Den čtyřicátý devátý.

18. srpna 2011 v 20:45 | LoveShy |  Léto 2011 - každý den článek
Konečně si uvědomuju rozdíl mezi samotou a osamělostí. Samota mi nevadí, to je dočasný stav, kdy jste prostě sami a vážíte si chvilky klidu. Osamělost je stav trvalý, kdy zůstanete opravdu sami, nemáte nikoho, je to nekončící samota. A já se bojím osamělosti. Konečně už to vím a dovedu si to přiznat. Bojím se toho, že jednou zůstanu sama, bez nikoho.

Než se dostanu k dnešku, chci vám říct jak bláznivě včerejšek probíhal. Odpoledne jsme jeli ke kamarádce Lucce na grilovačku. Dvacet minut cesty tam, kde jsme se asi sto let dohadovali o tom, co budem dělat, pak jsme zas dvacet minut jeli do města nakoupit jídlo a tabák a dvacet minut zase k Lucce domů. Opejkali jsme buřty na takovém pidi ohníčku, do kterého se muselo přikládat nepřetržitě. Když byla tma, šly jsme s kamarádkou Naty na záchod a nějak jsme se zdržely u Lucky v pokoji a kecaly jsme. Byla to taková fajn debata od depresivních témat po kluky a vztahy a až neuvěřitelně jsme se shodly. Když jsme nebyly dlouho u ostatních, tak nás začli hledat a když nás našli, šlo se na hřiště na vodnici. Seděli jsme v zimě na dekách na zemi, cpali se nezdravýma věcma a pár lidí mělo vodnici. Po půlnoci jsme už musely se Sandrou jet, protože jsme tam nespaly. Všichni nás doprovodili na tramvaj a my se rozloučily s holanďankama a jely jsme. Ve městě jsme čekaly asi půl hodiny na noční spoj a jak byla zima, tak jsme kecaly a kecaly, abysme zapoměly, že nám zima je. Bus měl jet v 1.10 a já koukám na mobil a tam 1.15 a prostě.. tyhle busy jezděj vždycky na vteřinu. Kolem nás nikde nikdo až na asi 10 lidí, co očividně taky čekali. Byla půla, stále nic, chodily jsme tam sem a tam a rozčilovaly se, jak je tohle město úplně posraný :D. No, nakonec jsme si musely zaplatit za 130,- taxika..

No, táta s bráchou dneska jeli pracovně do Plzně a někde tam budou spát, takže jsem přes noc sama. Po týdnu mám volnej večer a zrovna není nikdo doma :D. Kvůli psovi (aby nebyl doma sám) jsem nikam nešla a ani k nám nikdo nemohl přijít, tak jsem si řekla, že to tu sama zmáknu a že si trochu odpočinu, hezky o samotě. Užívám si toho, že můžu chodit v bytě ve spodním prádle :D a že jsem zase po nějaké době SAMA. V posledních dnech jsem nebyla sama ani hodinu v kuse a dneska jsem pořádně s nikým nemluvila. Je to fajn, jednou za čas, ale je fakt, že člověk si zvykne na to, nebýt sám. No, ale nakoupila jsem si jídlo, vyvenčila psa, mám puštěnej film a popíjím naší zásobu cool lemona. Mám se fajn.

Mám rozepsané/skoro hotové čtyři články, mám toho pořád tolik, co chci říct a sdělit, neustále mě něco napadá. Takže možná něco zveřejním :)

Co vy a samota/osamělost?


_______________________________________________________________

Vanessa Paradis - Joe le taxi

Slyšela jsem jí před nějakou dobou v rádiu a úplně jsem se do ní zamilovala. Ten její hlásek, rytmus rumby, francouzština. Strašně dobře se na ní tancuje :D :)


_______________________________________________________________

 


Komentáře

1 Kejtý Kejtý | Web | 18. srpna 2011 v 21:11 | Reagovat

Nad samotou a osamělostí jsem snad nikdy nepřemýšlela. Můžu snad jen říct, že někdy toužím po samotě a někdy i po osamělosti. Jen tak si bloudit životem. Ale jen chvíli. Takový trvalý stav bych taky nechtěla.

2 Iv-is Iv-is | Web | 18. srpna 2011 v 21:36 | Reagovat

Samotu mám ráda, ale jen do určitý hranice. Ono to pak lehce sklouzne k osamělosti. A být dlouho sám, i když je to ze začátku hezké, taky není dobré.
A volný byt bych ti záviděla, pokud bych ho sama neměla :D. Taky tu nikoho nemám a jsem za to ráda. Klid, pohoda :).

3 Brabikate Brabikate | Web | 18. srpna 2011 v 21:58 | Reagovat

Tuhle písničku mám taky moc ráda, ale dlouho jsem ji neslyšela, udělala jsi mi radost. 8-)

Osamělost je špatný stav... bohužel za uplynulý rok jsem si tak párkrát připadala. Já ráda bývám sama, jsem zvyklá být sama, ale osamělost... to je něco úplně jiného. Člověk si může připadat osamělý i v houfu lidí, které zná. Takže asi jako ty - samotu si užívám, ale slovo osamělost ve mě vyvolává depresivní myšlenky.

4 Marťula Marťula | Web | 18. srpna 2011 v 23:11 | Reagovat

Já mám samotu ráda. Občas neuškodí být úplně sám, pročistit si hlavu, užít si to  a hodit se do pohody. :) A osamělá si občas připadám, i když mám kolem sebe spoustu lidí.. Taky mám strach z toho, že jednou budu úplně sama.. Doufám, že se to nikdy nestane!

5 Peťka Peťka | Web | 19. srpna 2011 v 6:34 | Reagovat

člověk musí umět najít tu správnou rovnováhu mezi tím, jak moc lidí má kolem sebe. být pořád sám je pochopitelně depresivní a na palici, ale být zase pořád mezi někým a nemít ani chvilku pro sebe, taky není to nejlepší... najít ten správný poměr mezi tím je ale občas docela fuška a ne vždycky to jde ;)

6 Ell-e Ell-e | Web | 19. srpna 2011 v 9:30 | Reagovat

Je zvláštní, že i když na to nemám nárok, tak občas, ale fakt jen občas, pociťuju osamělost. Ale to je prostě jen tak, když má člověk nějakou horší náladu..
Vanessa je dobrá:))

7 S. S. | E-mail | Web | 19. srpna 2011 v 19:38 | Reagovat

Můj autobus taky jezdí podobným stylem, projíždí úplně celé město, takže když je jedna strana ucpaná, já v centru čekám třeba 3/4 hodiny úplně běžně. :D

Já samotu pociťuju hodně málo, většinou je kolem mě pořád někdo, ale osamělost je můj životní partner. :))

8 Cobie Cobie | Web | 19. srpna 2011 v 20:58 | Reagovat

nad rozdielom medi samotou a osamelosťou som prvý krát rozmýšlala asi pred pol rokom, kedy sa nám profesorka angličtiny snažila vysvetliť význam slov alone (sám) a lonely  (osamelý). Byť sám je fajn (ak sa to nepreháňa). Keď som sama doma, pustím si na plné hudbu, nahlas si spievam a užívam si, že ma nikto neotravuje. No byť osamelý... myslím tým nemať nikoho, komu by som sa mohla zveriť so svojimi problémami a starosťami, to je.... no... nahovno :)

9 Neish Neish | Web | 22. srpna 2011 v 9:33 | Reagovat

Já bych klidně mohla zůstat celý život sama.Žít sama.Ale nemít nikoho s kým si člověk rozumí?Nebo když vám zemře rodina.Tak to bych asi nepřežila.

10 Luczynka Luczynka | Web | 22. srpna 2011 v 10:15 | Reagovat

Dřív jsem měla úplně stejnej problém. Mám sice ráda samotu, na nějakej čas. Je fajn bejt chvíli sám,utřídit si myšlenky a prostě tak. Ale...osamělosti jsem se strašně bála. Bála jsem se, že ta samota bude už tak silná a na tak dlouhouz dobu, že už mě to začne štvát a trápit a já zůstanu úplně sama.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama