Červenec 2010

Pražský dobrodrůžo s manželkou (mega post)

30. července 2010 v 19:01 | LoveShy |  Summer 2010
^^

Je konec týdne a je na čase zase napsat. Téma týdne - Homosexualita se rozjelo docela ve velkým a většinou jsem se setkala s kladnými ohlasy. Psala jsem hodně komentářů a už jsem se do toho všeho tak zamotala, že jsem ani nevěděla na čí straně vlastně jsem. Akorát se potvrdilo, že většina blogerů má svůj názor a nenechaj si do toho kecat, i přes to, že s nimi ostatní nesouhlasí. To se mi líbí. I můj článek byl celkem "úspěšný". Díky tomu se i zvedla návštěvnost (v ten den byla asi tak 3x větší než obvykle). Jsem ráda za to, že tady můžeme napsat co chceme a "náhodní kolemjdoucí" to okomentují a vyjádří názor. Toť k minulému článku.

Venku s Leou.
Ve středu jsem byla s kamarádkou Leou venku (to je ta co se na vás úsmívá ze záhlaví). Zas jsme něco nafotily a po minulém focení jsme doufaly, že fotky dopadnou dobře, ale vypadaly jsme nějak divně, takže nic extra. Něco jsme nafotily na samospoušť - to nebylo nic závratnýho, něco "samoručně" to dopadlo ještě hůř a pak mi Lea vzala foťák a fotila mě a já se musela vzdát - aspoň že ten foťák je můj a já to můžu všechno smazat. Ale něco ujde, jen mé sebevědomí trpí, protože třeba Lee nebo mým ostatním kamarádkám to sluší i když se šklebí na všech fotkách a já si všude připadám tak strašně hnusná. No, přesvědčte se sami, jak to dopadlo.

Smíchov, krámy, nákup šatů, oběd.
Ve čtvrtek, neboli včera jsme ráno s taťkou vyjeli směr Praha (musela jsem poprvý za prázdniny vstát v 6 :/ opravdu se netěším do školy) a vzali jsme i mou manželku Nikču. V autě byla sranda, za hodinku a půl jsme zaparkovali na Smíchově a šlo se nakupovat. Celé dopoledne jsme tam procházeli krámy a já potřebovala sehnat šaty na svatbu, jenže prostě bílé šaty nikde asi nevedou. Skoro nakonec jsme zapluli do Zary, kde jsem si zkoušela jedny šaty, sotva jsem je na sebe navlíkla jak byly divný a nakonec jsem si v nich připadala jak blbeček, debil a idiot. Propadala jsem panice, ale pak jsme objevili ještě jedny, tak jsem si je zkusila a docela to ušlo - no ale asi hold nejsem "šatovej" typ. Nikča si koupila košili. Naobědvali jsme se u mekáče, jak jinak, pomluvili jsme obézní lidi, co se cpali hambáčema a šli jsme pryč.

Tour Prahou - karlák.
Taťka nás vyhodil u Jiráskova mostu (Tančící dům) a odjel si zařizovat práci. Trochu se v Praze vyznám a trasu divadlo - karlák - staromák - václavák snad zvládne hodně lidí. Nikča si koupila pohled a prodavačka na ní "And stamp?" a my jen "Copak vypadáme na angličanky?". Tak jsme se procházely, přes Karlák na Čertovku, tam jsme si sedly pod most a pomlouvaly jsme turisty chodící s průvodcema, kteří nad hlavama drží deštníky a ti lidé za nimi chodí v houfech a zběsile fotí vše kolem. Nějaký chlápci nám nabízeli plavbu lodí za stovku. "Copak vypadáme na turisty?". Pak jsme se zase přes Karlův most vracely zpátky, hrály jsme hru NEUHNU (spočívá v tom, že jdete a prostě nikomu neuhnete :D) jenže začlo pršet a tak vznikla trochu panika, naše hra skončila a změnila se na hru UHNI DEBILE, kterou hráli všichni, jen průvodci s deštníkama nad hlavama a s turistama si tam furt stáli (a ty deštníky ani neotevřeli).

Tour Prahou - staromák.
My s Nikčou jsme mířily směr Staromák, schovávaly jsme se všude možně, dostaly jsme tisíc létáků a všichni kolem si mysleli, že jsme taky nějaký cizinky a mluvili na nás německy. Jak jsme zjistily, mezinárodní "slovo" je UPSS, tomu rozumí všichni :D. Nikča tam na celý kolo začla křičet "Ahá už to chápu. Ty chceš, aby si lidi mysleli, že jsme z Prahy." :D a tak jsme předstíraly, že to tam strašně známe. Rozpršelo se víc a my se trochu zamotaly, tak jsme zalezly do Nové radnice a čekaly jsme (úředníci v sakách na nás tak divně koukali, ale co). Nepřestávalo pršet, tak jsme běželi a vyběhly jsme na Staromák, přeběhly skrz náměstí a zašli jsme pod nejbližší výlohu. Už mě to pobíhání nebavilo, začla bejt zima a bála jsem se o foťák. A najednou se otočím a tam před náma "Starbucks" (v Liberci ho nemáme a já tam ještě nebyla a strašně jsem tam chtěla jít) a tak jsme tam samozřejmě šly :D. Daly jsme si lattéčka, schovaly jsme si účtenky a různý letáky a fotily jsme se tam s těma kelímkama (předstírání o tom, že jsme zdejší skončilo :D dvě vytlemený magorky co se fotí ve Starbucks prostě nejsou z Prahy). Přestalo pršet, udělaly jsme nějaký fotky u orloje a šly jsme zpátky k Vltavě.

Žofínský úchyláci a labutě na nábřeží
Chtěla jsem na Žofín, je tam hezkej park, tak jsme šly. Vešly jsme tam a v křoví stál nějakej chlápek a vykonával malou potřebu a já jen "Niky, asi jsem právě viděla jeho penis!" no bylo to nechutný, co si budem povídat, byl to nějakej bezďák hnusnej špinavej smradlavej. Tak jsme se v záchvatech smíchu odebraly dál a sedly si na zídku. Nastavila jsem samospoušť a odsedla jsem si dál, když v tom šel kolem nějakej mladej chlápek a koukal na nás a na foťák a sedl si vedle nás a čuměl. Tak jsem předstírala, že mi volá táta a našich pět minut na Žofíně skončilo.
Sešly jsme dolů ke břehu a sedly si na lavičku vedle lodi Matyldy Klotyldy a já si fotila labutě. Furt někdo otravoval a holubi lítali podezřele nízko a nakonec taťka fakt volal, ať jdem zas k Tančícímu domu, že nás nabere. Uvízl v koloně, tak jsme tam asi půl hodiny čekaly a probíraly život a nakonec hurá domů.
U benzínky jsme pak viděly jak se grilujou černý velký klobásy a jen "Ááá, špatný vzpomínky!" :D.

Prostě to bylo dobrý a Prahu mám čím dál raději. Byla sranda, máme docela dost fotek a zažily jsme toho moc. Co víc chtít. Napadá mě jen otázka "Vypadáme snad jako anglicko-německý turistky, co chtěj jet na parník?" :D

A teď už jen fotky. Doufám, že to aspoň někdo četl!

Šaty
LS

Venku s Leou

LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LOL

Nejdebilnější výraz světa a la "Vzali mi panenku, bééé" :D
LOL (12)
LS
LOL (6)
LOL (20)


Praha

LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS

Jó pražákům těm je tu hej, ty nikam nezablouděj.


Velká cena za lásku.. aneb homosexualita.

26. července 2010 v 17:14 | LoveShy |  Když moc myslím
"Homosexualita je proti přírodě! Není to normální!"
"Teplouši, buzíku!"
"Úchyle, seš divnej!"
"Homosexualita je nemoc, musíš se léčit!"

Opravdu si to ti lidé zaslouží? Slýchat to dennodenně od okolí, když nikdo z nich nikomu nic neudělal? Homosexualita NENÍ nemoc, postižení nebo něco špatného.

Vždycky budou dva druhy lidí. Lidi, kteří jsou absolutně proti vzahu dvou lidí stejného pohlaví a lidi, kterým to nevadí nebo je jim to "šumafuk". Člověk už je takový od přírody - bojí se něčeho, co je jiné než pomyslná většina, a jelikož homosexuálové zaujímají jen ty 4% populace, je zřejmé, že se moc s kladnými ohlasy nesetkají.

Odmala nás učí, že v rodině musí být maminka a tatínek, aby to fungovalo. Že černá a bílá patří k sobě, stejně jako jing a jang. Opaky se přitahují. A pak se objeví dva muži nebo dvě ženy spolu a hned to vyvolá pobouření. Ale proč? Protože je to něco jiného. Osoby stejného pohlaví spolu nemohou splodit děti, tudíž je jejich vztah proti přírodě. Je to nechutné a fuj. Opravdu?

Předsudky jsou to nejhorší, co svazuje obyvatelstvo. Když se lidé setkají s homosexuály, zaskočí je to. Okamžitě se na člověka začnou dívat jinak. Proč se mu líbí osoby stejného pohlaví? Vždyť je to divné. Musí s ním být něco v nepořádku, to není normální. Ale je!

Člověk - homosexuál je úplně normální člověk jako každý jiný. Mnohdy ani nepoznáte, že homosexuál je. Jen má jiné požadavky co se týče životního partnera. Muži - gayové nenacházejí na ženách nic vzrušujícího a netouží po nich, tak proč se měnit? Ženám - lesbičkám zase přijde soužití s jinou ženou lepší, why not? Když je ten člověk šťastný, a sám se se sebou smíří, je to v pořádku a vlastně mu může leckdo závidět.

Smutné je to, že na světě stále existuje většina heterosexuálních konzervativců (též i v Čechách), kteří se k tomuto staví nepatřičně. Přitom člověk prostě nemůže za to, jaký je, jaké má požadavky na partnera a touhy. Tito lidé nikomu nic neudělali a je známo, že například gayové jsou většinou velmi slušní, srdeční a přátelští lidé s vybraným vkusem. Navíc - oni také nejdou po ulici a před heterosexuálním párem nezačnou skandovat "Fuuj, nechutný heteráci!".

Doufám, že si budou lidé posupně zvykat na tu rozmanitost, která všude okolo nás je. Někdo se nechá celý potetovat a propíchat piercingama, někdo si oholí hlavu a udělá si číro, někdo podstoupí dvacet plastických operací, někdo bude randit s člověkem o dvacet let starším, někdo si adoptuje dvě děti, někdo je černý, někdo bílý, někdo blond a někdo je zrzavý.. a někomu se líbí víc osoba stejného pohlaví. Snad jednou lidé pochopí, že soudit člověka podle toho, čím se liší je nesmysl. Nejvíc důležité je, když je člověk šťastný, po tom snad touží každý.

Takže odhoďe předsudky a starejte se víc o své vlastní nedokonalé životy.

24.7. Už jen pět měsíců do Vánoc.

24. července 2010 v 22:34 | LoveShy |  Summer 2010
V poslední době blbě spím. Ponocuju, během noci bloumám po bytě, převaluju se a obvykle se probouzím na zemi. Náměsíčná nejsem, ale nechápu to. Sny si nepamatuju. Asi divný období. Dneska jsem se vzbudila pozdě, když mě volali na oběd, kterej by teda mohl být v čase první svačiny. Vyskočila jsem a dělala, že jsem nejmíň hodinu vzhůru, a tím jsem zřejmě méně bystrou mužskou část rodiny oklamala. Konečně se ochladilo, páni, supér.. (cítíte tu ironii?). Ne že by mě ty tropy a stoprocentní vlhkost nějak uspokojovaly, ale tohleto počasí je silně depresivní. Tak jsem se rozhodla, že dneska nic akčního.

Všechno začalo tím, že jsem se mrkla do mailový schránky. Přišel mi mail od youtubu, neboli "Subscription update", kde jsou odkazy na nové videa uživatelů a kanálů, které mám v odběru. No, jedna uživatelka natáčí videa o tom, jak se líčit. Tak jsem koukala na pár jejích videí, docela zajímavé. Pak tam měla návod, jak udělat velké oči, jako Lady Gaga v Bad Romance. Tak jsem hledala na youtube další videa, jak na to. Jedna slečna měla úžasnej návod, jenže nakonec z toho vyplynulo, že je to jen graficky počítačové upravené. Škoda, tak velký oči chci taky. Navíc také používala čočky, takže jsem na youtube zkejsla a dívala jsem se, jaké druhy čoček existují. Muhaha, jednou si ňáký koupim.

Pak jsem si dala film Remember me (když jsem to poprvý viděla, okamžitě se mi to zalíbilo. Ňů jork, Rob, další skvělý herci okolo, zajímavej děj, laf story, drama kolem, neočekávaný konec), pak jsem si stáhla film Mluv s Kristen Stewart (malý snímek, velká psychologie, skvělý výkon Kristen, člověk se dokáže ztotožnit s příběhem hlavní hrdinky - znásilní ji spolužák, ona zavolá policii a celá škola ji má za práskačku, šikanují ji a ona téměř přestává mluvit, uzavírá se do sebe. Po shlédnutí jsem se rozhodla, že by občas neuškodilo jen tupě zírat a mlčet, avšak na to nemám ten Kristenin správný psycho-výraz a odstáté uši). Poté jsem si dala pár dílů zoufalých manželek (moje srdcovka), a samozřejmě nechyběl nášup jídla v mezičasech. Zhubla jsem tři kila, tak co.

Večer táta přišel z bazénu, a jen tak prohodí "je hezkej západ slunce" tak jsem okamžitě běžela k okýnku co máme za výtahem a fotila jsem, brácha tam ke mě přicupital ve slipkách a společně jsme tam chvilku postávali. Pak jsem šla ven se psem, jen frajerka v kraťáskách a tílku, ale co, husí kůže je in. Pozorovala jsem červánky a za dunění nedaleké Motománie jsem se procházela, najednou vedle mě týpek čůrá u stromu a ještě se na mě tak směje. Samozřejmě začlo pršet, a já to měla domů daleko, tak jsem si tu romantiku užila, doufám že budu neromanticky nemocná.

Voči Lady Gaga!
LS
Jak na to. Vidíte ten fejk? Ale ty čočky jsou luxusní .))
LS
LS

A teď nějaké ty mé fotky.

Západ + bruder.
LS
LS
Toto měla být má večeře. Otevřu bagetu - upss, plesnivíme.
LS
Dám si foťák na hlavu a vyfotím se se svým super cool trikem High school musical, který mi taťka koupil asi před rokem v domnění, že se mi bude líbit a já ho nikdy nevzala na sebe, ačkoli má skvělej střih i materiál. I'm so sorry daddy.
LS
Je toto má sestra - mužatka Dominka?...
LS
...nebo můj zženštilý bratr Dominik? :P
LS
Včerejší nakupovanání s Niky a Marky.
JS
LS
LS


Tak já jdu, zasmát se zas nějakýmu svýmu vtipu!

20.7. Pešns ent obsešns

20. července 2010 v 20:14 | LoveShy |  Summer 2010
^^

Asi před rokem jsem si začala do jednoho rozepsaného článku ukládat nejrůznější hlášky, motta, citáty, moudra.. a nahromadilo se mi tam toho už dost. Občas se mi něco hodí, protože některé výroky jsou opravdu originální a ne takové ty otřepané jako "Život je boj. Tak se poperte a já zdovolením projdu." nebo něco na tenhle způsob. Včera jsem si psala s kamarádkou a potřebovala jsem pro ní zas nějakou "moudrost" tak jsem proběhla tím rozepsaným článkem a našla jsem úryvek z písničky od Ine Kafe - Ružová záhrada: Chcela by si vedieť prečo ten ktorý ťa trápi nevolá, a ten čo ho máš na háku ťa otravuje dokola. Myslím, že většina z vás se s tím určitě ztotožní, a mě se to hrozně líbí, protože je to prostě tak. Kdyby někdo měl nějakou takovou chytrou věc v zásobě, dole v komentářích je místa dost, můžete psát. Je hrozně těžký na internetu něco "normálního" najít; dívám se aspoň na různý anglický hlášky, ale tak..

A k nadpisu článku, je to samozřejmě napsaný hnusně foneticky a komu nedošlo tak "Passions and Obsessions" neboli "Vášně a posedlosti". Ať už si dopřáváme pravidelné "dávky" této posedlosti, nebo za odměnu.. každý nějakou má. Může jít o jídlo, pití + alkohol, knihy, filmy, hudbu, sporty, nejrůznější činnosti, ale i lidé se pro nás mohou stát posedlostí. Ano, já bych do svých "Vášní a posedlostí" nejspíš zahrnula jídlo.. potom filmy, hudbu a knihy a také fantazii, snění a vymýšlení si. Ale největší posedlost se pro mě stává asi focení. Jsem závislák. Jakmile se koná nějaká akce, setkání.. mám nutkání to dokumentovat. Jakmile se ocitnu na nějakém krásném místě, lituji toho, že sebou nemám foťák. Jakmile na konci dne nemám moc fotek, nebo jsou nepovedené, nikomu to nesluší nebo něco jiného, jsem nervózní. Vášeň a posedlost..

A tradičně sem hodím nějaké fotky. Jelikož mi v PC zabírají už přes 50GB, těžko se vybírá, které sem dám :D.

Dnes tedy ukázka mé "záliby" zvěčňovat se na předmětech, které odrážejí světlo a zobrazují předměty usazené před nimi ;):P. Ve skutečnosti je těch fotek mnohem více, vybrala jsem jen pár, nej, protože bych nerada, aby si někdo myslel, že jsem šílený egoista! (NEJSEM)
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS

BTW [Báj d vej]: (miluju fonetiku :D) - co říkáte na to krásné záhlaví? :D:P

18.7. Zasměj se svýmu vtipu.

18. července 2010 v 17:10 | LoveShy |  Summer 2010
^^

Taky se tak rádi smějete vlastnímu vtipu? To je ale úplně nejlepší. Sama se někdy musím šíleně smát tomu, co jsem vymyslela, ikdyž to třeba ani není pro ostatní vtipný. Vlastní vtipy jsou nejlepší. Tohle teď bude znít strašně egoisticky, ale chtěla bych mít kamarádku, jako jsem já. Zasmály bychom se stejným věcem, měly bychom stejné názory.. ono vlastně - všechno bychom měly společné. Sice je v přátelství na jednu stranu dobrá rozmanitost povah a tak, ale kdybych měla kamarádku, která by byla úplně jako já, možná by mě víc chápala. No to je jedno ;).

Z pátka na sobotu jsem spala u kamarádky Nikči. Viděly jsme se opět téměř po měsíci a i když se to zdá málo - vidět se jednou do měsíce (minulý rok jsme se neviděly i tři měsíce), tak myslím, že je to docela výhoda. S tím člověkem si máte co říct, užíváte si ty chvilky s ním, protože víte, že ho uvidíte až za dlouho. Navíc nemáme čas se ani hádat, neomrzíme se navzájem. A vlastně za ty dva roky co se známe jsme se viděly asi (jen) 25x. Na tomhle stojí naše přátelství. Na "srazech", které plánujeme týden dopředu, na stovkách fotek, které vždycky nafotíme..

Pátek byl prý nejteplejší den a potom následovala prý nejteplejší tropická noc, no bylo to znát. Seděly jsme jen ve stínu, ale i tak bylo hrozně. Při západu jsme se šly projít a usadily jsme se na jedné skále, kde byl krásný výhled na kus Liberce a za námi byla louka nad kterou zapadalo sluníčko. Bylo příjemně. Pak jsme se bavily s její mamkou a jejím přítelem a byla sranda, snědly jsme melouna a seděly jsme na zahradě, když v tom se nad Nikčou spustil na pavučině pavouk, ona začala řvát, já taky a zdrhaly jsme pryč, přičemž ten pavouk měl stokrát většá strach, tak se radši vytáhl zpátky nahoru po tý svý pavučince. Už byla skoro tma, tak jsme šly jdomů, protože jsme nechtěly riskovat pavoučí útok. V půl dvanácté jsme se vyplížily z baráku a na zahradě jsme si lehly na deku a koukaly jsme na hvězdy. Miluju to, ta obloha je nádherná. Ležely jsme tam téměř do dvou, probraly jsme témata od stvoření světa až po vztahy a lásky. Když jsme se vrátily dovnitř, byl pokoj plný hmyzu a po podlaze lezl nějakej fuj brouk. Tak ho Nikča začala vraždit papírkem, jenže on furt žil a já jen ječela na židli a Nikča z toho byla celá zoufalá, takže když jsem jen cokoli řekla, usadila mě "Drž hubuuu" a následným výbuchem smíchu. My a hmyz, to je komedie. Ráno jsem si asi deset let myla, žehlila a česala vlasy a byla jsem na pokraji zhroucení, protože jsou už moc dlouhý, moc jemný a moc debilní. Nafotily jsme nějaký fotky, nacpaly do sebe řízky a odvalily jsme se na zahradu, kde jsme v chládku dál debatovaly. Chvilku jsme byly u koní (Nikča vlastní dva), ale po chvilce jsem začala sípat ze sena, tak jsme musely jít. Asi ve tři přijel táta.

Včera se ochladilo, yea! Celej večer hřmělo a blejskalo se a konečně jsem si řekla "Je mi zima". Dneska je patnáct stupňů a prší a fouká vítr a jsou mraky a já jsem prostě happy. Teď jedem do krámu, já si nakoupím tunu jídla a celý odpoledne si budu užívat tu zimu u nějakýho filmu. Jak málo stačí k radosti. Doufám, že se všichni máte dobře :).

Na konec bych chtěla poděkovat za komentáře, které tu necháváte, protože jsem nečekala, že sem po tom mém "comebacku" někdo bude chodit, natož komentovat a přiznejme si - ty články taky nejsou extra záživný. Také děkuji, za názory na fotky, líbí se vám a to mě moc těší :).

A teď hodím nějaký fotky, aby to nebyla taková nuda :P.

LS
Nikči oči, fotograf já. Líbí se mi tam ten strom.
LS
LS
LS
LS
LS
Na tý skalce při západu, my jsme ty dva stíny dole. Nikči barák je vidět (oranžovej za stromama).
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
Nikča. Ta fotka se mi líbííí, no nejsem já šikovná? :P
LS
Jáá. Jsem si tam fotila to svý ;).
LS
LS
LS
Ty vlasy bych zabila!
LS
Fotka s pračkou trochu pobouřila :D

15.7. Čtvrtina prázdnin v pytli.. shit.

15. července 2010 v 22:06 | LoveShy |  Summer 2010
^^

Musím uznat, že když končila škola, nějak mě představa dvou měsíců volna, tepla, slunce, nadmíry spaní a vůbec toho všeho užívání ani moc nelákala. Celý školní rok byl tak trochu utrpení, ale stále jsem byla obklopena přáteli, zábavou a tak se to šílené učení dalo snést a já byla relativně spokojená. Ale teď.. teď měla nastat dvouměsíční nuda. Já letos nejedu do zahraničí, a všichni se někam rozprchli a co. Navíc, celý rok se v těch stresech nemůžem dočkat, až dáme goodbye škole a s nohama na stole, s větrákem za zády začneme nicnedělání.. a mě doteď ani nějak nedošlo, že už to jakože začlo. A dneska je 15. července což je v podstatě půlka měsíce. Eh, to se mi vůbec nelíbí! Dneska mi asi docvaklo, že to uteče a bude konec. Pak zase září, povinnosti, úkoly, vstávání, písemky, povinné přezůvky, šeď, nuda, pak zima, bundy.. a nekonečno dní zase do dalšího volna. Ano, tyto myšlenky mě donutily, aby mi konečně došlo, že je sakra volno a měla bych si ho začít patřičně užívat.

Dneska jsem vytáhla kolo a jezdili jsme s kamarádkou po okolí. Největší potíž byla s "instalací dopravního prostředku". Brácha si dal sedlo moc vysoko, tak jsem to hodinu štelovala a doufám, že mě moc nezabije, až to zjistí. A pak byl největší porod to kolo naskládat do výtahu. Napoprvé se mi to docela povedlo, nějak jsem seskládala řidítka a klekla jsem si pod to a ze všech svých sil jsem v křečích natáhla malíček, abych zmáčkla tlačítko. Cestou zpátky domů jsem to kolo začala sebevědomě rvát do výtahu, ale zaboha mi to nešlo.. Už jsem to zkoušela asi tři minuty, byla jsem celá černá od řetězu a nas.. štvaná na celej svět. A hlavně jsem se modlila, aby třeba nepřišel nějakej hezkej soused :D ne, kdokoliv prostě, myslím, že v tu chvíli by se mi smál i ten hluchej dědek z desítky (ikdyž se smát vlastně nemůže, ale on by na něco přišel). Připadala jsem si jak největší magor světa, tak jsem tam to kolo nějak strčila v dobré víře, že jsem nerozbila zrcadlo a to, že na stehni mám nějaký bahno z kol (doufejme, že JEN bahno) mi bylo v ten moment jedno. Úspěšně jsem byla vyvezena do osmého poschodí a kolo jsem vyndala a v tu chvíli otevřel dveře bytu taťka a brácha, že jsou na odchodu. Panika. Rychle jsem si stoupla se zářivým úsměvem "hej-vůbec-nic-se-neděje-a-vůbec-nejsem-naštvaná" a na jejich dotaz "Zvládla jsi to s tím kolem?" jsem jen kývala hlavou na "To seš dobrá" jsem jen uznale pokývala hlavou a rychle jsem zapadla do bytu, aby náhodou nepřišel dotaz na téma mého duševního zdraví. O furtra jsem málem urvala šlapku, ale to už je jen vedlejší detail.

A taky pršelo, hurá. Jen jsem v tu chvíli byla zrovna na kole. Zmokla jsem, neva. Chtěla jsem déšť (každý den jsem se modlila ke všem možným bohům co znám) a tak ho mám mít. Ale už je zas vedro, sakra. A je čtvrtina prázdnin, shit. A nemám co jíst. To je situace.

Mějte se, see you later!

LS
Líbí se mi takhle "momentka" :P je to focený asi před měsícem.

13.7. Já a můj typický výraz.

13. července 2010 v 22:01 | LoveShy |  Summer 2010
^^

Stále máme vedro, už mě to přestává bavit. Nelze nic normálního dělat. Jela jsem na kolo, jen jsem na něj sedla, bylo mi horko. Delší procházky jsou zabijácké, stejně tak brusle. Jedinné co jde, je jít k vodě. Máme tu dva koupáky, které jsou nabité třináctiletými puberťáky a že bych se tam s nima chtěla potkat, to ne. A potom je tu městský bazén.. který je drahý na to, abych tam chodila často. Dneska mělo pršet, ale ani horské město Liberec se vytouženého deště nedočkalo, maximálně pár zahřmění, ochlazení o dva stupně a pár šedých mráčků. Jo je to otrava. Zahájila jsem novou činnost - sezení před větrákem. Na nic víc nemám sílu. No dobře, snad tento týden nebude tak zabijácký a já konečně něco pořádnýho vymyslím.

Vždycky když jdu se psem ven (nejlepší je to večer, okolo osmé, kdy slunce zapadá) tak chodím po chodníku podél jedné dlouhé silnice. Poslouchám písničky a užívám si trochu toho večerního (velmi slabého) vánku. Jen mě vždycky hrozně pobaví, když se za mnou ohlížejí řidiči aut jezdících kolem. Když jede ženská, ani se nerozhlíží do stran, strnule sedí a jede, ale jak jede chlap jakéhokoli věku, většinou otočí hlavu a zírá a ještě se ohlídne. Nechápu to, ale je to hrozně vtipný, že mě to vždycky tak rozesměje :D.

LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
LS
Já (můj typický výraz) a můj daddy ve výtahu. Jinak koťata s mámou na chalupě, jednoduchost kolejí, osamocený hmyz, nejhnusnější pavouk ever, a má maličkost. Ano, oblíbila jsem si černobílý svět.

9.7. Summer days

9. července 2010 v 23:25 | LoveShy |  Summer 2010
^^

Ve středu večer jsem šla spát ke kamarádce Lee do Mníšku. Jelikož se stěhuje, byla to poslední noc v bývalém domě. Byly jsme na přehradě Fojtka, tam jsme sledovaly partičku myší. Pak jsme si doma uvařily večeři, pustily si film a o půlnoci jsme si lehly a chechtaly jsme se až do tří. Ráno jsme musely vstát brzo a jely jsme zpátky do Liberce. Chtěly jsme na brusle, ale na cyklostezce jsme zjistily, že Ley brusle jsou rozbitý. Šly jsme k ní do novýho domu a spravovaly jsme to. Nic. Tak jsme si uvařily oběd - a hnedka líp chutnal, když jsme ho udělaly samy. A pak jsme si dali zmrzlinku, lehly si na zahradu.. a do večera byla pohodička. Dneska jsme s Leou jely vlakem na naší chalupu za Liberecem. Babička nám uvařila oběd, zase jsme se celý den flákaly, jezdily na kolech, fotily. Jo, myslím, že prázdniny jsou zatím fajn :). Jen je mi teď trochu blbě, asi ze sluníčka. Jsem beznadějná! Doufám, že se všichni máte hezky!

See you later!

LN
LN
LN
LN
LN
LN
LN
Já jsem to ošklivý, brejlatý. Abyste věděli.

Můj pohled na svět - přes objektiv fotoaparátu.

7. července 2010 v 11:27 | LoveShy |  Fotous

Aby jste se vyznali v rubrikách :)

Lidé před mým objektivem - Baví mě fotit lidi, ale myslím si, že mám ještě co zlepšovat. Vybírám si zajímavé lidi a ráda fotím v divném oblečení, s divným make-upem na divných místech.

Sestřička Vaneska
- Narozená 21. 12. 2011, moje zlatíčko. Ráda pózuje a dělá blbiny.

Svět mýma očima
- Tato rubrika nebude moc plná, protože většinu fotek dávám do fotočlánků (to jsou články, ke kterým mám vždy krátké povídání a fotky jsou reportážní).

Ostatní či nezařazené
- To, co se jinam nevešlo.

6.7. - Sleep&Eat

6. července 2010 v 20:46 | LoveShy |  Summer 2010

^^

Dnešní den je opravdu úžasný. Celou noc tu pršelo a já se ráno probudila a slyšela jsem slejvák a do okna bouchal vítr. Byla jsem ráda, protože vzduch už potřeboval pročistit a já na dnešek neměla žádný plány. A tak jsem si uklidila, uvařili jsme řízky a já se koukala na Zoufalé manželky (musím říct, že jsem si na nich vypěstovala slušnou závislost). Pak jsme jeli něco nakupovat, poté jsme si dali další nášup jídla a koukali jsme na filmy. Pršelo a pršelo a den utekl a už je zas večer a já jsem najedená a odpočatá a zejtra se jde zas něco dělat. A už přestalo pršet a začíná být dusno. Achjo, léto mám ráda, ale takový chladnější podzimní večer taky není k zahození.

Nevíte někdo, jak se naučit skromnosti? Naši nás od malička vedou k tomu, aby nám stačilo málo a nikdy jsem nebyla to rozmazlené dítě, co by dostalo vše - spíš naopak. A pak tedy nevím, kam se to všechno podělo. Strašně ráda bych, aby mi k životu stačilo málo, a aby všechno, po čem bych toužila bylo přinejlepším zadarmo. Skromní lidé to mají jednoduché. Stačí jim hodně málo a jsou šťastní a to bych chtěla "umět". Asi mám moc složité sny a kladu si cíle, které se nikdy nesplní (rovnají se asi představě, že bych na měsíci vybudovala psí útulek nebo něco takového). Ale.. třeba jednou najdu něco, co mi bude k životu stačit a tu skromnost v sobě najdu. Zatím si nechám své neskromné představy a budu doufat ve dvě věci - že se splní a nebo že zapomenu..

See you later!

5.7. - Profesionální bruslařka

5. července 2010 v 23:55 | LoveShy |  Summer 2010
^^

Dneska jsem opět megaunavená. Bylo dusno jak v páře, ale i přes to jsem se s kamarádkou Leou vydala na brusle. Jezdily jsme po cyklostezce a když jsme dojely až na konec do města, zastavily jsme se. Pak jsme zašly do Billy na nanuka a pak na ještě jednoho a asi pětkrát jsme mezitím potkaly dva profesionální chlápky, co jezdili pořád dokola na tý cyklostezce a my se mezitím asi desetkrát zastavily. Lemry jsme, ale zato jezdíme velmi profesionálně :P. Ono to není ani tak namáhavý spíš je horší to, že když jedete jen asi minutu, tak z vás leje jak po hodinovým dření se v posilce. To dělá to sluníčko, uff. Ale když už sluníčko tolik nepraží a vy se rozjedete na rovince, vítr fouká a vlasy vlajou.. jo je to celkem fajn pocit.

A taky jsem zjistila, že strašně ráda řeším své úvahy a věci, o kterých já sama přemýšlím. Třeba budoucnost, ale i třeba různý války, vesmír, lidstvo a podobně. Vždycky je ticho a já si tak pronesu tu svojí úvahu a strašně ráda o tom s někým debatuju a vyzvídám, jestli ten dotyčný o tom také uvažuje. A uznávám, já velice často uvažuju nad různýma zvláštníma věcma. Jsem ráda, že se v mých přátelích najdou tací, s kterými mohu tyto konverzace vést. Mám to raději než třeba řešit "kdo s kým kde a jak". A proto doufám, že někdy najdu někoho, s kým si budu i v tomto ohledu rozumět. Že mě nechá vykecat a že mi bude rozumět a nebudou mu mé nápady a úvahy připadat uhozené a směšné..

To je pro dnešek vše, náladu mám poměrně dobrou, protože prázdniny jdou zatím dobře - ani jeden den jsem se ještě nenudila. Jdu dokoukat Hannu Montánu (zoufalost dělá divy :P, vypršel mi limit na megavideu) a půjdu zalehnout, ať můžu zítra uklidit konečně pokoj (aby měl daddy klid).

Užívejte si.
See you later!

LN

4.7. - Zaber

4. července 2010 v 22:51 | LoveShy |  Summer 2010
^^

Dneska jsem unavená. Opět. Od té doby, co začaly prázdniny usínám už v deset. Vstávám v deset a přitom přes den nedělám nic extra náročného. Když je škola a vstávám v šest, poté celý den někde ve stresu pobíhám nakonec ponocuji nejdýl jak to jde a stejně vždycky nemůžu usnout. Že by jakási letní únava? Nebo to dělá to sluníčko? Každopádně dneska jsem unavenější víc než kdy předtím. Byli jsme celý víkend na chalupě, včera jsem ležela celé odpoledne na sluníčku, přečetla jsem celou knížku a na zádech mám vypálený tílko. Dneska jsme tam přijeli už na oběd a tak se odpoledne vleklo. Byla jsem chvilku na sluníčku, abych nebyla tolik bílá i ze předu, avšak ve tři hodiny bylo finále Wimbledonu a Tomáš Berdych hrál s Rafaelem Nadalem, tak jsme to celé sledovali. Bohužel prohrál, ale i tak je druhý, což je krásný úspěch a mimo jiné vyhrál pět set tisíc liber, což vůbec není zlý. Skončilo to po třech hodinách a sluníčko už tolik nepálilo, tak jsme jeli na kola. Máme takový starý, ještě na nich jezdili naši rodiče jako malí, ale nám to na chalupě stačí. Dali jsme si asi tři kilometry (já v tílku a kraťasech, bez slunečních brýlí, v Crocsech) a byli jsme tuhý. Snědli jsme zmrzlinu a taťka navrhnul, že se ještě projedem kousek k lesu a pojedem domů. Jenže jsme dojeli celý splavený k lesu a on říkal, že to rovnou celý objedem, že zná cestu. Vedlo to příjemným lesem, vlasy mi všude vlály a sluníčko krásně prosvítalo skrz stromy. Jenže zas nastaly kopce, jeli jsme strašně dlouho a pak jsme i zabloudili, já začala kejchat a kašlat a všude po těle jsem měla malý mušky. To byla zas nálada. Dojeli jsme to, a já na truc nasedla do auta a ani jsem se nehla. Celkem jsme si dali tak devět kilometrů, ale ve vedru, na starým kole, který je rádo, že zabrzdí, v crocsech a na šílenejch šutrech.. joo, říkejte mi borec :P.

Zejtra je státní svátek. Úžasný. Nový týden začíná, uvidíme, jaký bude. Ať už se prosím všichni vrátí a jsou do konce prázdnin tu. Kdykoli na obloze letí letadlo, zamáčknu slzu.. hrozně závidím, achjo. Doufám, že se najdou další existence, které zoufale trčí doma, nemají co dělat..

Jsem závistivý člověk. Jak má někdo víc než já, tak mě to tak strašně štve, že mu to místy i přestávám přát, ale naštěstí se umím ovládat. Ale tohle je podle mě ještě docela lidské..

Užívejte si, já vám to přeju ;).
See you later!

3.7. - Když vyrosteš..

3. července 2010 v 22:10 | LoveShy |  Summer 2010
^^

Čím dál tím víc si říkám, že lépe by mi bylo, když jsem byla menší a hodně hodně naivní. Ano, kdo z nás není naivní - stále čekáme, že se nám přihodí něco krásného a úplně bez námahy, ale ve skrytu duše stejně víme, že to tak nebude. Ale taková ta dětská naivita, to je něco jiného. Vždycky jsem přemýšlela o světě a o životě úplně jinak a hodně věcí jsem brala automaticky. Třeba vím, že jsme každoročně koukali na Miss ČR a já si vždycky říkala, že jednou tam asi půjdu taky. Všichni mi jako malé říkali, že jsem hezká, a tak mě ani nenapadlo, že bych tam nešla. Také vím, že jsem vždy byla dobře sportovně nadaná, hubená, fotogenická.. a brala jsem to jako automatickou věc. Mé představy o životě byly takové, že půjdu na střední, pak si hned najdu práci, muže a budu mít tři děti - holku a dvojčata kluky. Myslela jsem, že každoroční dovolená, úplná rodina, dostatek oblečení, jídla, věcí.. že je to všechno součástí světa, v kterém budu žít pořád. Jenže roky ubíhaly a mě časem docházelo, že prostě nejsem nejhubenější a nejhezčí a že se taky musí šetřit. A že taky nejsem "optimista, extrovert" jak jsem si vždy myslela. Vždy jsem si myslela, jak jsem podobná ostatním, že hezky zapadám a že to budu mít lehký. Jenže ne. Navíc - jednou se z té naivity musí vyrůst. U mě to bylo asi o něco dýl..

Také jsem chtěla ještě jednu věc. Nevím jestli to někdo zná, doufám, že nejsem sama. Prostě nechápu lidi, co se dovedou bavit s každým. Když jsem v partě lidí, tak se bavím, ale jak mám být s někým relativně "cizím" sama, tak nevím, o čem bych se s ním měla bavit. Jedna moje kamarádka má strašně moc kamarádů a zatímco jdeme po městě a já se snažím vyhýbat známým tvářím, abych se s nima -nedejbože- musela bavit, ona se baví se všema. Takže když má dojít k setkání s někým, koho moc neznám, tak si dopředu jak magor promýšlím, co bych s ním měla řešit. Ano, já se dovedu dobře bavit o čemkoli a když chci, umím být hodně ukecaná. Ale nemám ráda trapné ticho a když se s někým bavím, tak chci, aby to bylo o něčem. Štve mě, že nemám ten dar "bavit se s každým". Nevím, třeba je to tím, že jsem nedůvěřivá k cizím, nebo potřebuju člověka znát dýl, abych se s ním dovedla bavit. Nebo se nerada bavím o blbostech narozdíl od mé kamarádky a vyhledávám jen kvalitní lidi na kvalitní konverzace.

Každopádně chci být zpáky ta naivní malá holka, co by chtěla jet na Miss a bavila se s každým o blbostech a neuvědomovala si, jak moc rozdílná od ostatních ve skutečnosti je..

See you later!

2.7. - Jak v džungli..

2. července 2010 v 22:24 | LoveShy |  Summer 2010
^^

Ráno v osm jsme vyrazili do Prahy. Samozřejmě se to neobešlo od malého bloudění a tatínek chytal meganervy ("Se tady na to vys*ru, tudy prostě nemůžu jet!!"). Nakonec jsme dorazili na zastávku v Dejvicích a já se radši klidila co nejdál od auta. Zavolala jsem Nikče, která tam měla čekat načež mi řekla, že pomalu ještě leží v posteli. Bylo právě 10,35 a v 10,30 mi měl jet bus na místo zvané Holubice, kdesi v dáli za Prahou. Další bus jezdí až za hodinu, takže jsem moc optimistické vyhlídky neměla. Co já budu sama dělat v Praze v tomhle vedru? Nakonec jsem zahlídla, že tam ten bus ještě stojí - teda aspoň jsem myslela, že je to on. Vlítla jsem akorát do něj, přisedla si k paní, která sotva seděla, ale křečovitě si držela svou kabelku a čekala jsem, kam mě to doveze. Půl hodiny sedět v rozpařeným autobusu plným divnejch existencí. Ale jo, je to docela adrenalin být v cizím městě a nasednout sám na bus a jet někam na ves. Ale dojela jsem, další důkaz mé geniality (haha :P) a po roce jsem se setkala s Niky. Po půl hodince dojela Katie a my si užily úžasné odpoledne s filmem, dělali jsme palačinky, hráli si s pejskem Uschim.. Pár hodin jsme byly spolu a pak se zas jelo domů.

Je fajn občas takhle jet úplně pryč, za lidma, které znáte jen virtuálně a na místo, kde jste nikdy nebyli a třeba už ani nebudete. A že je na světě takových lidí a míst, co se dá poznávat ;). Nekonečno.. O to víc se pak těšíte domů, až zahlídnete vaše město, barák, sednete si do vaší postele ve vašem pokoji. Jojo, dnešek se povedl. Takže nám ty prázdniny hezky začínají, jsem zvědavá, co přijde dál :). Snad se všichni "tam venku" máte také dobře..

See you later!

NKN

1.7. - Všechno začíná.

1. července 2010 v 22:46 | LoveShy |  Summer 2010
Me.
změna co? a nejen po fyzické stránce..

^^

Nebudu si tu na deset odstavců vyčítat, jak dlouho jsem nanapsala. Nevadí mi to, protože jsem poslední měsíce žila úplně někde mimo tuhle blogovou "realitu". Ale dneska.. je první prázdninový den a já se rozhodla, že na blog nezanevřu, a že se pokusím si tyhle celý prázdniny pěkně hezy zaznamenat. A jak se jinak mám? Poslední týdny ve škole byly ve znamení vytahování čtyřky z ekonomiky, urovnávání vztahů mezi lidma, stresu, vedra a zároveň nudy, jelikož se to všechno neskutečně táhlo a pak to v závěru vlastně moc uteklo. Celý prvák včerejškem skončil. Divný. Vždyť si pamatuju poslední školní den na základce a pak ten první na střední škole.. Proč je najednou zas další konec? Už nebudem 1.A, prďolové školy. Táhne nám na 17, máme brigády, polovina lidí co znám jsou celkem navážno zadaní.. co to je? Moc moc všichni dospěli. Asi se s tím pořád hůř a hůř srovnávám.

Na výzo jsem měla pět trojek, čtyři dvojky a čtyři jedničky + chování velmi dobré :P. Mohlo to být lepší, ale i horší --> celkem spokojenost. V posledních dnech mi ve škole už pomalo hráblo, už to prostě chtělo volno. Známky, výlety, oslavy.. bylo toho moc. Vztahy byly občas moc napjaté. Hodně věcí se v poslední době změnilo a já na ty změny asi hold moc nejsem.

A teď prázdniny. Těšíme se na ně celý rok a teď? Jsou tu a já moc radosti nejevím. Strašně ráda bych někam daleko odjela, protože mám strašně velkou cestovací náladu. Ani se mi nechce za teplem a plácáním se v moři, spíš prostě sbalit menší kufr, sednout na letadlo a odletět do nějakýho velkýho města a tam fotit a poznávat nová místa a lidi a něco zažít. Prostě mi leze krkem tato republika, krajina kolem je všude stejná, počasí se pořád blbě mění a lidi jsou hnusný nepřátelský a lžou (ne že by tomu bylo v jiných koutech světa jinak, spíš to dělá ta jazyková bariéra). A vlastně jazyky jsou další věc, proč někam odjet - strašně miluju angličtinu, a nejradši bych mluvila anglicky místo češtiny. Mám takový tendence v běžné řeči angličtinu užívat a ani si to neuvědomuju. No prostě důvodů odcestovat je hodně a jen jeden důvod mi stojí proti. Finance. Ne že bychom neměli co jíst, ono by na nějakou menší dovolenou v klidu bylo, ale taťka rozhodl, že letos se nikam nepojede (maximálně do velmi atraktivní destinace - jižní čechy). Prý si něco našetříme do zásob. Pořád ho přemlouvám, abychom aspoň někam jeli, protože na prázdiny nic nemám.

Brigádu nelze bez kontaktů sehnat, na tábory už nejezdím.. Většina kamarádů dneska nasedla na letadlo a odcestovali si někam do tropů.. Opravdu nevím co budu dělat a je docela smutný, že i v první prázdninový den si tohle říkám a doufám "že se ještě něco najde".

Včera jsem byla na Eclipse a myslím, že není třeba komentáře. Někdo tuto ságu nemusí, ale to neznamená, že je to blbost. Ať si každej říká a myslí co chce, TOHLE je můj svět, byť jen z většiny vysněný. Zatmění mám nejraději ze všech knížek a ten film.. asi také! <33

Zítra jedu do Prahy, setkat se téměř po roce s mou (původně blogovou) kamarádkou Niky :) a taky s Katie/AngeliQue, s kterou se uvidím poprvé. Moc moc se na obě těším, aspoň něčím dobrým to celé začne.

Pokusím se zapisovat sem pravidelně, tyhle prázdniny si musím užít!


See you later!