Egypt a já.

20. srpna 2011 v 16:00 | LoveShy |  Zážitky
Moje egyptské story..

Ráda cestuju a těším se, až to jednou rozjedu ve velkým. Myslím, že jsem se na svůj věk zatím podívala už docela do hodně zemí. V tomto článku bych chtěla napsat o tom, jak jsme byli v Egyptě. Abyste rozuměli, v té době co jsme tam byli se tam ještě tolik nejezdilo a mezi známými jsme byli docela 'frajeři'. Teď je opravdu hodně dostupné jet kamkoli, takže Egypt už žádný zázrak není. Jo, sama se divím, že si to perfektně pamatuju, neboť mi bylo 11.

Jeden rok, konkrétně 2005, taťka měl hodně zakázek a my se finančně měli opravdu hodně dobře. Přesto, že ta celá dovolená nás přišla na šílený peníze, tak jsme z kraje roku jeli do Egypta. Pro mě to nebyl první letecký zážitek, ale pro zbytek rodiny ano. Letěli jsme v noci, asi tři hodiny, které jsem stejně prospala. Přistáli jsme v Hurghadě hodně pozdě v noci/brzo ráno. Čekali jsme neskutečnou dobu na odvoz z letiště, navíc to letiště bylo takové pochybné a taky bylo strašný vedro, který nás praštilo hnedka jak jsme vylezli z letadla (a to byl únor, nechtěla bych tam být v srpnu). Nakonec nás autobus odvezl do hotelu, naštěstí ten náš byl nejblíž k letišti.

Vkročili jsme do hlavní haly, tam to vypadalo jako v paláci nějakého sultána, všude mramor a krásné látky tvořící místo k sezení na zemích. Vonělo to tam po tabáku z vodní dýmky (nečekaně) ale tu jsem v tu dobu ještě neznala. Už se rozednívalo a díkybohu se nás ujala (nepříjemná) delegátka. Dala nám na výběr z více pokojů, ale stejně byly všechny v přízemí, tak jsme si vzali ten nejblíž k jídelně :D. Výhled jsme fakt neměli, ale to je vám tam asi úplně jedno, když na ten pokoj chodíte jen přespat. Náš hotel se jmenoval Aqua Blu Resort a měl pět hvězdiček, kdyby měl lepší lokaci, tak by byl šestihvězdičkový. Lepší lokaci v tom smyslu, že nebyl u moře. Za to měl asi sedm bazénů a obří tobogány, umělé vlny.. byl to takový aquapark. Když jsme chtěli k moři, měli jsme možnost jít do hotelu naproti přes ulici a tam být třeba celý den, měli jsme tam i zadarmo pití. Ale tam jsme byli asi dvakrát, protože se nám tam moc nelíbilo, rudé moře bylo pěkné, ale byl tam divný přístup.

V prvních dnech se mi tam vůbec nelíbilo, protože jsem na to nebyla zvyklá, je to strašně odlišná země od Evropy. Musím říct, že luxus tam opravdu byl. Celý hotel byl úplně nový. Nejčastěji jsme teda leželi u našeho oblíbeného bazénu, protože v tom vedru se toho nedalo moc co dělat. Vtipné bylo, když nad náma letělo letadlo, což bylo asi dvakrát do hodiny (byli jsme blízko letiště, navíc tak profláklé letovisko) a začal na chvilku konečně příjemně foukat vítr. Strašně jsme se tam opálili, přijeli jsme jak černoši, tam to ani jinak nejde. Co se týče jídla - měli jsme all inclusive. Na všechna jídla se chodilo do hlavní budovy jménem "Karkadaih". Snídaně ve formě obřích švédských stolů, svačiny dopoledne a odpoledne bylo vždy nějaké pečivo a ovoce, obědy a večeře probíhali tak, že jste si mohli vybrat asi z tisíce jídel a nakombinovat si je po svém. Nealko pití bylo po celý den k dispozici po celém hotelovém komplexu a alkohol pro dospělé neomezeně u večeře.

Tak a samozřejmě jsme celý den neváleli šunky a nežrali jsme to božský jídlo. Chtěli jsme na výlet, podívat se na klasicky - pyramidy, sfinga, velbloudi.. Jenže problémů bylo hned několik. Cena. Stálo by to pro nás všechny jako polovina celé té dovolené. Dálka. Jelo by se tam asi šest hodin a museli bysme vstávat někde ve tři v noci. A prostě, mě bylo 11 a bráchovi 8, tak jsme se na to vykašlali. Škoda, ale fakt to nešlo. Delegátka nás upozorňovala, ať moc nevycházíme z hotelu, nebo spíš ať se od něj nevzdalujeme. No, a my se s taťkou jednou vydali mimo hotel s naší starožitnou kamerou. Máma s bráchou radši zůstali v hotelu, protože se báli (navíc se prý v těchto arabských zemích často ztrácí malí chlapečci). S taťkou jsme se vydali do takového malého městečka. Teda, mimo hotel je fakt pustina, písek a šutry. Šli jsme po takové silnici a asi stokrát někdo zastavil a chtěl nás vzít autem, ale to také není bezpečné. Arabům nevěřte. Můžou vás odvézt někam, kde vás už nikdo nenajde. Došli jsme do toho města, tam to vypadalo jak v indickým slumu. Lidé posedávali na zemích a potulovali se tam podvyživení psi žebrající o jídlo. Bylo to tam šílený, člověk se tam fakt bál. Pak k nám přišel jeden pán a poklepal taťkovi na kameru, aby jí jakože schoval. Pro jistotu.

V hotelu pracovali pouze muži. Od recepčního, přes čísníky, kuchaře až po uklizečky (uklizeče). Byli často hrozně otravní a vtíraví, pořád nám někdo něco vnucoval a pomrkávali na nás s mámou (mě to moc dobře nedělalo, v 11ti jsem z toho neměla rozum). Na jídle se do mě zamiloval jeden číšník - Wasef. Obsluhoval jenom nás, pořád chodil za mnou a já z něj začala mít trauma :D. Byl hrozně pěknej, když si na to teďka vzpomenu a takovej skromnej a hodnej a pořád mi říkal, že si mě vezme, ale tak, víme, že to turnus co turnus říká někomu jinýmu. Bavili jsme se s ním a on nám povídal o svém životě, že prý se domů dostane jednou do roka a celý svůj plat posílá mamince, co bydlí na hranici s Lybií. Že je ale prý rád za tuto práci, která je jedna z lepších co může muž v Egyptě dělat.

Každý večer jsme se procházeli po hotelovém komplexu a obdivovali nasvícené bazény a jelikož byl v tomto hotelu každý večer bohatý večerní program, nikdy jsme nevěděli, kam to 'zakempit'. Jednou jsme byli na travesti show, jednou na nějakém divadelním představení, pamatuju si také nějaké soutěže.. ale stejně jsme většinou jen tak chodili po hotelu, naši popíjeli vínko a my džus a dojídali jsme večeři, pak jsme šli na pokoj hrát třeba karty. Vždycky jsme rádi trávili čas společně, jako rodina. Jednou co nás však zaujalo, při nočním zkoumání hotelu byla taková velká místnost, vypadající jako tělocvična. Byla hozená bokem, aby si jí nikdo snad nevšiml. Bylo tam malé okýnko, ale nikdy tam nikdo nebyl. A jednou jsme šli kolem, to už bylo poměrně pozdě a šlyšeli jsme z té budovy hlasy. A tam - všichni zaměstnanci hotelu, klečeli na zemi, každý na své podložce a zřejmě se modlili, nebo prováděli něco tomu podobnému, protože jak všichni víme, Islám je náboženství přísné. Bylo to docela fascinující až děsivé, jak tam všichni klečeli a dělali to samé, jako zhypnotizovaní.

Další člověk, s kterým jsme se tam bavili byl takový pán, co vlastnil pod tobogány salón s děláním rasta copánků a podobných a naproti tomu měl krámek s bylinkami a čaji. Vůbec nevím, jak se jmenoval. Když jsem si šla nechat udělat zapletené copánky, dali jsme se s ním do řeči a zjistili dost zajímavých věcí. Pověděl nám, že jeho přítelkyně je Češka (a tak s ním byla komunikace snažší, když uměl nějaká slovíčka) a že se prý jmenuje Jitka (ale říkal jí 'Jatka', takovým arabským přízvukem). A říkal, že se vídají hrozně málo, ale že se milujou a říkal to tak hezky se slzama v očích. S mamkou jsme k němu párkrát za den chodily, on nám dělal nějaké speciální čaje a pořád nám něco ukazoval, kvůli nám i zavíral svůj krámek, aby se nám mohl věnovat.

Říkal nám, ať moc pozdravujeme Prahu, že se tam chce podívat, že je to jeho životní sen. Být s 'Jatkou' v Praze. Její fotku nosil v náprsní kapse, byla už taková celá ošmatlaná, protože jí pořád vytahoval a povídal si s ní.. říkal jí všechno, co se stalo. Prý si ale volají jednou týdně. Bylo to hrozně hezký, věřila jsem tomu, že se fakt milujou. Poslední den v Egyptě jsme se sbalili a čekali asi dvě hodiny na autobus poblíž recepce. A neměli jsme co dělat. Pak nám došlo, že jsme se s ním nerozloučili. Běželi jsme k němu, a on se divil, co se děje. Pak mu došlo, že asi jedeme pryč. Začal zmatkovat. Posadil si nás tam a udělal nám poslední čaj, pak otevřel šuplík a vytáhl z něj minci s otvorem uprostřed. Vtiskl mi jí do ruky a jak mi držel ruce těma svýma, díval se mi do očí a řekl s roztomilým přízvukem "Ne-za-po-men".


 


Komentáře

1 Zoe Zoe | Web | 20. srpna 2011 v 16:52 | Reagovat

ach...egypt xD

2 cuteworld-shop cuteworld-shop | Web | 20. srpna 2011 v 17:07 | Reagovat

To je fakt pěknej článek. :) Dřív jsem vždycky chtěla jet do Egypta. A taky jsem už od známých slyšela to, že pěkné je to u hotelu, ale jinak docela hrůza. To mě trochu odrazuje, ale stejně... Teď je mým sne Japonsko ^^ Jinak taky ráda cestuji, až nato, že já jsem na rozdíl od tebe skoro nikde nebyla.:/:D

3 Adelaine Pierce Adelaine Pierce | Web | 20. srpna 2011 v 17:45 | Reagovat

Egypt musí být fajn, ale já moc nemusím tyhle tropický letoviska. Teda.. nikdy jsem tam nebyla, ale ani moc nechci. Mám radši spíš takový ty tajemný země s památkama, nebo jak to říct, než že by mi šlo o to, abych jela k moři, jako třeba Anglie, Finsko apod.
Ale muselo to tam být fajn, no.

4 Severka Severka | Web | 20. srpna 2011 v 18:40 | Reagovat

Do Egypta jsem se vždycky chtěla podívat!
Měli jste pěknou dovolenou, koukám. A ten příběh s prodavačem je úžasný :)

5 Alča Alča | Web | 20. srpna 2011 v 18:59 | Reagovat

V Egyptě to musí být fajn. Ráda bych ho taky jednou navštívila. A hlavně mě lákají pyramidy a poušť tak celkově...
Jinak příběh s prodavačem je vážně milý :)

6 Connie Connie | Web | 20. srpna 2011 v 21:38 | Reagovat

krásně píšeš, muselo to tam být úžasný...

7 Ches Ches | 20. srpna 2011 v 21:54 | Reagovat

Člověku se chce až brečet :)

8 Ell-e Ell-e | Web | 21. srpna 2011 v 19:21 | Reagovat

Egypt je můj sen. Nicméně teď bych tam určitě nejela.. Je hezký číst vyprávění někoho "obyčejnýho", né nějakých lidí, co dělaj dokumenty, né číst encyklopedie a reklamy na hotely. Je to fakt pěkně napsaný. :)

9 Shelmi Shelmi | Web | 24. září 2011 v 10:42 | Reagovat

Já jsem byla poprví u moře, když mi bylo 5let, to jsem byla v Tunisu, bylo to v roce 2002 a nic si z toho nepomatuju, možná nějaké ty útržky, to samí i z dalších dovolených tedy 2x Španělsko, 2x Itálie, ptom 3x Slovensko, ale to poslední si pomatuji už přesně, skoro pořád Rakousko, bydlím hned vedle, taky jsem byla se sborem v Kanadě a na ozdravným pobytu v Černý Hoře, takže toho mám za sebou za tě 14let života také docela dost, ale obdivuji tě, že si to pomatuješ, já si pomatuju maximálně útržky, potom Černou Horu (2009), Kanadu (2010), Slovensko (2009), jinak nic. Jinak Egypt ti strašně závidím, taky bych se tam podívala, kdybych mohla... <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama