Jakou roli ve vašem životě hraje škola?

27. března 2010 v 15:23 | LoveShy |  Když moc myslím
Škola. School. Die Schule.

Synonymum pro školu by mohl být třeba slovo "nuda". Ano, pro mnohé z nás je škola tak trochu utrpením. Každý den vstaneme za rytmu vtíravého zvuku budíku, pokud možno ještě za tmy a v minus tisících stupních Celsia. Vyučování začíná v osm nula nula, přijďte dýl a už máte zápis nebo potřebujete omluvenku. A copak člověk může za to, jestli zaspí nebo mu ujede/nejede dopravní prostředek? V průměru vyučování trvá tak 6 hodin. Šest úmorných hodin se musíte na tvrdých židlých ve třídě s vydýchaným vzduchem soustředit a ještě pochytit nějaké učivo z monotónního hlasu učitele. Modlíte se, aby vás učitel nevyvolal. Vyčerpává vás už jen to, že tam musíte být, a tak jedinná činnost, kterou jste právě schopni konat, je sledování vteřinové ručičky na hodinách. Úkoly tvoříte většinou o přestávce a učení na písemky obstará tahák. Když zazvoní jste v nebi a když se řeknou slova "můžete domů", tak dosáhnete své osobní nirvány, ještě k tomu když je pátek. Usmíváte se a ztotožňujete se s tímto, alespoň v něčem? Tak to se pak ani nedivím, že jsou všichni ze školy otrávení. Ano, já sama jsem úplný příklad člověka otráveného ze všeho, ale vím, že dobrý přístup má dobré výsledky. Vemte si, že jste odpoledne doma a na druhý den se naučíte na všechny nutné předměty a uděláte úkoly. Už jen to, že si k tomu sednete ve vás vyvolá dobrý pocit a jste na sebe pyšní. Večer si jdete lehnout dřív a ráno čile vstanete vteřinu předtím než zazvoní budík. Ve škole neusínáte při každé hodině, nebojíte se zkoušení, protože to umíte. Dobře, hodiny sice zábavnějši nebudou, ale když přestanete kecat se sousedem a chvilku se zaposloucháte do povídání učitelky, třeba vás to i zaujme. Den uteče mnohem rychleji, než když jen ležíte na lavici jako v hospodě a proklínáte Marii Terezii. Všechno je to o přístupu. Já jsem na střední a ikdyž pořád nadávám na školu, tak vím, že jsem si jí sama vybrala a chci jí úspěšně vystudovat. Učitelé tam chodí kvůli nám, ne my kvůli nim. Nám se ty věci budou jednou hodit. Neříkám, že budu jednou nutně potřebovat, jak se vypočítá plocha trojúhelníku pomocí goniometrické funkce sinus, ale učíme se to, učitel nás za to známkuje a je jen na mém přístupu, jak to zvládnu. Ano, školu nemáme rádi všichni, ale musíme tam chodit, tak proč si to dělat ještě horší?

Dám vám sem proslov, který jsem napsala na konci základní školy (nekopírovat):

Rodiče nás poprvé vedli do školy 1. září 2000. Byli jsme malí a zároveň zvědaví na to, co přijde. Nesměle jsme se rozhlíželi okolo sebe a vystrašeně svírali ruce rodičů. Maminky plakaly dojetím a tatínkové okolo nás běhali s fotoaparáty. Tímto dnem začala nová etapa našeho života. Postupem času jsme se oklepali z té stydlivosti, začali jsme zlobit a nevydrželi chvilku posedět na místě. Přesto s námi měla laskavá paní učitelka hodně trpělivosti a učila nás písmenko po písmenku, číslo po číslu. Navzájem jsme se skamarádili, poznali jsme první lásky a zklamání. Společně jsme trávili celé dny ve škole a jezdili na výlety. Za těch pět let spolu se toho hodně stalo a hodně jsme se spřátelili. Zavinili jsme spoustu průšvihů a vytáčeli učitele do nepříčetností. Máme vzpomínky na hezké chvilky spolu, ale i na hádky a ne moc hezké okamžiky. Jenže se nemůžeme napořád ohlížet zpět - spíš naopak. Měli bychom opustit nostalgické vzpomínky a popřemýšlet, co bude dál? Naše cesty se rozejdou a záleží jen na nás, jestli se ještě uvidíme.Tímto bychom chtěli poděkovat panu řediteli, panu zástupci a všem učitelům za všechno co nás naučili, i když to s námi nebylo mnohdy lehké. Děkujeme této škole, která nás naučila vše, co potřebujeme do života. Přišli jsme sem jako malé děti, odcházíme téměř dospělí. Dnešním dnem to tu pro nás končí a nezbývá nic víc než se jen rozloučit. Přejeme všem hodně úspěchů a ještě jednou děkujeme za všechno, co jste pro nás udělali. Navždy si toho budeme vážit a nikdy nezapomeneme.

Myslím si, že každého z nás základní škola naučila do života nejvíce. Naučila nás správně mluvit, číst, psát a počítat. Každým dnem, měsícem a rokem jsme rostli, vzdělávali se a získávali poznatky. Naučili jsme se tam všechno, co do života budeme potřebovat. Poznali jsme první kamarády, kteří nám i dodnes vydrželi. Poznali jsme první lásky, zažili jsme první hádky a pomluvy. Naučili jsme se sprostě nadávat, otrkali jsme se z dětských let a vstoupili jsme do puberty. A všechno jsme to stihli v období 9ti let před zraky učitelek a učitelů, kteří s námi měli nejvíce trpělivosti a zvládli to. Téměř nikdo nemá školu rád, ale zároveň svým způsobem ano. Každý tam má kamarády, zasměje se tam a odreaguje. Navíc můžeme být vděční za to, že máme jen tu možnost studovat. A až půjdete do práce, rádi si vzpomenete na ty zlaté časy ve školních lavicích. ;)
 


Komentáře

1 chinaminibiketuning chinaminibiketuning | Web | 27. března 2010 v 16:06 | Reagovat

jak to tak ctu sem rad ze na skole nejsem :-D

2 Aailyyn Aailyyn | Web | 27. března 2010 v 17:06 | Reagovat

Školu jsem vždycky vnímala jako nutné zlo. Učila jsem se mraky ubíjejích zbytečností typu fyzika, z nichž spoustu jsem stihla zapomenout ještě teď, přestože stále do školy chodím, neb už je jaksi nepotřebuju. Smysl tohle celý dostalo až ve čtvrťáku na střední, kdy definitivně mám jasno, že chci studovat dál, chci na vysokou a mám před očima obrysy konkrétního oboru, který by mě bavil. Střední škola, ať už je jakákoli vám zákonitě musí poskytnout určité nutné minimum všeobecného vzdělávání, abyste z ní mohli na jakoukoli už úzce vyprofilovanou výšku. Takže pak nadáváte, proč se na průmce šprtáte antické filosofy a na ekonomce snažíte pamatovat datum bitvy na Bílý hoře. :-)

3 Niky. Niky. | 27. března 2010 v 20:40 | Reagovat

Škola nás deptá, vyčerpává a štve. Ale bez ní bychom to nebyli my...:)

4 Hauvínek Hauvínek | Web | 28. března 2010 v 17:12 | Reagovat

Všechno má klady a zápory, i škola :)

5 Handle Handle | 28. března 2010 v 21:11 | Reagovat

No, dá se říct, že s Tebou souhlasím, ale myslím, že se toho učíme hodně, co nikdy nevyužijem (viz. matika), ale stejně mě budou všichni říkat, že bez maturity jsme ''nic''. To možná jsme, co se týče normálního zaměstnání a tak.. ale aby mi někdo říkal, že když mám pětky z matiky, že jsem nevzdělanej, no tak to zase ne:) To jen takovej příklad;) dnes je maturita prostě základ a ten kdo jí mít nebude si jí pozdějc stejně nejspíš asi bude muset dodělat.. Hold to tak je a smířit se s tím musíme :D jinak ZŠ samozřejmně naučila nejpotřebnější věci ;) číst, psát, počítat, áách.. :) musím někdy osobně dojít za p.učitelkou z prvního stupně a poděkovat jí. :D

6 AngeliQue AngeliQue | Web | 3. dubna 2010 v 1:45 | Reagovat

Je mi hloupé sem pořád koukat a nic nenapsat když ty mi pořád něco komentuješ, a navíc mám tento článek přečtený již dávno, ale já prostě nemám slova na tvé články.. je to jako kdybys mi mluvila z duše :) .. Já nevím, co mám dodávat když vše už bylo řečeno :) ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama