Den šedesátý druhý - poslední.

31. srpna 2011 v 19:54 | LoveShy |  Léto 2011 - každý den článek
Trochu se mi ten poslední článek protáhnul..

Tak a je to tu. Den, kterého jsme se celé dva měsíce báli. Poslední den prázdnin a léta. Od zítřka pro školou povinné začne deset měsíců nekončící pakárny, písemek, zkoušení, úkolů a nudných hodin. Na druhou stranu čas strávený se spolužáky, výlety, exkurze, vtipné přestávky i hodiny. Ať už se nám do školy chce nebo ne, tak tam musíme a není možnost, jak se tomu vyhnout. To jsou takový ty řeči, který už každý ví a je se vším smířený. Já chci psát spíš o něčem jiném..

Naposledy napíšu, co jsem v tyto prázdniny dělala. Dneska už jsem se vykašlala na veškeré uklízení, práci.. nedělala jsem nic. Krásně jsem se vyspala a odpoledne jsem jela do nákupního centra, ulovit ještě něco ze slev. Zašla jsem nejdřív do O2, kde mi hodný muž/pán/chlap, se kterým tam mluvím skoro vždycky zrestartoval mobil, a zachoval mi přitom SMSky a čísla. Foťák, který se mi před týdnem seknul zase fungoval. Díky bohu, reklamovat mobil po měsíci by mě fakt naštvalo. A byl fakt milej, to mám ráda. Pak jsem našla dvě tílka, oboje za 29,- a chtěla jsem si ještě koupit za 29,- pásek, ale pak jsem si říkala, že ho asi stejně neunosím. Stejně pořád potřebuju džíny a mikinu, nevím, proč si pořád kupuju tílka. Ve městě jsem opět viděla blogerku Luczynku (stejně se budem příští dva roky potkávat na školních chodbách). Přijela jsem domů a byla jsem hodinu venku s kamarádkou Žanetkou, kterou jsem neviděla asi šest týdnů. A teď tu smířeně sedím a snažím se být unavená, abych aspoň do tý půlnoci usnula.

Chtěla bych shrnout tyto prázdniny. Asi zním jako bych se loučila se základkou nebo s někým, koho už nikdy neuvidím. Faktem je, že za dva měsíce si utvoříte k něčemu vztah. Jelikož jsem člověk sentimentální, ráda se utápím v nostalgii, tak přenechte volný průchod mým klišovitým myšlenkám. Když jsem se před dvěma měsíci naprosto spontánně rozhodla, že sem budu každý den psát článek, nenapadlo mě, co to bude obnášet. Začlo to jedním stupidním nápadem, který jsem řekla kamarádce - pojďme každej den vyfotit fotku a poslat si jí. Nakonec mě napadlo to dávat rovnou na blog. Sdílet s lidmi své prázdniny. První dny mě to naprosto bavilo, protože v mém okolí nikdo nebyl, a tak jsem s radostí každý den vyfotila fotku a dala to sem spolu s písničkou dne. Pak jsem tu měla na týden Nikie s Moravy, ale i tak jsem každý den přidávala článek, i když mě to začlo obtěžovat. Když byla nějaká akce, všem jsem říkala "Hele, já jdu ještě domů.. najim se, umeju a.. napíšu článek, eh". Mohla jsem přestat, nemusela jsem psát, nešlo o sázku nebo něco takového. Ale já jsem to sama sobě nedovolila, jsem na to opravdu moc hrdá, neporušuju svý sliby, ani ty vůči sobě.

Kdybych měla shrnout tyto prázdniny, asi neřeknu, že byly úžasné, nejlepší.. Střídaly se dny, které byly úžasné a dny které zas až tolik ne. Celkově průměr, rozhodně to nebylo to nejlepší léto. I tak jsem ráda, že ho mám 'zdokumentované' a mohu se k jakémukoli dnu zpětně vrátit. Jen mi sakra řekněte, kam se ty dny ztratily? Pamatuju si konec června, jak jsme od tohoto léta čekali něco úžasného, a teď je už konec. Dlouhou dobu mi nedocházelo, že volno je, teď mi zas nedochází, že zítra natrvalo usednu do lavice. Strašně to uteklo, den po dni..

Článků bylo celkem 62, nečekaně. Pamatuju si "Den první", pamatuju si ještě hodně dní, kdy jsem seděla, psala, přemýšlela. Někdy jsem se musela krotit, aby článek byl o něčem, protože mě toho napadalo tolik; někdy jsem neměla náladu a bylo to znát. Kvantita se podepíše na kvalitě. Snažila jsem se, opravdu jo, aby se z každého článku dalo něco vytáhnout, aby to bylo komentovatelné nebo aspoň něco, nad čím se člověk pozastaví. Buď nad textem nebo alespoň fotkami. Ale je tak strašně těžké každý den přijít s něčím novým a zaujmout čtenáře, aby byl ochotný se vrátit druhý den či jindy zpět, aby se vůbec vracel rád. Snad jsem někomu něco 'dala', něčím třeba inspirovala, přinejmenším alespoň zaujala..

Tímto chci vlastně i poděkovat všem (i když to dělám pořád, protože si čtenářů fakt cením), co sem chodili. Ať už (skoro) každý den, což je úctyhodné nebo sem tam za čas. Děkuju všem co komentovali, těm co sem pravidelně chodili, těm co se stále vrací. A rádi. Díky mému každodennímu psaní jsem získala hodně nových 'příznivců'. Tím jsem i objevila spousty nedoceněných blogů, kteří by si zasloužili více pozornosti. Chodí sem holky, kluci, ženy, muži.. dostala jsem docela dost zpráv o tom, jak mě lidé nejrůznějších generací berou a respektují za to jaká jsem a jak a co píšu, a to mě ani neznají. Dostala jsem i několik nabídek na focení, což je fajn. A taky je fajn najít komentář o tom, že mě někdo sleduje už dlouho, ale teprve teď našel odvahu se vyjádřit. Cítím se tu občas hrozně vyjímečně, že si to ani nezasloužím, protože ten pocit v realitě neznám.

Ráda bych také zmínila dopisy, kterých mám k dnešnímu datu 23 a 3 pohledy (hoho). Vy, s kterými jsem si dopisovala víte o koho jde, nebudu zmiňovat konkrétní jména. Jsem ráda za to, že jsem měla možnost psát si s několika blogerkama, tím je poznat (a zároveň jsme trochu oprášili dopisování). A samozřejmě bych v tom ráda pokračovala, ve škole nevidím překážku, na dopis si člověk čas najde vždycky. Snad :)

Pokud se ptáte, zda budu v blogu pokračovat. Upřímně.. nikdy bych tu nemohla skončit napořád. Na jaře, kdy jsem psala osm článků za měsíc, mi blog nijak nescházel. Vlastně jsem psala jen z povinnosti. Jenže teď, za dva měsíce jsem si na to neskutečně zvykla. Každodenní psaní mi v něčem hrozně pomohlo. Ačkoli se den zdál ten nejhorší, zbytečný, nudný, o ničem.. já jsem večer sedla k počítači a něco o něm napsala. A koho zajímaj kecy o tom, jak jsem se dneska nudila? Tím pádem jsem se každý den snažila zažít něco, o čem by stálo za to napsat. A nemusí to být jen nějaký mega zážitek, záleží na úhlu pohledu. Někdy jsem seděla v autobuse a sledovala kapky deště stékající po skle a poslouchala jsem okolní rozhovory, přepadla mě melancholie a tisíc námětů na článek. Někdy mě kamarádi pozvali na akci, ale mě se nechtělo, ale pak jsem si řekla, že budu mít třeba o čem psát a tak jsem šla. Postupně jsem se naučila dělat věci ne jen kvůli 'blbýmu' článku, ale kvůli tomu, že každý den je jen jednou a člověk by neměl promarnit žádnou příležitost. Psaní každý den mi dalo nový pohled na jednotlivé dny, ne jen na spleť okamžiků. Teď se na každý nový den dívám jako na novou šanci. Každý den má své číslo a my máme šanci dát mu i příběh. Je fajn si večer sednout a přemítat o tom, co nového den přinesl. Umím teď navíc lépe formulovat své myšlenky. Rozšířila jsem si obzory, slovní zásobu i projev.

Vlastně jsem neodpověděla na mnou položenou otázku. Zda tu budu pokračovat. Samozřejmě nebudu psát článek každý den. Nebudu psát ani obden, někdy třeba nenapíšu celý týden. Bude teď pro mě mnohem těžší psát, protože poslední dva měsíce jsem musela a tak jsem psala v podstatě blbosti. Od článku jednou za čas se očekává kvalita, kterou já chci. S články za prázdniny nejsem moc spokojená, ač vám se můžou zdát v pořádku. Občas mám krizi a pocit, že moje práce je hrozná a tím i zbytečná a tak by to být nemělo. Prostě a jednoduše.. budu psát, budu fotit, jen si všichni budeme muset odvyknout na tu každodenní jistotu. Nevím, komu se budu každý den vykecávat, ale to je věc vedlejší. Jedinná věc v kterou doufám je, že se sem budete rádi vracet, že o vás nepřijdu.

Takže ještě jednou - děkuju za celé tyto prázdniny všem blogovým přátelům, kteří jste je prožívali trochu se mnou a já s vámi. Uzavírám kapitolu "Summer 2011". Bylo mi s váma fajn, já se zase někdy ozvu. Hodně štěstí ve škole, v práci, kdekoli.. :)

_______________________________________________________________

The Beatles - Here Comes The Sun

Už druhé léto je to moje nejoblíbenější letní písnička. Vždycky, když si jí pustím vybavím si prosluněné dny strávené s přáteli. Pusťte si jí a v hlavě si přehrajte celé léto :).

 


Komentáře

1 Maxië Maxië | Web | 31. srpna 2011 v 20:10 | Reagovat

Sakra, to bude vazne divny az tu nebudou clanky pribyvat pravidelne, ja je hrozne rada cetla.. a taky si me "donutila" /dobre, -inspirovala- je lepsi slovo :-D/ si zase zacit psat trosku jinej typ deniku na ten muj blog. Kouka m se do archivu a za srpen tam vychazi skoro na kazdy den clanek, podivam se a muzu si precist co jsem delala tydny a tydny nazpatek. Tenhle pocit mam hrozne rada :) A navic-jak si tu psala-psani clanku te motivovalo k tomu, aby si mela o cem psat, tudiz neco zazila. I ja jsem se o to, po tvem vzoru snazila a myslim, ze mi to nakonec celkem vyslo. Diky :-)

2 Caty Caty | Web | 31. srpna 2011 v 20:13 | Reagovat

Skvělý:)
Budu se těšit až něco přidáš,na dopis už se chystám odpovědět po zítřku:))
Podle mě je to přínosný,že sis ty dny takle archivovala,fotila a vůbec..Obdivuju tě za to,žes fakt každej den sedla a psala.A já ráda četla tvé zážtky:).
Také přeju hodně úspěchů kdekoliv!

3 Kejtý Kejtý | Web | 31. srpna 2011 v 20:17 | Reagovat

Poslední den a žádná fotka. Škoda.
Poslední jistota a změna. Šmarja, já si nezvyknu, když budu pokukovat po netu a na tvém blogu nepřibyde každý večer článek. Vlastně jako bych tě za ty dva měsíce poznala, i když jen přes písmenka tady. Je to zajímavý. Ale doufám, že alespoň jednou za čas se tu nějaký článek objeví, budu moc ráda. :-)

4 Ell-e Ell-e | Web | 31. srpna 2011 v 20:23 | Reagovat

Takže na začátek se přiznám, že když jsem viděla délku textu, nechtělo se mi to moc číst, ale to by byla blbost, tak jsem se tím "prokousala". Myslím si, že to vlastně vůbec nebyl špatnej nápad, psát každej den. Nejde si toho nevšimnout, že sis díky tomu našla hodně "fanoušků". I mě. Co se nákupů týče - taky nakupuju věci, co nepotřebuju místo těch, který nutně jo. Ale když jsou slevy.. tak to nejde jinak!! :D A co se songu týče - mám na něj malinko averzi, protože u nás ve škole nezvoní klasickým způsobem, ale každý měsíc jiná, občas upravená, melodie. Ano, tohle nám hráli taky! :D

5 Luczynka Luczynka | Web | 31. srpna 2011 v 20:47 | Reagovat

Možná si psala kraviny, i když podle mě to kraviny nebyly, ale já jsem za ty "kraviny", cos psala, strašně ráda. Každej den jsem zasedla k PC a jen co jsem ho zapla, klikla jsem na oblíbenou záložku Love-shy. Když jsem uviděla nový článek, objevil se mi úsměv na tváři, klikla jsem na Celý článek a začala jsem hltat každé tvoje slovo. Za ty prázdniny mi to hrozně dalo. Jsem strašně ráda, že jsem tě z blbejch článků docela dobře poznala. Vlastně mě kvůli těm článkům k tobě něco pořád táhlo. Postupně jsem zjišťovala, jak jsme si neskutečně podobný, máme stejný názory, jsme posledlý stejnejma nebo aspoň podobnejma věcma, a prostě... máme toho hodně společnýho. A vlastně jsem už dlouho nepoznala, a popravdě asi nikdy, člověka, se kterým bych měla tolik společnýho.
Na tyhle každodenní články jsem si tak strašně navykla, že pro mě bude neskutečně těžký bejt bez nich. Celej den jsem se na ně vždycky těšila, až zasednu, uvidím novej článek a na pár minut se ponořím do života holky, která jako by byla moje druhé já.
A je mi strašně divně, že tyhle články mají skončit. Že má skončit každodenní psaní o tom, co jsi celej den dělala. Jak ses měla.
A vážně doufám v to, že ty články... nebudou třeba jen jednou za tejden.
Mám to tu strašně ráda, vlastně mám ráda  Tebe. Je mi líto, že ty prázdniny skončily tak rychle. Že těch dnů bylo málo a kvůli tomu i málo článků...
Vždycky tu budu slídit a čekat na nový článek... :-*

6 Handle Handle | Web | 31. srpna 2011 v 21:11 | Reagovat

Tvé články jsou opravdu jedny z nejlepších, které tu čtu. Myslím, že není na škodu, že jsi měla střídavé dny o prázdninách, protože sis alespoň určitě vážila těch dobrých :)
PS. Odpad beru samozřejmě s rezervou :) ale u mě se za tyhle prázdniny fakt nic nestalo.

7 Lady Intrikánka Lady Intrikánka | Web | 31. srpna 2011 v 21:19 | Reagovat

Uronila bych slzu, ale šetřím si je na zítřek. :D Samozřejmě to tu hodlám sledovat dál.
Pff, anketa mi odmítla uznat odpověď "Dosud nejhorší", možná mi karma naznačuje, že jsem se neměla až tak špatně a vlastně je to pravda, takže klikám jinam .)

8 AngeliQue AngeliQue | Web | 31. srpna 2011 v 22:12 | Reagovat

ach jo, je dovný, že sem každej den přijdu a nebude tu nový článek. Na druhou stranu teď ve škole zažiješ třeba něco zase nového a tak o tom budeš chtít napsat a už ti to nebude připadat tak stejný, jak tady píšeš.. :)
Přeji ti hodně štěstí do nového školního roku Niky, mám tě ráda, jsi skvělá holka :)

9 Marťula Marťula | Web | 31. srpna 2011 v 22:40 | Reagovat

Moc hezky napsané. Taky nechápu, kde jsou ty prázdniny, na které jsem se po maturitě tak těšila! Říkala jsem si tehdy, jak si musím užít každý den a najednou je všechno za mnou a já si říkám, že jsem si je zase tak moc neužila.
Nemyslím si, že jsi psala kraviny. Každý tvůj článek jsem si s chutí přečetla, protože ráda čtu, co lidi který den dělali. Ráda jsem si prohlížela tvé fotky, které u článků nesměly chybět. Obdivovala jsem, že jsi na každém dni našla něco zajímavého a pak ses nám s tím svěřila. Seš mi moc sympatická a opravdu mám pocit, že toho máme hodně společného. Každodenní články mi budou chybět, ale já si na ně počkám a pak si je s chutí přečtu! :)
Přeju ti hodně štěstí v novém školním roce a spoustu nových zážitků! :)

10 Cobie Cobie | Web | 1. září 2011 v 0:34 | Reagovat

ja som si na tie tvoje každodenné články tak zvykla, že mi budú naozaj chýbať. či už som mala za sebou úžasný letný deň, typický nudný alebo fakt zlý upršaný, vedela som, že vždy keď prídem večer na internet, tak tu nájdem nejaké tie fotky od teba a článok, ktorý mi vie zdvihnúť náladu :)
tak ti želám do nového školského roka vela šťastia :)
(inak dala som ti svoju adresu.. možno si bola príliš zaneprázdnená a nemala si čas mi napísať. alebo je možno chyba pošty... každopádne už je to pár týždnov a ja každý deň otváram schránku s nádejou že ma v nej bude čakať list no stále nič. ja len že či mám čakať alebo sa mám ísť sťažovať na poštu, že ho niekto zjedol ;)

11 chouette chouette | Web | 1. září 2011 v 17:02 | Reagovat

Já si na ty tvoje články hrozně zvykla. Každé ráno jsem se těšíla, až si sednu k počítači a přečtu si nový článek :) Teď mi to bude dost chybět.

12 Luczynka Luczynka | Web | 1. září 2011 v 18:50 | Reagovat

Jestli dneska nenapíšeš článek, zejtra tě umorduju na záchodech!!:D
Né, vtip. Ale... grrr... celý odpoledne aktualizuju tvůj blog a čekám, že něco třeba přibude. Pocity z prvního a tak.
A moje pocity? Je toho prostě teď nějak moc.

13 Gabriella Gabriella | Web | 1. září 2011 v 21:10 | Reagovat

Taky jsme si za prázdniny na blog hrozně zvykla:) A lepší psát jednou za čas, než vůbec. Budu se těšít na další články:)

14 S. S. | E-mail | Web | 2. září 2011 v 14:45 | Reagovat

Obdivuju, žes vydržela celé ty dva měsíce poctivě každý den psát, já bych se k tomu nejspíš nedonutila.
Taky jsem si za prázdniny zvykla na blogování a docela mě mrzí, že teď už na to nebudu mít tolik času.
Ale ráda se sem budu vracet a číst si ty tvoje nové články. :)

15 Crazy.Child Crazy.Child | Web | 3. září 2011 v 22:43 | Reagovat

Tyhle prázdniny utekly šíleně rychle a skoro každý den, jsem tu zašla, abych si přečetla "den". Kdysi jsem dostala stejný nápad, bylo to snad někdy minulý rok, akorát postupem času jsem na něj zapomněla a když už jsem si vzpomněla, byl tak třetí den prázdnin a navíc už jsi to zavedla ty, takže už by to nebylo originální, ale nevadí, myslím, že tvé články jsou zajímavější než by byly ty moje ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama