Únor 2013

Maturitní ples část druhá

27. února 2013 v 21:14 | LoveShy |  Zážitky
Volné pokračování článku ze včera, první fotky z mého plesu :). Další budou v páátek.


Maturitní ples část první

26. února 2013 v 18:44 | LoveShy |  Zážitky
V tuto sobotu 23.2. se konal maturitní ples mojí třídy. Na naší škole bývá zvykem, že mají třídy plesy po dvou (jsme 4 v ročníku), letos jsme se však rozdělili a dvě třídy si to udělaly po svém a na vlastní triko. Škola se nám do toho vůbec nemíchala, ani nepomohla. Trvalo nám to celkem dlouho, ale společnými silami jsme to dali do kupy. Od peněz, přes pronájem prostorů, hudby, moderátora, výběr šerp, skleniček a květin, vymyšlení programu, účinkujících, tisk a prodej lístků, půlnočního překvapení až po předtančení a nástup. A mnohem více. Stálo nás to hodně času a peněz, ale vyplatilo se.

Ples jsme měli v jednom starším sále, který snad pamatuje taneční našich babiček a původně jsme se toho děsili. Nakonec to ale mělo svou atmosféru a strašně se nám tam líbilo. Moderátorem večera byl Kazma aneb Kamil Bartošek, můžete ho znát díky One man show na Streamu nebo jeho vztahem s Katkou Kristelovou. Program jsme měli celkem nabitý - vystoupení skupiny Aries, což jsou mladí bubeníci a je to strašně pěkný, potom předtančení, vystoupení freestyle fotbalisty Lucasa, nástup a šerpování, tanec s rodiči a volná zábava, potom nám přijel BeatSolčy (mladý beatboxer) a nakonec odšerpování a půlnoční překvapení (to nám zahrála liberecká hudební skupina Just Try).

Téma plesu byl "James Bond" a musím říct, že to bylo úplně perfektní. Měli jsme tak laděný celý večer. Na předtančení jsme si dali záležet - natočili jsme video jehož děj pokračoval na parketě. Trénovali jsme před plesem snad každý den, občas to nebylo jednoduché, ale nakonec musím říct, že se ta práce vyplatila. Nástup jsme měli na písničku Skyfall a s pyšností se musím pochlubit, že jsem ho vymyslela sama včetně mixování hudby (trochu jsem ten Skyfall upravila). Po nástupu se začalo šerpovat, každý měl minutu a hrála mu jeho písnička, promítaly se jeho fotky se jménem (to byla také moje práce) a moderátor četl text o dotyčném.

Poté jsme sesbírali peníze ze země, co po nás lidé házeli (nějakej litřík to hodilo), zatančili jsme si na Eltona Johna - Your Song (juchuu, miluju tu píseň) první tanec s rodiči a pak se to nějak rozjelo, že jsem přestala stíhat. To se se mnou někdo fotil, chvilku jsem byla s rodinou, chvilku s kamarády, pak mě pozvali na panáka, pak to a pak tamto.. Ale věnovala jsem se všem a strašně jsem si to užila. Náš DJ hrál teda dost diskotékový písničky a pár párů bylo zklamáno, že si nezatančili polku a tak. Na druhou stranu moje rodina trsala a bylo jim jedno na co (každej měl teda v žíle snad tři promile :D), náš ples se dost lišil od normálu. Jedinné co mi vadilo bylo to, že to neskutečně uteklo. Dopoledne jsem vstala, jela ke kadeřnici, kosmetičce, sbalila šaty a jela pomáhat ostatním, v půl osmý se začali hrnout lidi a pak jsem mrkla a už byly dvě a zase odcházeli.

Bylo to opravdu strašně skvělý a všichni si to chválili, každý byl nadšený. Jsme skvělá třída a jsem na nás pyšná. Bylo fajn být středem pozornosti, připadala jsem si hezky, opravdu docela princeznovsky (protože normálně jsem takový ten typ - moc se nemalovat, vzít si džíny, mikču a conversky). Tak, a teď maturita!


Sestřička Vaneska, 13 měsíců

9. února 2013 v 20:59 | LoveShy |  Sestřička Vaneska
Čas letí a já po dlouhé době vzala foťák k mamce a nafotila jsem pár momentek sestřičky Vanesky. Je jí už 13 měsíců. Už umí zřetelně říkat nějaká slova a pořád si něco brblá pro sebe. Strašně po nás všechno opakuje a tak je ten nejlepší čas jí cokoliv učit (hlavně blbiny). Už teď se však projevuje její povaha - svéhlavá, paličatá a neskutečně hyperaktivní. Já v jejím věku nejraději seděla u maminky na klíně a koukala se tiše všude kolem (což mi vydrželo po celý život až doteď) zatímco mezi Vanesky záliby patří stahování ubrusů, sahání na rozpálená kamna a otvírání šuplíků. Přes den spí strašně málo, a tak mamka nemá vůbec čas. Vaneska vyžaduje neustálé blbnutí a hraní si, jakmile není po jejím, tak spustí křik a pláč a je protivná a na zabití. Když provede něco špatnýho, jako třeba její oblíbené hrabání se v koši, tak ji praštěj přes ručku a ona to jde udělat za pět minut znovu. Jooo, je to s ní těžký. A asi ještě bude.

Každopádně měla dneska super náladu, blbnula a tlemila se, tak mám z fotek docela radost :)


Nineteen girl

3. února 2013 v 20:41 | LoveShy |  Fotočlánky - víc fotek než textu
"Teče vám do bot, vážení!" - slýchám každý den.

Kdybych tak před rokem dvěma byla bývala věděla, že čtvrťák bude tak na nic, asi bych si víc užívala ten dostatek času a pohody. Maturity se bojím už od základky, ale momentálně se naopak modlím, aby to už bylo za mnou.

Ale nechci psát pořád tak depresivní věci. Zítra je totiž tak trochu "můj" den, stává se ze mě devatenáctka a upřímně se moc neraduju :D. Šílený, jak to letí, cejtim se furt na.. čtrnáct? Ale třeba to bude dobrý.


Nicméně. První pololetí je za námi a já se v posledních dnech snažila vytáhnout, co se dalo. Na vyznamenání nikdy nehraju, proč taky, když na to celý rok docela prdim. O to víc mě vytáčej lidi, co brečí kvůli dvojkám a tvrděj jak se neučej, přitom umí všechno nazpaměť. Ano, chápu, že někomu o známky jde a snaží se, respektuji to. Ale vadí mi, jak se pak na mě dívají - jak na nějakýho podřadnýho bezmozka. Třeba od doby, co jsem se vrátila ze Švédska jsem se zhoršila úplně ve všem, takže mi vycházely dvě čtyřky (nematuritní matika a děják, pche). Ale ty se mi povedlo odstranit, tak jsem celkem ráda. Ono o ty známky nejde, ale i tak. Měla jsem teď nějakých pět trojek a myslím, že to odpovídá tomu, co v tý škole dělám.


Plánujeme ples. Vždycky jsem si myslela, že v naší třídě nebude problém se dohodnout - a on je. Tedy, celkem se hádáme a mě to štve, protože nerada řeším věci.. mám ráda, když se o všem rychle demokraticky rozhodne a dál se to nerozebírá, ale ono se u nás všechno tááhne. Řešíme blbiny namísto důležitých věcí, doufám, že to dopadne dobře. Navštěvuju teď často plesy kamarádů, každý týden tu u nás něco je, někdy je to moc povedený, někdy pořád dokola.. ale baví mě to.



Byla jsem teď dvakrát v kině, což je u mě vysoká koncentrace návštěv kina v krátkém časovém období :D. Prostě mi to přijde drahý, zbytečně. Ale s klubovou kartou a studenťákem to mám za stovku, to se dá jednou za čas. Viděla jsem Bídníky, na které jsem se těšila už měsíce. Ten příběh je pro mě srdcovka, viděla jsem ho v divadle a už tam jsem se do toho zamilovala. Na konci jsem si pobrečela, což je u mě co říct! :D A včera jsem byla na Paralelních světech (měla jsem lístek v Cinestaru zadarmo, haha). Mám prostě ráda tenhle druh scifi, celou dobu jsem opakovala jen "hustýý". Ale zejména konec filmu byl trochu nedomyšlený nebo spíš nebyla řečena pointa.. ale líbí se mi ten námět a záběry na oba světy jsou úchvatné, je to však jen taková zaobalená romantika s happyendem. Csfd to zkritizovalo, ale tím se nelze řídit! A v úterý půjdem s taťkou na "Nic nás nerozdělí" protože je akce 1+1 zdarma od O2 a tím moje kinová éra asi končí :D.


"Mám depresi, že jsem tlustá a že neodmaturuju," řekla jsem, dala si kus svého narozeninového dortíku a položila talíř na hromadu zavřených učebnic.