2010 v 1:04 | Reagovat

tady taky pršelo až do večera :-D

8 Niky B Niky B | 27. února 2010 v 22:49 | Reagovat

Třeba bez tebe ;) <3

9 pavel pavel | Web | 28. února 2010 v 0:20 | Reagovat

líbí se mi tvoje tolerance, taky je toleruji, někdy jim i odpovím,když mám dobrou náladu  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama