Den třicátý osmý. (zpátky do minulosti)

7. srpna 2011 v 22:33 | LoveShy |  Léto 2011 - každý den článek
Včera/dneska u mě spala má kamarádka. To jsem psala včera. Večer jsme jely hodně pozdě do města a procházely jsme se prázdnými ulicemi při světlech lamp, v tichu a vítr nám čechral vlasy. Byl poměrně teplej večer a prostě obě milujeme noc víc než den, tak nás bavilo jen tak nasávat tu atmosféru města a povídat si. A divím se, že my si máme pořád o čem povídat, kecáme furt a furt, několik hodin v kuse. Vždycky nadhodíme nějaký téma a o tom kecáme a skáčem od jednoho přes druhý. Když jsme ušly už velký kus cesty od naší zastávky, zastavily jsme se na jednom místě, pod kterým vede tunel na dálnici a je tam na ní i hezký výhled. Jak jsme tam tak stály, tak se mi vybavily večery v Chorvatsku nebo z nějaké jiné dovolené u moře, kde jsem byla. Nevím jestli to znáte, cítíte takový ten jiný letní vzduch a kolem je ticho jen cvrčci nebo cikády dělají zvuky. Samozřejmě se večer u moře nedá srovnávat s večerem v Liberci nad dálnicí. Jen jsem si vzpoměla a tak jsem Nikče začala vyprávět naše zážitky z dovolených, protože ona ještě nikde bohužel nebyla. Povídala jsem jí vtipné historky s taťkou co všechno za ty roky provedl a taky co jsme zažili na Kanárských ostrovech nebo v Egyptě.. jak jsem tak povídala tak jsem zjistila, že za těch skoro-osmnáct let jsem toho doposud zažila hrozně moc a na to, že se některé události staly třeba před sedmi.. devíti lety, tak si je perfektně pamatuju a dokážu se k nim nějakým způsobem vyjádřit doteďka. Vím, že cestování v této době už není takový luxus a výsada jen některých.. a já se nepodívala nikam za oceán, vždy jsem cestovala v rámci Evropy a vlastně i Afriky. Ale i tak mě baví povídat o tom, co jsem prožila a baví mě také poslouchat o cizích poznatkách. Možná sem někdy něco napíšu, pokud to bude někoho zajímat, nějaké zážitky si chci uchovat i mimo mou paměť, kdyby náhodou.

A když už jsem u toho, mám hrozně ráda povídání starších lidí. Nedávno jsem se s taťkou bavila o jeho mládí, co všechno vyváděl. A bylo hrozně zajímavé slyšet, že jeho plat byl 900,- a on si koupil džíny za tisíc a byl za největšího pána po celé škole. A že do Prahy jezdili jen ti 'lepší', že nebyla ještě vystavěná pořádná dálnice a kdo jel do Prahy tak to byl výlet na několik dní. Člověku (tedy alespoň mě) se zdá potom být k neuvěření, že věci, které já beru automaticky dříve tak automatické nebyly. A ještě raději poslouchám vyprávění babičky, co zažila neskutečné věci. Vždycky mi povídá jak jezdila v zimě pět kilometrů na kole do školy nebo jak tajně kradla mamince čokoládu určenou na Vánoce. Vypráví to s takovým pohledem v očích, jako by to byla všechno nějaká krásná pohádka. I když se neměli nejlépe tak ona byla šťastná. A podle mě bych i já byla dřív šťastnější než jsem teď. Já nevím ani podle čeho tak soudím, jsem vděčná za počítač a za super dotykový mobil, kabelovou televizi.. ale je to všechno opravdu nutné? Měli bychom se jinak, lépe snad bez všech těchto vymožeností? Lze žít i bez toho? Ano, lze. Tedy - šlo to. Štve mě, že už jdu radši na počítač než abych si vzala do ruky knížku. A mohla bych pokračovat dále. Ano, vím že kdyby člověk chtěl, tak ta ten počítač neleze, ale upřímně řečeno, kdo to z vás dokáže? Být den, týden, měsíc bez počítače? Nebo dokonce bez mobilu? Nejde to, teď už ne. A to mě právě na dvacátém století fascinuje. Ti lidé nebyli na ničem závislí, žili naplno, ačkoli třeba vůbec nemohli. Neměli všechno, ale byli šťastní. Alespoň já to tak vidím, podle vyprávění. Někdo mi jednou řekl, že jsem prý zaspala tuto dobu. A to vůbec není pravda, to o tom není. Jen jsem fascinována minulým stoletím, přes první světovou až po revoluci a tahle doba, tohleto prý dokonalé 21. století mi už leze pěkně krkem :)

_______________________________________________________________

Ingrid Michaelson - You and me

Takovej hezky optimistickej text.
Don't you worry, there my honey, we might not have any money, but we've got our love to pay the bills.
Let's get rich, and build a house on a mountain making everybody look like ants, from way up there,
You and I,
You and I.

_______________________________________________________________

Ona bude Nikolka asi prskat, ale mě se ta fotka líbí!
Jinak, fotek je dneska docela dost, nevěděla jsem, který jsou ty nej, tak jsem jich vybrala víc.












Popelnice photoshoot.




Vždycky jsem chtěla takovou bítlsáckou fotku na přechodu. No :D

 


Komentáře

1 nat nat | Web | 7. srpna 2011 v 22:52 | Reagovat

Dievča v okuliaroch si predpokladám ty. Potom ti chcem povedať že máš úžasnú farbu vlasov, aj ja takú chcem, len mi to nejak nechytilo na tie moje predchádzajúce :D Druhá fotka sa mi páči z vašich spoločných najviac, príjemná atmosféra ..a ešte..bítlsácka fotka naozaj nemá chybu ;)

2 Pif Pif | 7. srpna 2011 v 23:05 | Reagovat

Běžný život i v tomto století bude takový, jaký si ho uděláme. Nemám FB, Skype a podobný voloviny, nejdál jsem došel s ICQ, protože mi příde ujetý skajpovat nebo dnes kůlově xychtbukovat s někým z vedlejšího baráku (beru to pokud je protějšek třeba v Tanzánii). A neschází mi to, i když jsem pro dost lidí divnej. Osobní kontakt a podobný "přežitky" mají své nenahraditelné kouzlo. Jo kde to vlastně sedím... ???
A prosímtě, příště se zkus do objektivu nekřenit, to bude fuška co?

3 Maxië Maxië | 7. srpna 2011 v 23:09 | Reagovat

Juu Beatlsácká fotka :-D To je pekny :)
Taky rada posloucham dedovy a babicciny pribehy. Mozna ze zivot meli tezsi, ale i tak byli stastni a to se mi hrozne libi :) Jo, byli tady komunisti, bida, nedostatek, ale i tak tu zili stastni mladi lidi :)

4 LoveShy LoveShy | Web | 7. srpna 2011 v 23:10 | Reagovat

[2]: V poslední době tu jsou samý anonymové. Divný. Jinak s tebou souhlasím a teda jinak se tvářit než křenit se neumím, celej můj ksicht je takovej divnej, pardon :)

5 Luczynka Luczynka | Web | 7. srpna 2011 v 23:20 | Reagovat

Já nevím, zrovna o tomhle jsem přemejšlela, než jsem odjela na fototábor.    Chtěla jsem mít klid od počítače, od FB, popravdě i od blogu(prostě abych třeba věděla, jestli tam ti lidé chodí, ikdyž nejsem aktivní), jenže nám do věcí, co si máme vzít s sebou, napsali, ať si ten, kdo má, veme noťas na pérohlížení fotek a tak. No a samozřejmě to dopadlo tak, že jsme všichni fejsbukovali, já byla pořád nalezlá na blogu, na mailu. A tajně jsem doufala, že tam nebude signál, abych byla beze všeho. Jen deník, dopisy a fotky.Ale celkově se mi zase nesplnilo to, co jsem chtěla. Aspoň tejden bez toho všeho.
Taky jsem se s babičkou bavila o tom, co bylo a nebylo možný, kolik co stálo, a jak to všechno bylo. A je to zkrátka zajímavý.

6 Pif Pif | E-mail | 7. srpna 2011 v 23:23 | Reagovat

Za anonymous se omlouvám, ale blog nemám, jen jeden svůj web, který se sem nehodí a mail. Jestli chceš napiš, vysvětlím.
Hlava neni divná, jen výraz... 8-)

7 Peťka ;) Peťka ;) | Web | 8. srpna 2011 v 9:02 | Reagovat

já sama taky byla u moře jen v chorvatsku a celkově jsem se za hranice moc nedostala, ale doufám, že se to snad jednou změní. chtěla bych hrozně moc cestovat, ale na to člověk musí mít bohužel peníze, které teď nejsou...tak uvidíme, kam se dostanu ;)
co se týče vyprávění starších lidí - jak kterých. třeba vzpomínání mé babičky mě absolutně nebere, ale když začne taťka o vojně a tak, tak sedím jak přibitá a ani nedutám ;) asi to chce mít i jistý vypravěčský um a chce to umět vybrat ty správné příběhy ;) Je zajímavé zjišťovat, jak moc se svět změnil během pár desítek let ;)
mimochodem fotky jsou vážně úžasné. krásně veselé a pozitivní ;)

8 Marťula Marťula | Web | 8. srpna 2011 v 11:56 | Reagovat

Já byla jen v Itálii, Chorvatsku a Bulharsku. Někdy bych se chtěla podívat do Španělska nebo na Mallorcu. :)
Víš co..myslím, že na každé době se najdou klady i zápory. Ale je pravda, že v dnešní době už jsou všichni 'rozežraní' a takové mobily, počítače a velké obchoďáky berou jako samozřejmost. Já taky mezi ně patřím. Bez PC bych ještě 'přežila', ale bez mobilu ani náhodou.
Ta první fotka se mi líbí! :)

9 AngeliQue AngeliQue | Web | 15. srpna 2011 v 1:12 | Reagovat

ted jsem byla týden mimo internet, a bylo to vážně užasný :) nechci říkat mimo počítač, prtože jsme si každý večer pouštěli filmy, ale bylo to uplně něco jinýho.. :) jenže pak se vrátíš a chceš dohnat všecko, co ti uteklo tak u toho sedíš ještě víc. Ani moc blogy neprojíždím, asi ti projedu fotky, a písničky, ale vážně jsem si navykla spíš na tu knížku tak snad se nebudeš zlobit když pár článků přeskočím :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama