Titulek článku ale opravdu nesmí být prázdný!

7. září 2011 v 21:14 | LoveShy |  Povídání a novinky
kdybychom občas neudělali co se nesmí, tak si v životě neužijem žádnou srandu.
(největší moje/životní pravda)

Víte, nemám ráda lidský stěžování. Já vím o tom, že si stěžuju pořád ve stylu "Aachjo, to je zas počasí", "To je nuda, mě to tady nebaví", "Fuj to mi nechutná".. a tak podobně, ale nemám ráda takovýto vážný stěžování. O tom, jak je všechno na hovno, jak je život krutej. Každý z nás by si našel důvod k tomu si postěžovat, ale popravdě znám asi jen tři lidi, kteří k tomu mají vážný důvod a pradoxně to nedělají. Vždycky může být hůř a tak si prostě nerada stěžuju a nemám to ráda. Ale víte co, nemůžu pořád v sobě všechno dusit, takže si postěžuju tady, pokud dovolíte. Co mě štve?

  • Škola. Dobře, prostě si musíme zvyknout, ale nebaví mě to tam. Učení je hrozný. Každá hodina se vleče, přestávky utíkají rychlostí blesku, já si nestihnu s nikým popovídat, jdu akorát na záchod pak se zakousnu do ovoce.. a zas zvoní. Nějak se ani nebavíme, pokud samozřejmě za dotyčným nepřijdu já. Takže často sama chodím na chodbu a píšu si deník. Zjistila jsem, že nejsem schopná udržet pozornost, v hlavě utíkám pryč a absolutně neposlouchám výklad. Neumím se soustředit, musím pořád něco dělat s rukama, hrát si s něčím, stříhat, psát, kreslit.. cokoliv. Navíc jsem počítala s tím, že budem chodit jako minulý rok pohromadě na obědy, ale z pětičlenné skupinky se nás stalo asi patnáct, nikdo na sebe nečeká a už vůbec nejsme spolu jako to bývalo, každý se pořád někam žene. Nemůžu nikomu nic vyčítat, jen mě to opravdu moc mrzí..
  • Po škole jedu přirozeně domů. Doma to mám hrozně ráda, ale musím říct, že teď je to tu k nevydržení. Nikdo mě tu nějak netýrá, vlastně se ani tolik nehádáme, ale nebaví mě to tu. Přijdu ze školy a jsem sama, je ticho, což mi jindy vyhovuje, ale teď přemýšlím a je to až moc. Nemám co dělat, tak dělám všechno možný, abych zaměstnala hlavu a ruce a nemyslela. Tudíž se teď často zdržuju ve městě, jsem schopná tam být i sama.
  • Víte co je mou slabinou? Zakázané věci. To, co se nesmí mě láká nejvíc. Ne nadarmo se říká to o tom zakázaném ovoci, je mnohem lákavější prahnout po něčem, o čem nevíme jestli získáme nebo jaké budou důsledky toho, když to mít budeme. Baví mě dělat to, co se nemá, chtít to, co bych neměla, je to adrenalin. Dostupné věci mě nudí, až když o ně přijdu, tak zjišťuju, jak moc je chci. Problémem teďka je, když se ta touha po něčem zakázaném přemění v manii, i když vím, že to nikdy mít nebudu. Podle mého je to jeden z nejhorších pocitů..
  • Se začátkem školního roku se nahromadil stres a já, jakožto psychicky labilní člověk blbě reaguju na změny. Jsem na tohle citlivá a nevím jak ovlivnit dávky stresu, tudíž se opět po dvou měsících ozvaly zdravotní potíže. No ne že bych byla o prázdninách úplně 'v poho', ale bylo mi líp. Ale teď nevím co to se mnou je.. Od víkendu se necítím ve své kůži (dobře, byla jsem pít, ale druhý den mi nic nebylo, až obden, což spíš připisuju změně počasí), celou neděli jsem proležela s obrovskou bolestí hlavy a křečema v žaludku a od té doby toho moc nejím, protože nemám nejmenší chuť, pořád mě bolí břicho a necítím se dobře. Vím, že nemocná nejsem, prostě je to vším kolem mě. Prosím, ať je mi líp..

Je sedmého září a já se tady 'hroutím' jak kdybych měla za sebou celej rok dřiny, přitom se teprv rozjíždíme. Faktem je, že opravdu nevím, co chci. Nechci zpátky prázdniny, protože vím, že už mě nebavily. Když jsem ve škole, chci domů.. když jsem doma, chci zas vypadnout. Spánek mě docela drží nad vodou, protože si vždycky večer hezky lehnu do postýlky a pomalinku usínám při Sexu ve městě, abych před spánkem zbytečně nepřemýšlela a nepřevalovala se. Ranní zvonění budíku je to nejhorší, co se může za den stát. Ráda bych si našla něco, na co se můžu těšit, ale momentálně to opět nic není. Celý podzim se potáhne, na Vánoce se nejde těšit, na jaře mi bude debilních 18, pak měsíční praxe a konec. A čtvrťák. Jo, už myslim hrozně dopředu, ale jsem fakt zoufalá.

Vlastně i teď mám hlavu jako střep a jen co vlezu na facebook, tak nevidím nic jiného než jména našich tří tragicky zesnulých hokejistů. Asi o tom víte, nechci to rozebírat, už jen proto, že je to všude. Hokej nesleduju, tak nemůžu vložit city do mé lítosti, ale opravdu mě mrzí zbytečné konce mladých talentovaných lidí. Nechápu, jak se takové věci mohou stále stávat, v tomto rádoby perfektním století. Jen mi nepřijde jako nejideálnější způsob uctění zakládat tisícmiliónů skupin/událostí/stránek, dávát tam fotky, statusy.. Je to hrozná věc, ale nebaví mě to celý večer číst, není to podle mě nutný.

Nemůžu se dočkat víkendu, ale vlastně vůbec nevím, jak těch 48 hodin využiju. Spánek? Akce? Babička? Grilovačka u známých? Focení? Kdo ví, ještě se uvidí. Včera mi přišly naráz tři dopisy, to jsem měla radost a dneska jsem ve schránce našla (konečně) pohled z Utahu, od nějaké paní, ani nevím jméno, páč se nepodepsala, ale to neva :) to jsem měla fakt radost, ještě než mi to došlo, protože jsem v pohled už ani nedoufala (postcrossing.com).
Snad tohleto období přejde a taky sobecky doufám, že v tom nějakým způsobem nejsem sama. Omlouvám se za depkojidní kecy, možná jste čekali něco víc na úrovni, po minulém článku s třiceti komentáři, které si ani nezasloužím za ty bláboly je to dneska fakt bída, kterou ani fotky nezachrání. No ospravedlňovat se ale nebudu..

Jsem si zas hrála s dopisama, podle písma hádala kdo mi ho poslal (máte ho skoro všichni stejný) a rovnala a počítala, hladila :D. Jsem úchyl, ale jsou pro mě hrozně cenné.
Stav konta: 26 dopisů, 3 pohledy + 1 Utah :P









 


Komentáře

1 Adelaine Pierce Adelaine Pierce | Web | 7. září 2011 v 21:27 | Reagovat

Taky nesnáším lidi, kteří si pořád na všechno stěžují. Nebo ty jejich sebevražedný statusy, ah.

2 Kathryn Fierce Kathryn Fierce | Web | 7. září 2011 v 21:31 | Reagovat

Přesně. Fakt máme na hodně věcí stejný názor :D Jo, škola... mě naopak učení docela baví, ale také musím pořád něco dělat rukama. Doma jsem ráda, že jsem sama. Celkem mi to vyhovuje :D
Jé, ty dopisy... miluju je... škoda, že už to teď nikoho nebaví...

3 Lady Intrikánka Lady Intrikánka | Web | 7. září 2011 v 21:37 | Reagovat

Jé, myslím, že tam vidím ten svůj! :D
To mi připomíná... kruci, já tady mám ještě rozepsaný dopis pro tebe? O.O Měla jsem za to, že už jsem ho odeslala! Chjo. :D Taky už ze školy blbnu a to je teprve sedmýho ^^

4 Terka Terka | Web | 7. září 2011 v 21:38 | Reagovat

Máš pravdu, taky nemám ráda si stěžovat. Já většinou vždycky všechno dusím v sobě, ale uvědomuju si zároveň, že bych to měla ventilovat....jenže pak to chci ze sebe dostat a nejde to. Vždycky přemýšlím nad tím jak začít a dojdu k závěru že když o tom začnu mluvit, začne mě to tížit ještě víc... nevim, je to blbý, ale radši to všechno držím v sobě a je mi hrozně, ale kdybych to vyslovila, tak bych bulela...

5 Cobie Cobie | Web | 7. září 2011 v 21:46 | Reagovat

neznášam keď sa niekto sťažuje a nemá na to dôvod. keď má strechu nad hlavou, doma kľud a pokoj, všetko, čo k životu potrebuje, nemusí sa starať o to, že si musí zohnať popri škole brigádu, pretože mama s peniazmi nevystačí do výplaty, keď sa sťažuje, že MUSÍ ísť s rodičmi na dovolenku. áno, na dovolenku. s rodičmi. OBIDVOMI! a vlastne nič nemusí robiť, o všetko sa jeho rodičia postarajú a on len príde domov, sadne si vo svojej vlastnej izbe, za svoj vlastný stôl, otvorí svoj vlastný notebook a napíše na facebook aký je život nahovno, pretože začala škola... (!!!!)takým ľudom želám, aby ich čo najskôr prefackala pani Realita. nehovorím, že ja som na tom nejak strašne zle, ale aspoň si viem vážiť, čo mám..
toto je potom reakcia na to, ako nemáš rada sťažovanie nie na to tvoje sťažovanie.. pretože občas sa treba vyrozprávať alebo vypísať, aby si to nedusila v sebe :)

6 Maxië Maxië | Web | 7. září 2011 v 21:55 | Reagovat

Každej má nějaký svoje trápení a tak mi přijde už skoro trapný stěžovat si na to moje, život prostě neni ideální, nemůže být. A nebo možná je a do té dokonalosti patří všechno to, co se prostě a normálně děje. Třeba to, že umíraj mladý lidi v troskách letadel..

7 Satchel Satchel | Web | 7. září 2011 v 22:17 | Reagovat

Koukám, že postcrossing funguje :D
Školu ti trochu závidím, čtvrťák byl pro mě ten nejmladší rok. Hodně párty s kamarádama, měsíční praxe ve skvělém prostředí a týden jen tak volno a pak maturita :D

A hokejisti. Jsem fanynka, pro mě to byli něco jako známí. Je mi líto všech životů, které náhle skončily, ale nehody se bohužel stávají a Rusko by mělo začít pořádně kontrolovat svá letadla. A to co se děje na fejsbuku je ubohost, umřeš a oni ti udělají událost...

8 Brabikate Brabikate | Web | 7. září 2011 v 22:47 | Reagovat

Teď by sis ty dopisy měla převázat provázkem a schovat do šuplíku, abys to za několik desítek let opět rozvázala a melancholicky vzpomínala na staré časy, jako to bývá ve filmech. :-))
Krásná hromádka se ti za to léto vytvořila. :-)

Přeji ti, aby ses co nejrychleji dostala z tohohle období. Nakonec bude všechno fajn. ;-)

Já jsem podobný stavy chytala pomalu celou střední - s každým podzimem. Asi to k tomu patří. Léto končí a člověk před sebou vidí jen dlouho zimu, spousty práce a málo volna, svobody...

9 eM. eM. | 7. září 2011 v 23:09 | Reagovat

Hurá, nejsem jen já magor z toho, jak to všechno teď vypadá anebo, vypadat mělo! Máme úplně stejné příznaky, asi to bude virus... :-|

10 Marťula Marťula | Web | 8. září 2011 v 0:45 | Reagovat

Taky mám občas takové stavy (depky). A o labilitě mi něco povídej..jsem nervózní z každé kraviny - nejsem schopná mluvit, klepu se jak ratlík a chytá mě bolest břicha. Ale uvidíš, že bude zase líp. Nesmíš to vzdávat. Za chvilku se ti to ve škole rozjede a zase se dáte se všemi dohromady a bude sranda, uvidíš. :)
A co se týče hokejistů..mluvíš mi z duše. Čeho je moc, toho je příliš.

11 Marťula Marťula | Web | 8. září 2011 v 0:47 | Reagovat

A ještě jsem zapomněla dodat - za KAŽDÝ tvůj článek jsem ráda. Každý si s chutí přečtu a tím, jak skončily prázdniny a nepíšeš pravidelně ti sem chodím den co den a těším se na další! Tak snad zase brzo nějaký bude! :)

12 Peťka Peťka | Web | 8. září 2011 v 10:08 | Reagovat

asi na každého tohle někdy padne :( tohle nebarevné sychravé období navíc skoro láká k oněm depkám, takže se asi není čemu divit... taky se necítím dvakrát nejlíp a to jak fyzicky, tak i psychicky. co se střesu týče - ani mi nemluv. reaguju na něj hrozně špatně (ani omdlení u mě není výjimkou) takže v tomhle tě plně chápu. bolení břicha? mívám chronický křeče už skoro 3 roky. nikdy nevím, kdy mě přepadnou, z čeho jsou a doktoři jsou bezradní a všechno připisují právě stresu... paradoxem je, že mě to kolikrát chytne i ve chvílích absolutního štěstí a strašně mi to tak kazí život, protože to jsou křeče takovýho kalibru, že jen ležím, skučím, prášky nezabírají a jsem neschopná se hnout...
škola - v tom ti teď bohužel moc neporadím, ale asi tuším, jak se cítíš... já měla na střední jedno podobné období. asi to uslyšíš nerada, ale s tímhle nic nenaděláš :( lidé se prostě mění a občas se stane, že nic není jako dřív, i když by člověk moc chtěl.
k hokejistům - nemá smysl se tu nějak rozepisovat. je to tragédie, která se dotkne určitým způsobem asi každého. je mi jich moc líto a s rodinami upřímně soucítím, ale cpát všechen smutek do statusů a skupin na fb mi přijde stejně jako tobě nesmyslný :(
tak... snad jsem se vyjádřila ke všemu... moc ti přeju, ať je ti brzy líp a všechno se tak nějak vrátí do starých kolejí,kdy nás tu budeš zase obšťastňovat veselými články, plnými bláznivin ;)

13 Ell-e Ell-e | Web | 8. září 2011 v 15:08 | Reagovat

Jé, ta pani má ale zvěřinec! (Včetně těch dětí:D)
Já, né že bych měla zdravotní problémy, ačkoliv mě bolí krutě v krku, ale spíš jsem z toho týdne ve škole tak mrtvá, že se ve škole teda taky nesoustřeďuju, když mám pochrupovací sklony. :)

14 Fée Fée | Web | 8. září 2011 v 16:36 | Reagovat

Páni, kde bereš tolik lidí na dopisování? :) Jinak, taky jedu v postcrossingu, včera mi den prozářil pohled z Korei a Finska :)

15 Luczynka Luczynka | Web | 8. září 2011 v 17:06 | Reagovat

Článek, článek, článek!:D Jupíí:D Před 10 minutama jsem přišla domů, z harmonizáku a aspoń vidíš, jakej jsem závislák na tvým blogu, že to byla první stránka, kterou jsem otevřela:D
O škole mi ani nemluv. Vlastně jsem tam byla celkem 4×, ale už toho mám fakt plný pecky. Nedokážu 45minut vnímat jednoho učitele, pořád mi myšlenky lítaj  na jiný věci, a pořád musím dělat něco, třeba si malovat a tak. Vlastně mě to docela štve, protože jsem si dala takový předsevzetí, že budu dávat pozor v hodinách a pak nebudu mít tolik práce domaa. Jenže to prostě nejde:/
Už zase mě začíná strašně štvát ten každodenní stereotyp. Nesnáším stejný věci. Ráda objevuju nový věci. Takže 10 měsíců neustále stejnejch dnů je pro mě prostě peklo.
Ty dopisy... ve mě vyvolávaj vzpomínky na prázdniny. Taky jsem jich dostala strašně moc a ráda si je jen tak pročítám...a vzpomínám.
PS: Ten svetr jsi asi nenašla, že?:/

16 Luczynka Luczynka | Web | 8. září 2011 v 17:26 | Reagovat

Děkuju ti za ochotu, jsi zlatá:-*
No tak snad se najde...:/:-)

17 ašu kešu ašu kešu | Web | 8. září 2011 v 23:02 | Reagovat

ztotožňuju se snad se všim, včerně hokejistů a chtění zakázanýho. a nechápu, jak sem mohla zapomenout odpovědět ti na dopis, přišel už asi před měsícem, žejo:/ sem ostuda, co nejdřív to napravim, nezlob se:)

18 Luc!nka Luc!nka | 9. září 2011 v 0:38 | Reagovat

Narazila jsem na tvůj blog úplnou náhodou a to ani blogy už delší dobu neprocházím, ale hrozně mi připomínáš mě samotnou, těma myšlenkama, přemýšlením a tak vůbec.. Já si teda blog nepíšu, párkrát sem to zkoušela, neměla jsem na to moc čas, ale tvoje články a styl jakým píšeš, to se moc dobře čte :) a takovou náladu, kterou oplývá tenhle článek mívám často taky, vůbec teď když začal všechen stres spojenej se školou.. jsem tak trochu introvert a žiju si takovým svým životem, až možná někdy trochu i snem.. Ve škole to mám podobný, štěstí, že mám po boku jednu nejlepší kamarádku, se kterou ty hodiny a táhnoucí se čas líp přežiju. To zahánení myšlenek večer u sexu ve městě je moje oblíbená činnost, celkově mě ten seriál baví a vždycky přijdu na úplně jiný myšlenky..:) no nebudu tu psát slohy, jen bych ti ještě chtěla popřát, aby tě opustili zdravotní problémy a mohla jsi psát dál fajn články i bez bolestí břicha.. ;-)

19 tlb5 tlb5 | Web | 9. září 2011 v 13:05 | Reagovat

woooow ! máš krásny blog <3 :) bola by som rada ak by si aj ty navštívila môj alebo zanechaala komentár :)pá

20 S. S. | E-mail | Web | 10. září 2011 v 18:31 | Reagovat

Já už jsem si stěžovat přestala, protože stejně to všichni jen odbydou a nikdo se mi nesnaží pomoct, tak proč něco říkat.
My jsme se ještě neučili, protože kus třídy je v Řecku, kus třídy někde jinde zase, takže ještě nevím, jak jsem na tom se svojí pozorností já, ale nejspíš to taky nebude moc slavný. Hodiny mě nebavily ani loni, akorát, že já jsem ten typ člověka, co vydrží těch 45 minut sedět a myslet si o p*deli,že to tak řeknu, takže profesoři to docela přecházejí.
A tobě přeju, ať je ti brzo zase líp! Je to těžký se nastartovat po dvou měsících volna, ale nesmíš se tím zas nechávat pohltit, protože zdraví je hlavní, ten zbytek počká. ;)

21 Kejtý Kejtý | Web | 11. září 2011 v 18:33 | Reagovat

Víkendy jsou nyní opět pěkné, protože většinou pečlivě promyslíme čemu se chceme a nechceme věnovat. 48 hodin je tak akorát, pokud se nemusíme zabývat školou (haha).

22 Neela-hime Neela-hime | Web | 12. září 2011 v 18:54 | Reagovat

Já vstávám v šest, ale stejně mám vždycky spoustu času - ale dýl bych vstávat nemohla. Jazyky se nám hodně dělí. Angličtina je asi na 8 skupin, z toho jedna je VIP pokročilá a má červenou učebnici a zbytek zelenou. Ale zase spojují všechny prváky na škole ze všech oborů, takže to dělení je potřebný :)

23 Kate Kate | 12. září 2011 v 20:19 | Reagovat

A ty že jsi optimista? :D Taky toho máme hodně :/ -¨už se těším na další prázdniny ;) Snad ti bude brzo líp. Máš fakt velkou zbírku dopisů :)

24 Handle Handle | Web | 12. září 2011 v 20:21 | Reagovat

Takže, stěžování taky nemám rád a snažím se mu co nejvíc vyhnout... ale občas u něj nakonec taky skončím :) takže vím moc dobře o čem mluvíš! :)
Odstavec "škola" je naprosto trefný! :D ale přesto se letos vážně budu snažit - maturita se prostě blíží a už je čas něco dělat... ovšem kolikrát se taky přistihnu jak neposlouchám výklad a myslím na bůh ví co... :D
Na druhou stranu, vyloženě zakázané věci nedělám. Teda drobnosti jo, ale když by mi teklo do bot tak to ne. Proč? Prostě chci mít svůj klid a kdyby to "prasklo" tak nemám náladu nic s nikým řešit. :D
Ranní zvonění budíku? Bez komentáře, škoda slov. :D
S hokejistama souhlasím. Skupiny a statusy s plno smutnýma smajlama na mě fakt nepůsobí dobře.
A depkoidní kecy? A že si nezasloužíš komentáře? Vůbec! :) Trochu si věř. Tvůj blog se čte fakt pěkně. Jak už jsem řekl, tvé články jsou prostě takový... opravdový. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama