Únor 2012

Ukažte světu svůj blog.

29. února 2012 v 19:10 | LoveShy
Chtěla bych se zúčastnit této soutěže a dnešek je poslední den, kdy je možné odeslat soutěžní fotku. Momentálně jsem v rakouských Alpách v městě Lienz skoro u italských hranic, chytáme tu poomalou wifi, bydlíme v 1000m.n.m. a máme se celkem fajn. Tuhle fotku jsem fotila na nejvyšším vrcholu (2284m.n.m.) lyžařského střediska Zettersfeld.


Snesl bych ti modré z nebe, to víš.

26. února 2012 v 3:35 | LoveShy |  Otvírám srdce, na chvilku
Zítra jedu na jarní prázdniny do Alp a ačkoli bych asi měla spát na tu dlouhou cestu nebo balit nebo cokoliv jiného, sedím tu už asi pět hodin v slzách kvůli nejrůznějším věcem. A nakonec jsem se z jedné z nich potřebovala vypsat. Možná je to kravina, ale prostě to potřebuju. Nikdy bych nevěřila, že se snížím na takovou úroveň, že budu psát tolik na blog. Nevadí mi to, protože stejně nikdo neví, o co jde. Kdo to bude číst, možná se vám to bude zdát stupidní, jak od 13ti letý holky, ale opravdu ne.


Došlo jídlo.

23. února 2012 v 21:44 | LoveShy |  Fotočlánky - víc fotek než textu
Jelikož nemáme nic v lednici a já nemůžu jíst, což by mě dokonale zabavilo a vyhýbám se učení.. usoudila jsem kliknout na tu strašidelnou záložku blog.cz a konečně něco napsat. Ne, vlastně každý den myslím na to, kdy začnu zase intenzivně přidávat články, ale nikdy se k tomu nedostanu. Sama žasnu nad tím, co se ze mě v poslední době stalo. Například foťák jsem v ruce nedržela pěkně dlouho. Nejhorší je, že nemám vůbec žádné výčitky svědomí z toho, jak momentálně žiju. Můj život bych teď popsala jako takovej vystydlej guláš (:D).. hodně věcí je zamotaných do sebe, ale už to trvá delší dobu, že je mi to jedno. A co pořád dělám, co je novýho, že by něco zajímavýho?

Nefotím, nepíšu, nečtu, nebásním, nesním. Nemám inspiraci, nápady, chuť ani čas. Nutit se nebudu. Školu flákám, záměrně se ulejvám. V noci nespím, ponocuju, začla jsem pít ráno kafe a tím se ten deficit snažím nějak zachránit. Obarvila jsem si vlasy, chci piercing do jazyka ale nemam na to koule. Žeru a žeru, ale naproti tomu jsem se dala do intenzivního cvičení, který má výsledky. Starám se o sestřičku, věnuju se bráchovi. Oslavila jsem 18tiny, přežila mrazy s -30°C v jakékoli denní době.





Občas se cítím krásně, milována.. a někdy si pak připadám jak ta největší hrouda hoven. Zažila jsem skvělý chvíle, ale ty předcházely nebo následovaly ty o poznání horší a nepříjemnější. Toužím vrátit čas rok zpátky a udělat pár věcí jinak, nebo ho aspoň tedy o trochu posunout, aby se momentální věci hnuly. Láska mého života se bude ženit a já jsem forever alone.


Odpoledne trávím stále s jednou kamarádkou, s kterou teď děláme skoro vše spolu, a která mě jako jedna z mála teď drží nad vodou. Celé dny se smějeme, po nocích brečíme. Tancujem spolu na shufflin, najednou se zamilováváme, opíjíme, jezdíme domů v pět ráno, trávíme čas na 9gagu a přenášíme meme do reálného života, šikanujem lidi. Minulý týden jsme dva dny jak krávy zvracely po kebabu. Po večerech lítáme po městě, vylezly jsme na náš liberecký "Hollywood sign".


A taky jsme spolu byly utratit dvě stovky za Star Wars ve 3D, ale vůbec vůbec nám těch peněz nebylo líto. A taky není nad to přijít do sálu s rozsvíceným světelným mečem, hezky tématicky!

Udělaly jsme si z našich životů jeden nekonečnej smích, užíváme si své svobody svým vlastním způsobem, kašlem na ostatní co si myslí a v každý situaci si navzájem pomůžem, nenecháme se brečet, žádnej problém není překážkou, zavoláme si klidně uprostřed noci, když je to nutný, vždycky víme že ta druhá bude poslouchat a rozumět, protože to máme v hlavě úplně stejně ujetý. Jsme strašně zlý, pomlouváme, lžeme, podvádíme, bůh si z nás dělá prdel a karma nám vše vrací i s tučnýma úrokama. Škoda, že je nám to jedno. Co bylo včera nebo bude zejtra? To je fuk, uvidíme. To, co je teď, je hlavní. I když děláme věci, který momentálně dobrý správný vůbec nejsou, dělají nás šťastný a každá, byť špatná nesprávná věc, stojí i za krátkou chvilku štěstí. Absolutně to za to stojí.


Udělala jsem si seznam věcí, který chci do konce života udělat. A taky věci, který chci stihnout letos. Nemůžu se dočkat jara, a léta především. Chci si dát všechno do kupy, chci být více bez starostí, mít čistou hlavu a netrápit se zbytečnostmi. Vidět zas slunce, zelenou trávu a slyšet ptáky zpívat. Chci se probouzet do světla a tepla a v noci pozorovat tiše hvězdy s milovanými lidmi. Pořádně se nadechnout, vyspat se do růžova a mít konečně plnohodnotný pocit, že žiju.



18tiletá

4. února 2012 v 23:33 | LoveShy |  Fotočlánky - víc fotek než textu
Asi bych se měla stydět nebo něco takovýho, že se tak dlouho neozývám, ale co už. Standa z blog.blog.cz mi napsal email s "prosbou" o rozhovor, což mě potěšilo a ještě hezčí bylo, když vyšel :) (TU). Asi bych se měla víc snažit.

V poslední době jsem toho měla hodně, konec pololetí byl náročný a já neměla dobré období. Když už jsem chtěla něco napsat, tak mě absolutně nenapadalo co a vlastně mě nenapadá ani teď. Že bych hloupla? Inspirace není a nemám ani fotky, kterýma bych to tu naplnila. Venku je každý den minus patnáct stupňů, a tak tam netrávím moc času, i když svítí sluníčko a je tam krásně. Přes sklo okna se to přežít dá. Vysvědčení dopadlo dobře, uteklo mi vyznamenání, ale trojka z matiky je pro mě doživotní jistota, prostě.. nenávidím jí a nikdy mi nepůjde.

Následkem náročného období jsem měla hrozné nálady, do toho se přidalo pár dalších věcí a to, co mě z toho zachránilo jsou lidi kolem mě. Vždycky, když je mi hrozně, mám plnou hlavu, myslím na něco, na co bych neměla a mám pocit, že je všechno špatně.. vždycky si představím velikost světa a oproti němu nepatrnost mého problému. Nakonec si řeknu, že svět zůstane kulatej, ať se stane cokoliv, a to je přece hlavní. A lidi kolem mě mi pomáhají vytvářet si nový skvělý vzpomínky a já jsem za to tak šíleně moc vděčná. Jsem tak strašně ráda za to, že si umím užívat maličkostí.

Jo, dneska mám narozeniny. A včera jsme měli oslavu s kamarády ze třídy. Spojily jsme to s kamarádkou, která je o týden později než já. Dostaly jsme dorta a asi milion donutů, všechno podomácku vyrobené :). Taky jsem od každýho dostala čtvrtku popsanou originálním přáním s důvody, proč mě mají rádi, je to hrozně hezký. A včera večer jsem tu měla nejlepší kamarádku a dneska jsem slavila s rodinou a zítra s mamkou. Mám fajn pocit, že mám skvělý lidi kolem sebe.
















Zkušeností mám tak na pět let, vypadám na dvanáct, chovám se na patnáct, ale jsem dospělá!