Červenec 2013

Mimino v podprdě

27. července 2013 v 19:21 | LoveShy |  Fotočlánky - víc fotek než textu
Šokující!


V týdnu jsem byla s mamkou u její sestry kousek za Libercem. Má krásnej dům s vnitřním bazénem a velkoou zahradou takže se tam má sestřička vždy patřičně vyřádí. A i my. Ze srandy jsem Vanesce nasadila moje plavky (ona si to docela vydupala) a hrozně se jí to líbilo. A pořád křičela "Miáá, miáá.." a koukala se pod plavky, protože tak říká prsům z dob, kdy ji mamka ještě kojila :D. Vzniklo to tak, že mamka jí říkala, že jí dá "mlíčko" a ona to nikdy neuměla říct celý, tak říkala "mio" nebo "miá". Kdykoliv teď vidí prsa, tak to skanduje.

Včera jsem byla na Benátské noci, pracovně. Přišla jsem tam ve 12 a odešla jsem o půlnoci. Bylo hrozné vedro, navíc beru slabé antibiotika, tak jsem taková unavená..celkově to byl děs. Byla jsem ve stánku se svítícími produkty, náramky, tyčinky, hračky pro děti, uši na hlavu, rohy, lampiony, frisbee, prstýnky, paruky, klobouky.. až po svítící kondomy :D. Lidi si to začali kupovat až když se setmělo a to byl teda pak frmol, že jsem se dvě hodiny nezastavila. Do té doby jsem se nudou kopala do zadku. Zaměstnávali mě dva chlápci z Prahy a byli hrozně takový vtíraví, chodili k ženskejm a šahali jim na prsa a nutili jim ty svítící blbiny a po mě chtěli, abych byla taky taková. Abych šla do davu a nutila to lidem a pomalu je táhla za ruku k našemu stánku. Já šla mezi lidi, se svítícima ušima na hlavě a omotaná náramkama a usmívala se a když se někdo zeptal, tak jsem ho vyslala k nám. Ale nemám ráda, když mi někdo něco nutí, tak to taky nebudu dělat. Myslím, že stačí, když lidi budou vědět, kde ten stánek je, nebo že vůbec JE, ale tím to končí. Asi nejsem taková, nebo nemám vztah ke svítícím věcem natolik, abych je s nadšením nutila lidem, co si užívaj fesťák a šetřej každou kačku. Neumim řvát na lidi, ať se staví u nás, měla jsem akorát sto chutí křičet "Všichni si kuupte si tuhle svítící blbinu za tři kila, co se vám za hodinu rozbijeee". Jenže ti chlápci to po mě chtěli, chtěli toho co nejvíc prodat za každou cenu. A byli na mě docela nepříjemný. Prodala jsem toho dost, jenže jsem v sobě asi neměla dost entuziasmu a jeden ten chlap mě začal dost urážet a ponižovat. Měla jsem tam toho plný zuby. Naštěstí mě dneska už nepotřebovali, tak či tak jsem tam vůbec nechtěla jít, taková pakárna. Já zvládnu hodně, ale urážet mě nikdo nebude. Mám pásek na ruce, takže jsem dneska a zítra mohla jít zadarmo na Benátskou, ale v tom vedru je to tam s prominutím na pos*ání. Ať už konečně zaprší, prosím!!

Na poslední fotce je moje teta, mamka, já a babička a Vaneska - takový test podobnosti. Moc si podobné nejsme tedy.




Jakub

25. července 2013 v 20:13 | LoveShy |  Fotočlánky - víc fotek než textu
Prázdniny letíí a brzy bude půlka léta. Pro mě tedy ne, protože moje léto je letos strašně dlouhý a zdaleka ještě nekončí. Školu mám až v říjnu. Pár lidí se ptalo, co budu dělat po maturitě. Původně jsem chtěla odjet pryč. Daleko daleko, splnit si sen a jet do Ameriky a rok si tam užívat a vidět co nejvíc z New Yorku, kam se chci podívat nejvíc na světě. Jenže mám tu přítele a mrzelo by mě, kdyby se náš vztah nějak pokazil a nezvládla bych být rok sama tak daleko od všech a od domova. Zatím na to ještě nemám, necítím se na to. A tak jsem zhodnotila, že bude rozumné jít na školu, udělat si titul a pak si můžu trajdat po světě podle libosti. Volila jsem mezi Libercem a Prahou (jiné město nee). Prahu mám moc ráda a ráda se tam vracím, ale neviděla bych to na stálé bydlení. Úplně sama, ve velkým městě.. asi jsem posera, ale nechtěla jsem to. Vždycky jsem si o sobě myslela, že budu víc do světa a budu chtít všude jet a nezůstat doma. Ale já to tu mám ráda a nechci být sama v Praze na koleji a zdlouhavě poznávat nové lidi. Asi jsem moc pohodlná nebo nevím co, to přiznávám, ale ani mi to nevadí. Mě je teď a tady prostě dobře a neměla jsem potřebu to měnit. Přeci jen, jsem dospělá a mé bydlení doma nemusí trvat už dlouho, tak si to chci užít ještě co nejvíc to jde. Jsem doma s taťkou ráda.

Jako další věc je ta, že jsem v Praze nenašla žádný obor, po kterém bych úplně skočila a fakt ho chtěla studovat. Mě upřímně řečeno studium ani moc nebaví. Jsem asi divná, myslete si co chcete, ale nikdy jsem nebrala známky jako důležitou součást života. Přijde mi, že školy jsou o tom nacpat do člověka nejvíc rozumů, který ve dvaceti stejně zapomene. Nemám na sebe do budoucna vysoké cíle, protože všechno je o štěstí (a dobře, také o tom, jak se člověk snaží). Ale neplánuju jednou velkou kariéru, chci mít děti před třicítkou a když bych dostudovala v šestadvaceti tak to abych si pak mákla. Můj taťka nemá ani maturitu, ale má dobrou práci a dělá co ho baví. A spousty jeho dalších přátel nikdy nebylo na VŠ a jsou za vodou. Buď měli štěstí nebo na sobě hodně makali. Kromě toho, že mě nezaujal žádný obor, tak bych ani na žití v jiném městě neměla peníze. A nikdo by to za mě neplatil. Takže - zůstávám v Liberci a půjdu na "Technickou univerzitu" obor "Mezinárodní obchod". Dostala jsem se tam úplně v pohodě, šla jsem na přijímačky, napsala je bez nějaké přípravy a skončila jsem na nějakém 30. místě. Přišel mi dopis, že mě berou, poslala jsem jim návratku, že nastoupím a tím to tak nějak bylo.. Super. Netěším se tam, ale co už. Budu se tři roky pro ten zatracenej titul snažit.

Dnes jsme slavili Jakuba (boyfriend). Často chodíme do bageterie (mňam) a pijeme Cool Grepa (nikdy se ho nepřepiju) a já pletu náramky z bavlnek. A předchozí dny jsem byla s kámošema, na přehradě jsme hráli UNO, ve městě courat.. tak různě. Je strašnýý vedro pořád a já mám nepříjemnej zánět močáku a pořád lítám na záchod a piju urologickej čaj a jim brusinky. A zítra a pozítří budu pracovat na Benátské noci (konečně brigáda). Už aby zapršelo.




Hodná holka

22. července 2013 v 22:25 | LoveShy |  Lidé před mým objektivem
S kamarádkou Niky jsme po dlouhé době zase vymyslely nějaké to focení. Jsem ze sebe už trochu zoufalá, protože si připadám pořád na jednom místě a chtěla bych se zlepšovat. Ale nevím jak. Se svýma fotkama jsem celkem spokojená, ale hlavně když to jsou momentky, kdy lidem nemusím říkat co mají dělat nebo fotím věci a místa.. Ale tohle focení lidí, já nevím. Přijde mi, že mám jen ten svůj styl a nemůžu se od něj odtrhnout. Tím teď nemyslím, že fotky co následně uvidíte jsou si dost podobné (ono zkuste si uprostřed louky s vysokou trávou v kopci dělat se židlí psí kusy v pět odpoledne když svítí sluníčko, vy máte mini kraťásky a bojíte se klíšťat), ale myslím tím, že stále zaujímám ty samé postoje když fotím a stejné úhly a stejné nastavení a když jdu fotky upravovat, sahám po těch samých efektech. Napadají mě sice různé pózy a místa, mám neskutečně mnoho vizí, ale nedokážu je zrealizovat. Přijde mi, že to není v mých silách, v hlavě to vypadá úplně jinak a nedokážu to převést do reálu. Šetřím si na lepší vybavení, ale v tom to taky úplně není. Možná to tak vnímám jenom já, ale to je jedno. Frustruje mě to tak či tak. Mám takovou tvůrčí krizi, achjo.

Fotky se mi jinak ale docela líbí, takovej střed, průměr, normál.. jsem k sobě kritická. Nedokážu se ohodnotit nějak kladně, nikdy jsem se nepoplácala po rameni se slovy "Niky, to se ti povedlo". Ale asi se spíš budu držet ověřené klasiky, mých reportážních cvaků.

Tématicky jsme fotky zařadily jako "hodná nevinná holka" a příště přijde volně navazující kolekce, kde v Nikče probudíme její špatnou stránku. To možná bude o něco zajímavější.

První fotka je hokus pokus a když se vám článek bude sekat, tak moje RAJČE.



Psychika

16. července 2013 v 19:58 | LoveShy |  Fotočlánky - víc fotek než textu
Nastřádaly se mi zase nové fotky, tak se zase ozývám s tím, co je nového.

Nikča z Moravy co u mě tři dny byla v pátek odjela zpátky domů, takže se to u nás doma zaběhlo zase do starých kolejích. V posledních dnech jsem se vídala s pár kamarádkama a potěšilo mě, že se můžu s někým bavit o intimnějších tématech. Doposud jsem v nikoho neměla moc důvěru a prostě na to nepřišla řeč a asi si ani nedovedu představit se o takových věcech s určitými lidmi bavit. Tak jsem ráda, že můžu a že mi to nedělá problém, nejsem puritán a baví mě řešit úplně všechno. Já nevím, jestli jsem divná já, že je to pro mě takový svátek :D. Vy někoho máte s kým můžete řešit úplně vše a není vám to blbý, žádné téma není tabu a věříte si? :)

Chtěla jsem se ještě zeptat na takovou "zvláštní" otázku. Zda-li někdo z vás má zkušenost s psychickými problémy. Psychika je to nejdůležitější, co nás v životě pohání a ovlivňuje hodně i náš fyzický stav. A myslím, že většina lidí, ne-li každý má s takovými problémy zkušenosti. Jen každý v jiné formě a intenzitě. Může za to hlavně stres a nejistota v které žijeme a málokdo to dokáže ustát. Já tyto problémy mám také už nějaký ten rok a celkem mě to ovlivňuje. Člověk se s tím naučí žít, ale mnohem lepší by bylo, kdyby tyto problémy neexistovaly. Nejhorší je, že v cestě si stojím já sama a těchto problémů se můžu zbavit hlavně sama. Je to těžký. Na internetu jsem teď hledala mé "příznaky" a zjistila jsem, že to, co mám já je běžné a v mnoha diskuzních fórech jsem narazila na příspěvky, jako bych je psala já sama. Myslela jsem si, že jsem divná, ale nejsem. Vlastně jsem docela normální a peru se s věcí, jako třeba dalších x tisíc lidí. Trochu mě to uklidnilo. Přesto bych se chtěla zeptat, jestli to někdo taky znáte a jestli vás to třeba provází a nevíte, co s tím. Ráda bych si o tom i s někým popovídala. Pokud se někdo takový najde, tak buď do komentářů nebo na můj email: fejtniki@seznam.cz. Budu moc ráda.

Nemáte někdo cestu do Liberce? Nevím proč, ale mám chuť někomu ukázat celé město a vzít ho na Ještěd a vůbec! Mám chuť na něco novýho, na nějakou akci :D. Nebo, až bude víc financí, zajet do Prahy a něco tam s někým podniknout :)



Pátý rok s Niky

11. července 2013 v 20:50 | LoveShy |  Fotočlánky - víc fotek než textu
Jupíí, včera jsem byla na titulce :D. Měla jsem z toho velkou radost, bylo milé vidět nejen svojí fotku, ale přímo SEBE na titulní stránce blog.cz. Škoda, že jen na den, ale i tak.


Jinak - přijela ke mě na návštěvu kamarádka Niky z Moravy. Jak už to tak máme posledních pět let, pokaždé se o prázdninách navštěvujeme, protože bydlíme 400km od sebe. Jeden rok Nikča jede k nám, další zase já k nim. Párkrát jsme se sešly i v Praze. Vloni jsem já jela dloouhou cestu z Liberce "na jih", takže přirozeně byla letos řada na Nikče. Dorazila k nám v úterý na večer a odjíždí zítra po obědě. Sice spolu nestrávíme moc dní, ale aspoň něco.

První den jsme se jen tak poflakovaly, odpočívaly, povídaly si. Včera jsme navštívily mojí mamku, kde se sestřička Vaneska předvedla ve své plné protivnosti. Pocouraly jsme po městě, prolezly jsme všechny dobré sekáče (a sehnaly super levné kousky), naobědvaly se v bageterii.. Vzhledem k tomu, že je tu Nikča už potřetí, tak bylo velmi těžké vymyslet záživný program. Už tu prostě všechno hlavní poznala a viděla. Takže toto setkání je spíše ve znamení poflakování se a trávení času společně. Večer mi Nikča zaplétala copánky a dívaly jsme se na Rozbřesk :D (taková naše bývalá srdcovka).

Dnes, druhý den, jsme se sešly s mojí kamarádkou Nikčou. Takže tři Nikoly vedle sebe, bylo to zajímavé :D. Holky se neviděly poprvé, takže žádné rozpaky, setkání bylo super. Měly jsme program, ale dnešní počasí stálo úplně za nic, takže jsme se zase tak nějak poflakovaly po městě, nakupovaly, byly v kavárně.. Domů jsme se dostaly docela brzo, protože byla zima a pršelo, takže jsem měla čas zpracovat fotky. Teď jsme snědly palačinky, chystáme se sledovat filmy, lakovat si nehty.. a zítra Nikču vyšlu na Student Agency směr Praha a nejspíš se zase rok neuvidíme. Ale kdo ví :)

Snad se tu Niky u nás líbilo a užila si ty dny tady, i když nebyly super akční. Myslím, že to byla zase změna oproti minulým rokům :). Já si to užila, bylo to moc fajn.

Fotek je celkem dost, i když předchozí roky jich bývalo více, ale nebylo tolik co fotit. Snad se budou líbit a musím konstatovat, že začínám nesnášet své vlasy, které jsou poněkud přerostlé a když si je nevyžehlím (což nemám ráda), tak mám vlasy jak deku. Jenže mi je zase líto je ostříhat, vždycky jsem chtěla dlouhé vlasy a když konečně rostou, tak to chci zkusit. No nic :D enjoy.


Kupík

6. července 2013 v 20:02 | LoveShy |  Fotočlánky - víc fotek než textu
Po dovolené (minulý článek) se dávám do kupy, po všech stránkách. Snažím se vymyslet si nějaký program, ale je těžký se zabavit, takže to často končí nudou. Proto jsem vzala brigádu na našem magistrátě co se mi naskytla, doufám, že to teda vyjde. Bylo by to na celý srpen, administrativní práce za hodně slušné peníze.. Ze začátku jsem se tomu bránila, protože představa sedět celý měsíc 8hodin denně na úřadě před počítačem se mi nelíbila (co kdybych chtěla náhodou něco podniknout?). Ale doma dělám v podstatě to samé. Doma jsem už dlouho, už od začátku května a nebaví mě to. Nemám žádný režim a ještě dlouho žádný mít nebudu. Tak aspoň svůj čas proměním v peníze. Které se hodí. Červenec si ještě užiju, pokud to půjde.. Mám skromné plány s kamarádkama a přítelem, tak snad to vyjde.

V posledních dnech jsem se tedy dávala do pořádku, takže moc akční nejsem. Byla jsem u mamky, chtěla jsem zase nafotit nové fotky mojí ségry. Vyrazili jsme na nedaleký zámek Sychrov (ne do něj, jen do zahrady), aby jsme neseděli doma na zahradě. Mno, rok a půl roční dítě a otevřený prostor.. to bylo něco. Vaneska straašně zlobila, lítala v zámecké zahradě sem a tam, padala na zem a vstávala, brečela a smála se.. je to hroznej ďábel. Byli jsme z ní všichni tři zpocený :D. Nebyl to dlouhej výlet, zastihla nás bouřka jak pjase s mega kroupama. Já v autě malou krmila, protože byla neskutečně protivná jenomže znáte stav českých silnic - Vaneska měla tu přesnídávku až na čele. Nebo jsem neschopná já :D.

Včera jsme byly u mamky s Nikčou, kamarádkou. Byla sranda, malá se předváděla a dělala blbiny, opakovala všechno co jsme řekly.. Tenhle věk je sladkej, i když je to malej čert. Když vždycky přijdu k mamce, tak Vaneska začne hulákat "Kááá, Kááá" (to je jako moje jméno, neumí říct celý jméno "NikolKA") a běží ke mě a má radost. A pak začne říkat rozkošným hláskem "Kubaa, Kubaa?" a hledá ho, když není se mnou. Dost si ho oblíbila, až se divím, viděli se zatím tak 4x. A dělá pořád blbiny, provokuje a hledá kde maj lidi "kupíík" (aneb pupík) a "nosánek". Už se těším na to, až bude velká a já jí budu vyprávět jaká byla jako malá :)

Fotky jsem zmenšila, aby se článek nesekal, ale zhoršilo to hodně jejich kvalitu. Kdyžtak moje RAJČE :)