Den čtyřicátý první. (Pláč)

10. srpna 2011 v 20:49 | LoveShy |  Léto 2011 - každý den článek
Pláč.

Brečíme už když se narodíme a pak se to s námi táhne napořád.
Brečeli jsme, když jsme jako batolata měli hlad a neměli jsme jinou možnost, jak to dát najevo.
Brečeli jsme, když se nám jako malým dětem něco nelíbilo, když jsme si chtěli prosadit svou, když se od nás rodiče vzdálili.
Brečeli jsme, když nás maminka nechala ve školce napospas cizím lidem.
Brečeli jsme, když nám to ve škole nešlo, když jsme dostávali špatné známky.
Brečeli jsme a stále brečíme.
Brečíme, když nás něco bolí, když se nám stane úraz, když nám je špatně.
Brečíme, když jsme smutní a nevíme co dál, když se někomu blízkému něco stane, když někdo zemře.
Brečíme, když jsme nešťastně zamilovaní.
Brečíme, když jsme šťastně zamilovaní.
Brečíme radostí, brečíme ze zoufalství, brečíme strachy, brečíme slabostí, brečíme smíchy.
Brečíme u smutných filmů, knížek. Brečíme když vzpomínáme. Brečíme když se loučíme.
Brečí děti, ženy, muži. Brečí slaboši i silné osobnosti.
Někdo brečí méně, někdo více, ale každý sem tam uroní slzu.
Pláč z nás dostane tíhu pocitů, ať už dobrých nebo špatných.

Já skoro nikdy nebrečím, tedy ne tehdy, když zrovna chci. Robrečet mě dokáže když se něco vážného stane, nebo když je pácháno něco špatného na lidech/zvířatech (házení psů z mostů, stahování z kůže..brr). Párkrát jsem brečela bolestí, protože to asi už bylo nad mé síly (například vykloubení lokte). Má slabá stránka jsou loučení. Když se s někým/něčím loučím na delší dobu nebo v podstatě napořád tak se strašně přemáhám a někdy to prostě nejde a bulím jak želva. U filmu, knížky nebo tak jsem mockrát nebrečela, je to pro mě pořád "to vymyšlené", vidím tam třeba známé herce a vím, že je to nahrané a tak se s tím nějak neztotožňuji. Samozřejmě nejsem šutr a když je nějaká šíleně smutná scéna, tak mám na krajíčku. Už jsem brečela i kvůli známce, nespravedlnosti nebo své neschopnosti, za což se teď docela stydím. Občas mám chuť brečet když vzpomínám jak bylo dřív, když propadám nostalgii, vracím se na místa, kde se stalo něco fajn nebo když poslouchám písničku, ke které se mi vážou vzpomínky. Naproti tomuhle všemu jsem třeba nikdy nebrečela kvůli tomu jak mi momentálně bylo.. vždycky se nějak ten smutek nebo jakékoli jiné pocity převrátí ve zlost nebo v "mě je to fuk", za pár minut či hodin to vyprchá a je mi zas fajn. A nikdy jsem nebrečela kvůli klukovi.

Nerada dávám najevo svou slabost jíž podle mě slzy jsou. Když chci brečet, tak se nedokážu přemáhat, na to jsem zase slabá. Myslím si, že každý má svou slabou stránku a každý by ji měl občas ukázat. Nemám ráda, když někdo brečí kvůli každýmu prdu a zase naopak když někdo nebrečí vůbec, nikdy a dělá jakej je hroznej frajer. Rádi vidíme na cizích tvářích úsměvy, tak já občas 'ráda' vidím slzy. Dokazuje to, že ten dotyčný je taky jenom člověk, úsměv lze předstírat, slzy sotva. Obzvlášť u kluků, chlapů.. "to" bych někdy chtěla zažít (slzy a chlapi dohromady, to je jako vidět ufo za bílého dne, yettiho v poušti.. prostě pro mě něco, co nejde k sobě, mockrát jsem to totiž nezažila/neviděla).

Co jsem tedy tímto článkem vůbec chtěla říct? Že slzy jsou normální a lidské. Nikdo by se za ně neměl stydět, pokud jsou upřímné. Nemá cenu se jim bránit, protože někdy přijít musejí. A člověku se uleví..

Kelly Family - I can't help myself.
Jedinná písnička, co mě dokáže rozbrečet. Mám k ní vzpomínky na dětsví, na loučení se základkou.. Navíc ten text.

 


Komentáře

1 Lele Lele | Web | 10. srpna 2011 v 21:02 | Reagovat

Jojo, taky nevidím brek jako něco špatného a ani jako slabost. Je pravda, že častěji brečím štěstím (nebo smíchy), ale i ten brek smutkem k životu patří (třeba když mi umřel milovaný kůň, pes, nebo když má zrovna špatný den...). Jinak dobrý článek :)

2 Kejtý Kejtý | Web | 10. srpna 2011 v 21:18 | Reagovat

Brečíme když nevíme jak dál a nené kdo by nám poradil.
Nejhorší je neumět zadržet slzy v nevhodnou chvíli...

3 Kejtý Kejtý | Web | 10. srpna 2011 v 21:21 | Reagovat

Dodatek: Kam se poděli fotky? :(

4 Luczynka Luczynka | Web | 10. srpna 2011 v 21:24 | Reagovat

Mě dokáže rozbrečet hromada věcí... Nevím, jestli pochopíš, co tím budu myslet, ale dokáže mě rozbrečet i třeba to, když se mi něco fakt líbí, když slyším hlas, kterej umí neskutečně zpívat, převážně tím teda myslím hodně mladý lidi, malý děti... lidi, kteří mají od narození talent. Přeběhne mi husí kůže po celým těle a občas se prostě nedokážu slzám ubránit. Možná to zní debilně, ale je to tak.
Filmy mě dokážou rozbrečet snadno, hodně snadno. A občas takový filmy i tak nějak trochu vyhledávám:D Jsem magor, co?
Vidět kluka brečet... ještě než jsem měla Ondru, jsem měla kluka, kterej mě fakt miloval(zní to moc narcisticky, ale jsem si tím jistá). Něco se stalo a já jsem viděla poprvé kluka, který brečí kvůli něčemu jinému, než kvůli tomu, že se mu něco fyzickýho stalo. Byl to zvláštní pocit. Cejtila jsem se jako nejmenší človíček na světě...Vidět kluka brečet fakt kvůli něčemu.
Teď mám Ondru a už mi to ani tak divný nepřijde, když mu občas slza ukápne...
A ta písnička.. na ni nemám slov.

5 Luczynka Luczynka | Web | 10. srpna 2011 v 21:25 | Reagovat

Dodatek: Souhlasím s Kejtý, s jejím druhým komentářem.
Chybí mi to tu:(

6 greatlee greatlee | Web | 10. srpna 2011 v 21:54 | Reagovat

Tak tuhle písničku jsem zrovna teď opravdu slyšet neměla... ale ne, nebrečím.
Konečně jsem se odhodlala ke komentáři, tvůj blog pročítám asi týden a vždycky se těším, co se večer dočtu nového :)

7 hodys hodys | 10. srpna 2011 v 22:33 | Reagovat

Lze také brečet bez slz, to je asi ta nejstrašnější varianta.
Ale ten úvod to vystihuje zcela přesně, to je tvá myšlenka nebo půjčená?

8 LoveShy LoveShy | Web | 10. srpna 2011 v 22:43 | Reagovat

[3]: + [5]: pro zachování svého "projektu" každý den fotím, ale nemám náladu, chuť to nějak zpracovávat. Ztratila jsem energii. Jsem ráda, že máte zájem, do konce prázdnin články ještě budou, pak uvažuju o tom, že to tu zabalim.

[7]: cokoli zveřejňuji je jen a jen z mé hlavy.

9 Ches Ches | 10. srpna 2011 v 22:56 | Reagovat

Lidi jsou různí...
Mě rozbrečí cokoliv. Asi jako u 4 komentáře ;)

10 Marťula Marťula | Web | 10. srpna 2011 v 23:04 | Reagovat

Viz 4. komentář - nikdy nebrečím, když slyším někoho zpívat, ale když jsem poprvé  slyšela Susan Boyle v Britain's Got Talent, brečela jsem jak želva! :D :) Jinak já mám období, kdy mě rozbrečí každá blbost a potom zase období, kdy mě nerozbrečí snad nic. U filmů mi tečou slzy docela běžně a jinak.. Už jsem brečela i kvůli klukovi, takže tak nějak.. Člověku to občas pomůže. :)

[8]: Fotky mi tu taky chybí, ale ráda si přečtu i samotný článek. A doufám, že to po prázdninách nechceš zabalit úplně! To by byla velká škoda! :)

11 Kejtý Kejtý | Web | 11. srpna 2011 v 9:15 | Reagovat

[8]: Kurnik, nic nezabaluj a pokračuj dál. Klidně jednou za měsíc, ale.. No, stejně se rozhodneš sama.

12 Caty Caty | Web | 11. srpna 2011 v 12:16 | Reagovat

Hele přišel ti ten dopis ode mě?Posílala jsem ho minulé pondělí:D.

13 Krutá Krutá | Web | 13. srpna 2011 v 20:19 | Reagovat

Slzy neštěstí. Podle mě představují signál SOS. Někteří lidé neumí mluvit a jsou stále sami se svými myšlenkami. Potom, když už to přestanou zvládat, rozhodne se jejich tělo požádat o pomoc tak, aby si toho někdo všiml. Pokud se nic nezmění, tělo rezignuje, slzy zmizí a co bude dál neví nikdo.
Nesouhlasím, že slzy značí slabost. Je moře slabé? A není obojí jen slanou vodou? Pláč značí slabost? A není to spíše jen projev bezmoci? Zraněný nebrečí proto, že je slabý, ale proto, že je bezmocný vůči bolesti, kterou nemůže ovládat.

14 Ell-e Ell-e | Web | 14. srpna 2011 v 13:54 | Reagovat

S tím článkem se docela ztotožňuji. :) Nesnášim slzy - co se mé osoby týče. Přijdu si pak takhle malinká, šíleně zranitelná, neuvěřitelně pošpiněná a maXimálně ponížená.. Co se odkazu na song týče, jsem si jistá, že jestli se někdy rozejdem s tím, s kým teď právě jsem (Chraň bůh :)), tak budu monstrózně řvát i při týhle písničce, protože jí mám spojenou s ním, když mi z ní šeptá úryvky.. (A want you.. a need you.. :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama