Červenec 2012

Benátská noc 2012

31. července 2012 v 12:43 | LoveShy |  Zážitky
Musím se přiznat! V jednom z posledních článků jsem vám lhala. Psala jsem, že nejdu na Benátskou noc no a víte jak to dopadlo? Byla jsem tam :D. Sice jsem nemocná, počasí nebylo nejideálnější, ale asi se mi holt zastesklo po smrádku z toi-toiek.

V pátek jsem byla u mamky a volá mi kamarádka "Mám lístek na Benátskou? Jdeš?" a já šla. Se těch fesťáků nezbavim!

Dorazila jsem později, protože dřív to nešlo, takže jsem viděla akorát J. Nohavicu. Byl krásnej západ slunce a on dohrával poslední písničky, kamarádka chtěla jít jinam. A já říkám, že už asi hrál mou oblíbenou písničku, že mě mrzí, že jsem jí neslyšela. Najednou začal brnkat na kytaru a zahrál jí. Je to písnička Mám jizvu na rtu. Byla jsem v sedmym nebi.

"Někteří lidi mají fakt divné chutě, ale já, lásko má, stále stejně miluju tě. A i když mě to táhne tam a tebe občas jinam, na špatné věci pro ty dobré zapomínám"

Po něm hrál Bryan Adams. No, co dodat. Bylo tam šíleně moc lidí, stmívalo se, do toho ty jeho romantický songy.. bylo to fajn. U pár písniček jsme měli husí kůži. Třeba Everything I do bylo krásný, nebo to pak rozjel u Summer of 69.

Ani nevím, co jsme tam dělali pak, byli jsme fakt unavený, takže kamarádka jela na motorce s kamarádem domů a já kyvadlovou dopravou do centra a pak svým busem domů. Jooo, bylo fajn jet domů do svý postýlky a nemuset čekat frontu na toi-toiky. To, že byla Benátská noc poprvé v Liberci ve Veseckém areálu se strašně moc hodilo!

Druhý den, v sobotu jsme dorazili nějak po obědě. Strašně jsem se těšila na Petra Koláře. Viděla jsem ho jen chvilku teda, ale Ještě, že tě lásko mám jsem stihla! V poslední době mi začíná docházet, jak velká ztráta je Karel Svoboda. Jeho písničky jsou opravdu geniální. Aaa a já jak miluju chlapy s takovým hlasem, jako má Petr! Je prostě dobrej.

Mrkli jsme se ještě na Annu K. Bohužel moc písniček od ní neznám, ale chtěla jsem jí vidět, protože ji v poslední době obdivuju za její boj s rakovinou.

Často jsme se v areálu poflakovali u kamarádky, která pracovala v Mekáči. Pak jsme byli ve stanu Kofoly - pro neslyšící, kde nás učili znakovou řeč a tak si umím objednat jakoukoli Kofolu v tomhle jazyce a umím základní věty třeba "Jak se máš?". Hrozně bych se to chtěla naučit. A ty lidi tam byli hrozně fajn, chovali se k nám hrozně hezky a točený Kofole jsem nemohla odolat. Navíc tam byla "akce", že kdo si na sebe nechal natisknout barevný otisk ruky, podpořil neslyšící. Takže tam byli všichni obtisknutý a my jsme nemohli chybět! Uvidíte ve fotkách.

Celkový dojem z areálu - bezvadnej. Nic nebylo moc daleko, aby tam šel člověk půl hodiny. Všechno bylo při ruce a bylo toho hodně. Oproti RfP bylo víc stánků s jídlem - nebo mě to teda přišlo, že byl větší výběr. Cenově to je stejný. Bylo na výběr ale víc pití - víc piv, Kofola, malinovka, Frisco a další.. a za docela v pohodě ceny. A hlavně bylo dost stanů, stánků a posezení. Člověk měl pořád kam jít a bavil se. Bylo tam dost soutěží. Dalo se taky dost sedět na trávě, před stagema byly hezký travnatý plochy. Jen si lidi stěžovali na nedostatek toi-toiek, které stály navíc uprostřed areálu, smrdělo to tam a byly velký fronty, takže úplně na prd. Já chodila do keříčků, člověk si musí umět poradit.

Stage byly 4, vždycky dvě a dvě vedle sebe. Účinkující byli převážně z Čech a myslím si, že není takový problém je vidět hrát někde jinde, oproti těm zahraničním. A tak mi přišla cena za festival trochu přepálená - na místě 1600,-. Když to srovnám s RfP, cenově to vyjde stejně a co za ty prachy dostanete? Na RfP rozhodně víc. Ale lidi do toho ty prachy daj. Já bych tam nešla, kdybych to neměla gratis.

Bohužel, ve středu večer se přihnala bouřka. A pršet přestalo až po třech hodinách intenzivního deště. Schovali jsme se mimo areál do stánku s občerstvením a seznámili se s nějakejma chlápkama z Kladna. Byla tam sranda. Ale byla docela zima a nebavilo nás to tam už, tak jsme se odhodlali, hodili igelitky na hlavy a šli. V areálu všude bahno, opět po kotníky ve vodě se svýma Converskama. Ale ty už byly z Rock for People zvyklé, i mě už to nějak nezarazilo. Přežila jsem RfP, přežiju i tuhle přeháňku.

Stihli jsme Kabáty! Jsou skvělý. Nenapadají mě lepší synonyma. Skvělý, fajn, dobrý, úžasný, výborný.. asi se budu opakovat. Pořád trochu pršelo a světelný paprsky svítily skrz ten déšť, bylo to nádherný. A Kabáti v čele s Pepou Vojtkem nezklamali.

"Tak se mi zdáá - nebe je temný a mnohem níž! Jen vlků dávnej chorál z hor a já tu marně hledám skrýš."

Po nich Sunrise Avenue. Sakryš, škoda že je tolik neznám. Nebylo na nich ani tolik lidí a mě jich bylo tak líto. Pořád opakovali, že přijeli z Helsinek, že je mrzí ta situace v areálu, ale že prostě budou hrát dál. Škoda, být lepší počasí, tak je to peckovej koncert.

Teď bych zas kecala, ale nevím co jsem dělala potom. Asi jsem zas jela domů. Na Mandrage se mi fakt čekat nechtělo a kvůli své nemoci jsem moc nechtěla hazardovat. Jo, vlastně.. měla jsem nohy celý od bláta, takže bylo rozumný jet domů.

Poslední den - v neděli - jsem tam přijela docela dýl. Dobře, chtěla jsem třeba vidět Debbie, ale stihla jsem až Tomáše Kluse. On je výýbornej prostě. Ty jeho improvizace, když skládá písničky na lidi z publika nebo komentáře mezi písničkama. Koncert byl skvělej.

A večer Dan Landa! Ou jéé. Vydrželi jsme ho celej a na písničky, co známe jsme fakt řvali. Když přišla Touha, tak jsme běželi co nejvíc dopředu to šlo a já, i přes svoje nemocný průdušky křičela text. Zakončil to Morituri te salutant pro Karla Kryla. Je to zvláštní člověk.

"Do našíí ulicéé se stěhovala zombice, má tetovaný záda, asi mě má ráda."


Jsem neskutečně ráda, že jsem si mohla vzít foťák. Povoleny byly foťáky s objektivy s ohniskovou vzdáleností pod 200. Škoda, chtěla jsem si vzít svůj 70-300, to by byly fotečky :D. Nakonec jsem se spokojila se svou 50kou a nafotila si to po svym. U vchodu však nic nekontrolovali, takže se dovnitř dalo pronýst cokoliv a někdy ani ty pásky nekontrolovali. No jé, to není jak na RfP, kde vás prošacovali od brady až k patě :D.


Autorský Klub & Stížnost

27. července 2012 v 13:13 | LoveShy |  Když moc myslím
Dneska mě zarazila taková jedna věc. Asi by mi to mělo být jedno a neměla bych se v tom šťourat, ale přeci jen mi to nedá - Autorský Klub. Přesněji řečeno noví členové v něm. AK má momentálně 266 členů, což není moc a myslím, že by v něm měli být blogy, které trochu reprezentují. Blogeři, co mají co říct, jsou originální, něčím zajímavý.. cokoliv. Něco jako "elita". To je asi všem jasné. Mnoho blogů tam chybí, některé blogy tam určitě patří, o některých by se dalo pochybovat.. no, ale neprojela jsem je všechny, takže to tvrdit moc nemohu.

Ale dneska byla přijatá nová členka. A teď asi přichází okamžik, kdy budu trochu zlá. Členka se jmenuje Lotty Biondi. Ani nevím, kdo to je, protože na jejím blogu se moc nedá vyznat. Její medailonek, kde by se měla představit v co nejlepším světle zní takto (úryvek):

"... Společně s blogem jsme rostli, až jsme se dostali k tématu anorexie. Byla jsem hloupá a poblázněná kostmi. Teď už vím, že by holka měla mít prsa, a né hrudník plný kostí, i když já s mejma 75A nemám co říkat. Můžete mě odsuzovat, ale jsem taková, jaká chci být, a můj blog je prostě můj. Takže jestli se ti to nelíbí, tak nečum!"

Dala jsem jí ale ještě šanci a podívala se přímo k ní na blog. První články, které můžeme na tomto blogu vidět neměly opravdu chybu. Tak například tento - http://lottybiondi.blog.cz/1207/mluv-na-rovinu-a-neskryvej - článek začíná větou "Jestli to máš ráda do zadku řekni to na rovinu a nestyd se! Jinak nedostaneš to co chceš!" a končí větou "Všechny jsme princezny!". Ano, to je velice inteligentní. Mezi další perličky patří třeba - http://lottybiondi.blog.cz/1207/kazdy-mesic-debilni-kramy - kde píše "Nejlepší je podle mě hupsnout do postele, příteli říct ať si ho vyhoní a vy si pustíte nákej pěknej film."

Jsem divná já, je normální se takhle vyjadřovat? A zároveň být v autorském klubu?
Já nevím, nenarazila jsem na slušný článek o něčem, ani na pěkné fotky, povídky, názory. Cokoliv. Blog na mě působí jak splácanina pubertální holky, která ještě moc neví, kdo je. Už jen když si vezmu její životní cíle - tady. Ubalit brko, prodloužit si vlasy, vážit 42kilo.. bezva. Do toho nesourodý design, nepřehledné menu a pravopisné chyby. Takže - proč byla přijatá? Ano, přidává své fotky, píše své texty.. a to pro členství v AK stačí?

Bájo! Tak že se vůbec snažím být originální! Že se vůbec snažím své členství v AK udržet, vypadá to najednou velice snadně.

Trochu mi to vadí. Vlastně mi to vadí docela dost. Není to fér. Jak se mají cítit blogeři, jejichž kvalitní blogy byly vyhozeny a teď vesele přijímáte TOHLE? Jak se máme cítit my - členové, co se snaží? Když si sáhnu do svědomí, ne každý můj článek je perfektní a na úrovni, ale pořád si myslím, že těch dobrých článků je většina. Toť jen k tomu, že každý by si měl nejprve zamést před vlastním prahem. Já mám svědomí čistý a myslím, že mám právo kritizovat.

Jestli to takhle půjde dál, tak bytí v AK bude spíš ostuda než pocta, pro těch pár "vyvolených". Doufám, že s tím někdo něco udělá, protože mě docela uráží, že takový lidé, jako je třeba tato Lotty Biondi má své místo v AK přímo nademnou.


Léto běží

26. července 2012 v 22:27 | LoveShy |  Fotočlánky - víc fotek než textu

Léto běží a já mám pocit, že se nic neděje, že nic nedělám a zároveň že nic nestihnu. Minulý pátek jsem onemocněla, a tak se tenhle týden šetřím, abych zas byla v pohodě. A zrovna jsou ty největší vedra, je to únavný.

Doufám, že nejsem jedinná komu nedochází, že jsou nějaké prázdniny, že je léto?
Dost se flákám, ponocuju, spím do oběda a tak si tak říkám, že kdybych psala každý den článek jako vloni, aspoň by mě to donutilo dělat toho víc. Ale užít si léto ještě chci, takže hned jak budu zdravá, tak to bude lepší. Protože to, co mě čeká po prázdninách bude učiněné peklo.

V Liberci jinak začíná Benátská noc, já tam nejdu, ale budu to mít blízko a od mamky z okna je tam hrozně dobře vidět :D. Ve městě je zas taková festivalová atmosféra, že se mi zastesklo po Rock for People.

Ani mě nenapadá, co ještě psát. Jsem nějaká divná, nebo je to možná jen mým momentálním rozpoložením. No, tady aspoň pár fotek z fajn dne s Naty :). Chodí se mnou do třídy a dlouho jsem ji neviděla.. A musím říct, že my dvě jsme úplně stejný a jsem za to ráda. Jsme obě vodnářky a máme stejný postoj skoro ke všemu, a tak si navzájem ani nemusíme nic vysvětlovat a rozumíme si. Jen se vždycky usmějeme a přikývnem "Ale je tě chápu, přeci". Rády spolu děláme kraviny, řešíme kraviny, jsme obě hrozný úchyláci a když se fotíme, tak prostě zmáčkem spoušť a improvizujem.. a ono to vždycky nějak vyjde a sluší nám to :D. Říkáme si TWINS, i když říkám pořád že k dvojčatům máme předaleko :D. Ale duševní TWINS a to znamená mnohem víc :)


Měj ho ráda, měj ji rád.

23. července 2012 v 20:24 | LoveShy |  Fotočlánky - víc fotek než textu

Svatba III.

V sobotu se ženil můj bratranec. Mám ráda svatby, všichni jsou celý den hepy, nikdo nemá potřebu se hádat, všude kolem je láska a i já - největší cynik - vždycky roztaju.

V sobotu jsme kolem půl 11 jely asi s deseti vyzdobenými auty skrz město k radnici. Tam se střídala svatba za svatbou, takže kolem bylo dost čumilů. Šli jsme na radnici, tam se sešli s fotografem a matrikářkou. Proběhlo pár tématických focení v čekací místnosti a když zazněly varhany, tak jsme se v zástupech - muž&žena vydali do obřadní síně v čele s ženichem a v závěsu s nevěstou. Obřad byl dojemný, oddávající měl bezvadnou řeč a já měla co dělat, aby mi nevyhrkly slzy. Prstýnky, polibek, podpisy, gratulace. Pár dalších fotek, focení na schodech, focení s rodiči, prarodiči, sourozenci. Hromadné focení. A pak už jsme mohli jít, další svatba čekala.

Nejbližší rodina (rodiče a prarodiče) se vydala s novomanželi na oběd, zbytek šel na svůj oběd a vrátili jsme se až asi za dvě hodiny na hostinu. Hostina byla v jedné restauraci, mohli jsme pít a jíst co jsme chtěli, což bylo bezva. Já jsem vypila asi dva litry Kofoly, jinak se snad všichni opili. To mě docela mrzelo, že se do doby, než se podával alkohol nikdo nebavil. Pak začali panákovat a už byla sranda. Já odolala, nic jsem nepila a bylo mi fajn.

Asi bych si svou svatbu víc připravila, zajistila trochu výzdobu (takový ty serepetičky) , protože to pak dělá celkový dojem. Neviděla jsem nic, co by ti dva dělali - rozbití talíře, krájení dortu, čtení přáníček atp.. nic z toho se nedělo, probíhalo to spíš jako rodinná sešlost a já neměla pocit, že jsem na svatbě. Ale bylo to dobrý, nic se nepokazilo, takže nic nenamítám :)

Fotila jsem si takový svý momentky, je jich hodně a dělala jsem se s tím celý odpoledne, tak snad se budou líbit :). A nezmenšovala jsem je úplně, jen napůl, tak snad se vám to moc nezaseká. Btw jsem na jedný fotce, nepřehlídnete mě :D.



Dítě roku

23. července 2012 v 12:06 | LoveShy |  Sestřička Vaneska
Měla jsem trochu náročnější víkend, ale nemůžu si stěžovat. V pátek jsem byla (teď již tradičně) na pivu s Luczynkou. Původně jsme nechtěly vůbec nic pít kvůli zátahům, ale nakonec jsme neodolaly. Bylo to fajn, ale všude bylo málo lidí, asi dovolený. Celou dobu jsme byly venku, protože byla zima, ale bohužel jsem parádně nastydla, takže teď mám svůj tradiční hluboký kašel na průduškách, chraptim a smrkám.. parádička. Páteční večer jsme ukončili ve dvě ráno, jela jsem posledním autobusem domů. A druhý den jsem vstávala asi v půl osmý, takže jsem nespala ani pět hodin. Myslela jsem, že ráno chcípnu :D. Měla jsem nateklý nosohltan, sípala jsem, nos plnej, do toho jsem cejtila těch pár piv v sobě a hrozně mě bolelo celý břicho - asi jsem fakt nastydla všude. A v tomhle stavu jsem měla jít na bratrancovu svatbu :D.

Ale dobrý, vykopala jsem se a nakonec mi bylo i dobře. Celý den byl fajn, i když svojí svatbu si představuju trochu jinak. Ale o té svatbě chci udělat samostatný článek. Nafotila jsem 500 fotek a vybrala jsem jich 90, takže ty teď ořežu, zmenším, upravím a ještě dneska bych ráda udělala článek. Jsem nemocná, tak mám co dělat.. ale upřímně - moc se mi do toho nechce :D.

Včera jsem byla u mamky, takže zase pár fotek sestřičky:



Aha, zas Praha

19. července 2012 v 22:33 | LoveShy |  Fotočlánky - víc fotek než textu
Tak, a s denním spožděním jsem se dostala ke článku o středě. Byla jsem v Praze za kamarádkou Nikie (stálejší čtenáři jí budou znát třeba z léta). Přijela na týden z Moravy, tak jsme se po roce opět viděly. Má ortézu na svém nemocném koleni, takže jsme neměly žádné vražedné tempo. Pocouraly jsme v poklidu po Starém městě, jak jinak.. prostě to tam miluju. Poseděly jsme na nábřeží, ale hrozně tam foukalo, tak jsme se vydaly zase do centra. Pořád jsme něco jedly, zašly jsme na oběd a do Marks&Spencer pro pečivo. Nakoupila jsem si pak nějaké nové věci.. tričko, sluneční brýle a v Claire's jsme strávily snad věčnost nad náušnicema. Popovídaly jsme se, zasmály, nafotily něco a pak zase rozloučily.. bylo to moc fajn!

Zvláštní, jak se navzájem máme ve svých životech a vídáme se tak málo. A pak se po roce vidíme a já si najednou vybavím, že s touhle osůbkou, kterou jsem sice neviděla věčnost mám tolik zážitků. Ona se mnou prožívala velkou část mojí puberty den co den přes ICQ a pak těch pár týdnů, co jsme spolu prožily vždycky v létě. Nějak na to vždycky pro chvilku zapomenu a pak se mi všechno to vybaví.. je to zvláštní.

Mám se ještě zmiňovat o tom, že Prahu miluju? Říkám to pořád a asi mě to jen tak nepřejde..


Ztráty a nálezy

19. července 2012 v 0:08 | LoveShy |  Fotočlánky - víc fotek než textu
Dneska jsem byla v Praze. Teda.. ne dneska, ale prostě ve středu. Ale ještě tu mám fotky z úterý, takže postupně :)

V úterý jsem byla s Niky asi po dvou měsících venku. Měly jsme nějaké divné období, ale už to chceme napravit, protože jsme bez sebe dřív nedaly ani ránu. Koupily jsme si něco k jídlu, Radlera a poseděly v parku. Nafotily se, koupily si nějaký blbiny. Například už asi tři roky sbíráme vařečky - to je takovej náš soukromej vtípek, kterej nikdo nechápe (dáváme si vařečky navzájem k narozeninám a Vánocům a tak) tak jsme si i teď koupily takový pěkný :D. Byla sranda, pohoda, bylo to fajn. Měly jsme si toho tolik co říct. Když si vezmete, že se každý den něco děje a za dva měsíce se to nastřádá.

Večer jsem viděla nádherný západ, jen moc nešel šikovně nafotit. Zapadala žlutá koule (ne rudá, ale žlutá) a tak bylo osvícený celý město krásně zlatavě, protože bylo po dešti. Ách.

Jen jsem byla na sebe dost naštvaná kvůli jedné věci. A to, že jsem nesla na krku foťák a upadla mi očnice z hledáčku. Kdo neví - je to TOHLE. Taková malá černá mrška, kterou pořád ztrácím, ale pokaždý najdu. Jsem na sebe fakt naštvaná, nedávám si na svý věci pozor. Hledala jsem jí všude, ale nikde nic, tak jsem sedla k netu a objednala si novou, takže mi asi brzy za tři stovky přijde. No jo, dokud nejde o život, jde o prd. Říkává babička. Joo babi, kup mi očnici, pak mě profackuj a dám ti za pravdu. Štve mě to, nerada něco ztrácím!



Řidička

12. července 2012 v 12:29 | LoveShy |  Fotočlánky - víc fotek než textu
Včera jsem měla bezva den. Udělala jsem (konečně) řidičák! A že to byl porod. Hnedka ráno mě moje učitelka Míša nabrala, protože jsme sousedky a já nás odvezla do města, na magistrát. Odtamtud jsme jely vyzvednout komisařku (vždycky jsme měli chlapa, tohle je jedinná ženská). Krásně jsem zaparkovala a už tam čekaly další dvě holky, které to taky se mnou dělaly počtvrté. A jelikož jsem měla auto "nastavené" na sebe, tak jsem jela jako první. Aspoň jsem si ušetřila ty nervy, kdy čekáte až dojezdí ten před vámi, které jsem vždycky zažívala, protože u minulých zkoušek jsem jezdila někde uprostřed. Faktem je, že jet první je dobrý, nestihnete se bát.

Jízda byla hrozná. Jela jsem asi 45 minut a ta komisařka mě táhla sra*kama světa. Jela jsem na místech, kde jsem nikdy nebyla a vím, že mým úkolem je si poradit kdekoli, ale ne při zkouškách.. Časem se vyjezdím, ale zkoušky potřebuje člověk zvládnout perfektně. Vzala mě do pěší a obytné zóny, do samých jednosměrek a do ulic kde nejsou značené křižovatky, takže samé přednosti zprava, pak zase na dálnici. Pak mi vytkla, že jedu moc pomalu, já se zase bála, že překročím rychlost. Ale v zónách jsem vše dodržela a na dálnici jsem jí naopak ukázala, že rychlost mi problém nedělá a zařadila jsem si hezky pětku a držela jsem si devadesátku. Na třech různých parkovištích jsem parkovala popředu i pozadu, no vychutnávala si mě. Čekala až udělám chybu, až jsem nakonec při sjíždění z dálnice zaváhala jestli jsem na hlavní nebo na vedlejší a když mě paní zleva pouštěla, došlo mi, že mám přednost.

Když jsem skončila, řekla mi, že si to ještě rozmyslí, že mě porovná s holkama. Bezva ne? Holky dojezdily, té první řekla, že si to taky rozmyslí a ta druhá to dala hnedka bez rozmýšlení. Pak si hrozně dlouho povídaly s učitelkou v autě a když pak Míša vyšla, hrozně se usmívala a měla palce nahoru. Země zaduněla, spadl ze mě šutr. Komisařka k nám už nešla, i když jsem chtěla slyšet přímo od ní "prošla jste, máte řidičský průkaz". Míša nás obejmula a říkala, že ta druhá slečna jela bezvadně, ta první nic moc, že udělala zbytečný chyby a že byla dobrá vůle komisařky, že jí to dala. A mě chválila, že jsem si poradila se vším, že jsem to měla nejtěžší a že je na mě pyšná. A i já jsem sama na sebe pyšná a mám radost radost radost :)

Už minule jsem plánovala, že když udělám řidičák, půjdu to zapít, ale teď jsem po RfP nějaká vyskákaná, přepitá pivem a trochu bez peněz. Tak jsme šly aspoň s kamarádkou pocourat večerním městem a zakempily jsme to na schodech u muzea. Seděly jsme tam několik hodin, pily pivo (no jo, stejně jsme si jedno koupily) a fotily. Bylo mi fajn, konečně mi trochu přišlo, že jsou prázdniny. Doufám, že tohle léto bude dobrý, zatím si nestěžuju.

Jo a byla jsem po 50ti letech nakupovat a sehnala jsem pár hooodně levnejch věciček z mých tajných krámečků. Pět triček do stovky? Je fakt, že jsem si je musela trochu vytunit, ale to mě baví, aspoň nejsem tolik mainstream a nosím věci, co fakt nikdo nemá. Líbí se mi teď spousta věcí k obchodech, ale to bych asi musela začít krást peníze. Zkoušela jsem si i několik šatů a musím říct, že už mi nevadí tolik jako dřív, jen stejně vím, že bych je neunosila.




Půl rok

10. července 2012 v 12:42 | LoveShy |  Sestřička Vaneska
Koupili jí bazének kde se celý dny cachtá, už se umí kutálet a snaží se lízt, nejradši dělá kraviny a tlemí se, když se jí někdo nevěnuje, tak je protivná, asi polezou zuby, napodobuje ostatní a řekla své první "ahoj".

Vaneska, půl roku.


Projekt: Blog spojuje

9. července 2012 v 20:54 | LoveShy



Už delší dobu mám v hlavě takový nápad na článek. Kdykoli blogeři sepisují výčet věcí, které jim blog dal, obejví se tam většinou položka "přátelé, kamarádi, nový lidé" apod. A mě hrozně, hrozně moc zajímá, kdo z vás tento blogový vztah promítl do reality. Protože přeci jenom.. tady, virtuálně známe mnoho lidí a může nám být celkem jedno, kdo za klávesnicí na druhý straně sedí. Ale připustit si toho dotyčného do reality, to už něco málo stojí a už to něco znamená. A tak mě zajímá - komu se to už přihodilo? O nic nejde, statisticky mě to zajímá. Přijde mi to totiž hrozně fajn, už jenom tím, že jsem to sama zažila.


Report z Rock for People

7. července 2012 v 20:41 | LoveShy |  Zážitky
Letos jsme s partou lidí ze školy chtěli jet na Rock for People. Nakonec jsme se v květnu nějak domluvili, že nepojedem, že to stojí dost peněz na to, jak tam letos "nikdo" není a že se nám to časově nehodí a každý si udělal jiný plány. Minulý čtvrtek jsem přišla domů kolem půlnoci, zapnu počítač a jen tak ze zvyku kontroluju mail. A tam čtu "Ahojte Niki, na portali gregi.net ste vyhrali jednu vstupenku pre seba na cely festival Rock for People. Vase mena budu napisane na hlavne brane v kolonke vyhercovia gregi.net". Koukala jsem na to jak péro z gauče a nevěděla jsem, co říct. Ano, ze srandy jsem se zúčastnila několika soutěží o lístky, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych měla šanci být vylosovaná. Nikdy jsem neměla moc štěstí na takový věci..

Hned jsem začala obvolávat všechny lidi, co by eventuelně mohli jet, ale vůbec jsem nepočítala s tím, že by někdo řekl "Ano Niky, jedem!" koupil si na rychlo drahej lístek a za dva dny fakt se mnou jel. Přemejšlela jsem, co s tím dál. Jet sama? Prodat ho? Když už jsem tu příležitost jet měla, nechtěla jsem ji nevyužít. V pátek jsme šly na pivo s Luczynkou a bavily jsme se o tom. Ona chtěla strašně jet, ale problémem byl zákaz od mamky. Není se čemu divit. Ale jelikož hrozně chtěla jet, tak přemlouvala. Celej víkend. A mamka nakonec povolila. Ze dne na den jsme se sbalily, sehnaly spacáky, stan, karimatky, něco málo jídla a jelo se.

ČLÁNEK JE DOST DLOUHEJ, TAK BACHA :D
A JSOU TAM FOTEČKY, SICE TROCHU SHIT, ALE LEPŠÍ FOŤÁK NEMÁM.
(teda vlastně - mám, ale zrcadlovku jsem tam nemohla mít)
A TEDA MÁM I VIDEA, ALE NECHTĚLA JSEM, ABYSTE MOC ZÁVIDĚLI :D


Rock for People!

2. července 2012 v 21:38 | LoveShy |  Fotočlánky - víc fotek než textu
Prázdniny my začaly už před týdnem, vysvědčení jsme dostali dřív kvůli rekonstrukci školy. A od té doby nemám čas, a to jsem čekala, že se budu nudit. Mé plány na prázdniny? V podstatě žádné, až teprv teď se začaly nějak formovat. Měla jsem strávit týden na Moravě u kamarádky, podívat se do Brna a Vídně, pak s nimi jet do Německa do Tropical Island. Vrátit se akorát na oslavu kamarádových 18tin a na svatbu bratrance. A už by byl konec července a přijelo by víc lidí z dovolených a už se dá něco podnikat. Jenže.. musím tu zůstat, abych si udělala konečně ten blbej řidičák, kterej si dělám už asi dva měsíce. Myslete si o mě jak jsem blbá, že to dělám už čtyřikrát, ale tady u nás v Liberci je to fakt těžký. Komisaři jsou přísný a máme tu samý kopce a nepřehledný křižovatky.. Tudíž mi kvůli týhle nelevný záležitosti (každý opakování zkoušky něco stojí) odpadá většina plánů a já tu musím zůstat. Resp. chci tu zůstat, abych to už dodělala.

Co se dělo za poslední dny a týdny?

Odchodili jsme poslední tři týdny školy, co jsme měli po praxích, vytahovali jsme známky, já to nakonec docela po.. a mám tři trojky, které jsem vůbec mít nemusela, ale taky to mohlo bejt ještě horší. Trávila jsem hodně čas s přáteli odpoledne i po nocích na více či méně dobrých akcích.

Byla jsem vybrána na třítýdenní stáž do Švédska, kam pojedu v říjnu.

Oslavili jsme půlrok života mojí sestřičky a mamka dostavěla barák a já pomáhala stěhovat.

Měla jsem náběh na zápal plic a vůbec zdravotně je to se mnou docela sranda.

Nabarvila jsem si vlasy hennou a je ze mě zrzek :).

A stala se taková zvláštní věc - vyhrála jsem na poslední chvíli lístek na Rock for People na portálu gregi.net :)
Tak jsem hnedka začala jednat a nakonec jedu s Luczynkou! Fakt se těším a mám radost, že mi to letos nějak všechno vychází. A jsem ráda, že jsme se my dvě blogerky z Liberce tak spřátelily. :))
Doufám, že tam potkám hooodně lidí! A teď jdu ještě dobalovat a udělat milion věcí, protože je to hrozně narychlo všechno, ale o to lepší to snad bude. Držte nám palce :))