3.7. - Když vyrosteš..

3. července 2010 v 22:10 | LoveShy |  Summer 2010
^^

Čím dál tím víc si říkám, že lépe by mi bylo, když jsem byla menší a hodně hodně naivní. Ano, kdo z nás není naivní - stále čekáme, že se nám přihodí něco krásného a úplně bez námahy, ale ve skrytu duše stejně víme, že to tak nebude. Ale taková ta dětská naivita, to je něco jiného. Vždycky jsem přemýšlela o světě a o životě úplně jinak a hodně věcí jsem brala automaticky. Třeba vím, že jsme každoročně koukali na Miss ČR a já si vždycky říkala, že jednou tam asi půjdu taky. Všichni mi jako malé říkali, že jsem hezká, a tak mě ani nenapadlo, že bych tam nešla. Také vím, že jsem vždy byla dobře sportovně nadaná, hubená, fotogenická.. a brala jsem to jako automatickou věc. Mé představy o životě byly takové, že půjdu na střední, pak si hned najdu práci, muže a budu mít tři děti - holku a dvojčata kluky. Myslela jsem, že každoroční dovolená, úplná rodina, dostatek oblečení, jídla, věcí.. že je to všechno součástí světa, v kterém budu žít pořád. Jenže roky ubíhaly a mě časem docházelo, že prostě nejsem nejhubenější a nejhezčí a že se taky musí šetřit. A že taky nejsem "optimista, extrovert" jak jsem si vždy myslela. Vždy jsem si myslela, jak jsem podobná ostatním, že hezky zapadám a že to budu mít lehký. Jenže ne. Navíc - jednou se z té naivity musí vyrůst. U mě to bylo asi o něco dýl..

Také jsem chtěla ještě jednu věc. Nevím jestli to někdo zná, doufám, že nejsem sama. Prostě nechápu lidi, co se dovedou bavit s každým. Když jsem v partě lidí, tak se bavím, ale jak mám být s někým relativně "cizím" sama, tak nevím, o čem bych se s ním měla bavit. Jedna moje kamarádka má strašně moc kamarádů a zatímco jdeme po městě a já se snažím vyhýbat známým tvářím, abych se s nima -nedejbože- musela bavit, ona se baví se všema. Takže když má dojít k setkání s někým, koho moc neznám, tak si dopředu jak magor promýšlím, co bych s ním měla řešit. Ano, já se dovedu dobře bavit o čemkoli a když chci, umím být hodně ukecaná. Ale nemám ráda trapné ticho a když se s někým bavím, tak chci, aby to bylo o něčem. Štve mě, že nemám ten dar "bavit se s každým". Nevím, třeba je to tím, že jsem nedůvěřivá k cizím, nebo potřebuju člověka znát dýl, abych se s ním dovedla bavit. Nebo se nerada bavím o blbostech narozdíl od mé kamarádky a vyhledávám jen kvalitní lidi na kvalitní konverzace.

Každopádně chci být zpáky ta naivní malá holka, co by chtěla jet na Miss a bavila se s každým o blbostech a neuvědomovala si, jak moc rozdílná od ostatních ve skutečnosti je..

See you later!
 


Komentáře

1 Vivi Vivi | Web | 3. července 2010 v 22:26 | Reagovat

Tak nějak to beru i já.
Bylo by moc hezký umět se bavit s každym a očemkoliv. Ale já se nedovedu půl hodiny bavit o tom, jak sem včera snídala nebo o podobný blbině.
Když sem byla malá, taky mi tvrdili že bych mohla bejt modelkou nebo tak, teď už tomu tak nějak odmítám věřit. Člověk stárne a k naší smůle svět se s nikym moc nemazlí.
Ale bylo by hezký žít ve světě naivních představ. A kdyby tak žili všichni, co by nám chybělo? Byli by sme šťastný, spokojený a nějaký problémy by jednoduše neexistovali.

2 zescA zescA | Web | 4. července 2010 v 0:11 | Reagovat

Taky nemám ten dar bavit se s každým a když se to snažím tak trochu "naučit" tak potom ťápu nesmysly a je to na nic. Lidé jsou zvláštní, s někým najdu miliony témat hned a můžu si s ním povídat donekonečna, s někým to zaboha nejde. Je to zvláštní.

3 AngeliQue AngeliQue | 4. července 2010 v 1:40 | Reagovat

Kdo by nechtěl.. Taky jsem si vždy říkala, jak tam půjdu, a určitě to vyhraju! Ale prostě realita je mnohem, mnohem rozdílnější... Bohužel...

A to s tím bavením se s každým.. Já se kolikrát bojím i když jedu s někým právě z Vás.. třeba když jsem měla vidět poprvé niky tak jsem sei říkala: Co když si nebudeme mít co říct? Ono něco jiného je, když sedíš v partě lidí a je nějaké téma, než když se to téma má vymyslet. Zase na druhou stranu teď s tebou jsem se toho tolik nebála, protože jsem si říkala.. Bude tam ten prostředník Nikča, ale kdybychom se měly vidět jen my dvě tak bych si asi taky říkala sakra o čem my se budeme bavit.. :D Pak v tom autobuse mi ta myšlenka probleskla hlavou, ale nakonec to bylo uplně v pohodě a cesta nám krásně utekla :))
Možná je to rodinou, typem lidí.. těžko říct :)

4 Niky. Niky. | 6. července 2010 v 0:19 | Reagovat

Já do Miss teda nikdy nechtěla, protože jsem ošklivý káčátko :D. Ale taky jsem měla spoustu snů, přání a tužeb.
Chtěla jsem bejt astronautka, a pak prezidentka a pak mít farmu s koňmi a starat se o ně.

Tohle prostě k dětství a ještě více k dospívání patří. Nejsme dospělí, pořád jsme ještě děti. "A teď není čas na správná rozhodnutí." Teď, dokud to ještě jde, můžeme si volit špatně a chtít být třeba rockovou hvězdou nebo herečkou, můžeme chtít. Protože až se nás někdo na tohle zeptá na střední škole, tak to nebudou sny, budeme to vědět. :) <3

5 Niky. Niky. | 6. července 2010 v 0:23 | Reagovat

[4]:Moc se omlouvám, v té poslední větě měla být zmíněná vysoká škola. ;)

6 Simík Simík | E-mail | 15. července 2010 v 23:22 | Reagovat

oh, taky mi chybí dětská naivita. ta už je dávno pryč, ale já se řídím heslem "Čím míň víš, tím líp spíš." :D
taky nechápu lidi, který se baví se všema.. asi je to nějakej zázračnej dárek z nebes, prostě taková povaha... netrap se, že taková nejsi, nezáleží jenom na tom, jaká jsi ty, ale taky jaký jsou lidi, se kterýma se bavíš (; když to nejde, tak to holt nejde.. a neznám nic horšího, než "trapné ticho", to je ničitel vztahů :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama