Sama uprostřed ničeho

2. května 2011 v 21:17 | LoveShy |  Když moc myslím
Když se smíchá neúspěšný den, šílené počasí, dlouhá škola, pár hádek s kamarády a nesnesitelná bolest hlavy, nemůže z toho být dobrý den. Často se mi to stává, den se prostě nepodaří a nálada nestojí za nic. Ale dneska to na mě všechno spadlo, že se cítím fakt hrozně. Nechci se v žádném případě litovat, jen mi prostě nic nevychází a jsem z toho docela.. rozladěná, smutná. Na špatný nálady jsem zvyklá, ale nemám ráda ten pocit prázdna. Je to taková ta samota, kdy jste uprostřed města nebo v místnosti plné lidí, ale přesto si připadáte sami. Je to jako byste měli kolem sebe neviditelnou bublinu, která představuje váš vlastní svět a vy si v něm sami žijete. Ne že by vás lidi ignorovali (dneska se na mě pár lidí dokonce usmálo), tohle je jen o vnitřním pocitu. Občas si připadám tak strašně daleko od všech, i když jsem pořád s někým. Je to jako bych křičela a nikdo mě neslyšel, ani se mě nesnažil poslouchat. Je to jako bloudit ve tmě a nemoct najít světlo. Jako chtít vyskočit a mít na nohou závaží, topit se ve vodě a neumět plavat. Jste mezi lidmi, ale sami. Chcete utýct, ale nemůžete. Tak nějak jsem si dneska připadala. Sama uprostřed ničeho. Křičím, bloudím, skáču, plavu, padám, ale jen v mém světě, v mé uzavřené bublině. Jako bych padala do bezedné propasti, natahovala se pro něčí pomocnou ruku.. a nic. Připadám si vůči svým pocitům bezmocná.
Ale ono to zase přejde. Jak říkám, nálady se mění, stejně jako počasí, však to jistě znáte.
 


Komentáře

1 Kejtý Kejtý | Web | 2. května 2011 v 21:24 | Reagovat

Takové pocity zážíváme snad každý. A samota v davu lidí je horší než samota s nikým. Ale bude zase líp a budeš aspoň kousek optimistou.

2 Inchains Inchains | Web | 2. května 2011 v 21:55 | Reagovat

Nedávno se mi stalo, že jsem se pohádala s blízkým přítelem, se kterým se zásadně nehádáme(možná protože si jsme tak podobní a on je gay). Seděla jsem sama a dumala, proč vůbec. On zatím seděl nademnou v učebně a vesele si povídal s další naší kamarádkou. Děsnej pocit.

3 Simix Simix | Web | 3. května 2011 v 18:32 | Reagovat

Podívej se prosím na můj web :-)

4 Adris Adris | Web | 5. května 2011 v 1:09 | Reagovat

To přesně taky zažívám, a dost často.. ale tak, myslím si, že každý má takové chvíle :)

5 Cobie Cobie | Web | 9. května 2011 v 8:36 | Reagovat

Každý má občas takéto obdobia, ale ty to určite s tým svojim optimizmom zvládneš ;) nezabúdaj: život je fajn :D

6 Fáďos Fáďos | Web | 31. července 2011 v 21:56 | Reagovat

x) Pěkně napsané.
Člověk je sám celý život. Má sice své blízké a přátele, ale... Já nevím. Možná chci moc, ale málokdy mám pocit, že nejsu sám. Že mám za sebou opravdu ty přátele a rodinu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama