Pracant

3. července 2014 v 21:12 | LoveShy |  Fotočlánky - víc fotek než textu
Někdy času vůbec nerozumím, jsem z něj zmatená. Občas letí jako splašený, místy se táhne každá sekunda.. a pokaždé je to v jiné situaci. Někdy si přeji, aby bylo mé nicnedělání nekonečné a najednou je to fuč. V práci mi to taky někdy uteče.. a někdy mi přijde, že se těch osm hodin roztáhlo na osm let. O čase jsem nikdy nepřemýšlela jako poslední rok. Přesně před rokem jsem byla naprosto jiný člověk než jsem teď. Střední škola mě vyplivla a já byla plná krásných ideálů a naivity. Nevěděla jsem kam mířím, což má moje minulé a přítomné já společné, ale bylo to jiné. Hlavně jsem netušila, kam se vlastně dostanu. Kdyby mé minulé já vědělo, co od toho dne před rokem přesně za rok bude.. co se vše semele, asi bych si ťukala na čelo. Haha, to je na tom všem právě nejšílenější. Jak nikdy nevíme, kam nás to zavane.

Poslední měsíc pracuju, sice jen brigádně na léto, ale je to osmihodinová manuální práce, vstávám v půl pátý až v pět a usínám se západem slunce. Přiznám se, že patřím k lenivějším lidem, ale prací nepohrdám. A možná, že mě to v práci baví víc než ve škole, protože mám motivaci k odměně. Naprosto mě to ale zabíjí, bolí mě neskutečně záda, plosky nohou, i když piju hektolitry vody tak mívám hlavu jak střep. Nikdy jsem nechtěla dělat ve fabrice rukama, jsem ráda, že si to můžu brigádně vyzkoušet.. ale říkám si, jestli to není náhodou fajn. Já při práci zapomenu na všechna svá trápení a musím říct, že měsíc v práci mi pomohl víc než půlrok sezení u psychologa. Musím mít zaměstnané celé tělo, musím z práce odcházet zničená a domů se plazit, to je nejlepší lék na duši. Domů si z práce nenosím žádné resty a břemena, uklidím si své pracoviště, vypnu stroj a čau. To je to, co mi ve škole chybělo - jít domů v klidu a s pohodou, nebát se tam druhý den přijít.


Stejně je na nic, jak musíme zdlouhavě přicházet na to, co je pro nás to nejlepší. Stále třeba hledám hranici sobectví, na které je dobré se nacházet. Člověk musí být sobec tak moc, aby mu nebylo ubližováno a tak málo, aby tím neubližoval ostatním. To samé s tím, jak moc si k sobě někoho pustíte, jak ostatním věříte, co komu řeknete, co ještě tolerujete.. všechno se musí přesně vybalancovat. To se v těhlech zmatcích zdá potom práce to nejmenší, s čím se potýkám. Kéž by bylo vše tak jednoduché jako tam, přijít - zapnout stroje - odmakat - vypnout stroje a zmizet. A kéž by to jedinné, co mě trápí jsou bolestivá záda :))









































NĚJAKÉ TO DIY :) KNOFLÍKOVÉ BOTIČKY A KABELKA ALA CARRIE BRADSHAW :)





















 


Komentáře

1 Cleo Cleo | Web | 3. července 2014 v 21:58 | Reagovat

Moc povedené fotky. :)

2 Lawiane Lawiane | Web | 3. července 2014 v 22:05 | Reagovat

Krásný fotky, líbí se mi, jak je máš vždycky takové autentické a přitom vypadají docela i jako ten typ profi dlouho připravovaných.

3 Lenin Lenin | Web | 3. července 2014 v 22:08 | Reagovat

Brácha je celej tvoje malá ségra. :) Pamatuju si, jak tu byly její takhle mrňavý fotky a jsou jak dvojčata, jen pár let od sebe.

4 sarush ef sarush ef | Web | 3. července 2014 v 22:30 | Reagovat

Ty fotky mají fakt hrozně příjemnou atmosféru :)

5 Lady I. Lady I. | Web | 3. července 2014 v 22:51 | Reagovat

Jooo, už mi chyběl náhled do toho, jak si zase Loveshyovic žerou :P Ten dort vypadá moc moc dobře, jaký to je?? :)
Ta "správná hranice sobeckosti" se myslím nazývá asertivita a je dobré ji mít. :) Držím palce s jejím budováním.
A co vlastně v té práci takhle manuálně děláš? Prsty vypadají jako bys celý den byla někde ve vlhku. :O

6 wendy wendy | Web | 3. července 2014 v 23:09 | Reagovat

Kabelka je povedená! A musím říct, že si taky občas říkám, jestli právě tohle nechci. Vyjít z práce  už nic nemuset:-) Takže přeju, aby se jen dařilo!
A vždycky mě tvoje fotky bavily. A baví mě pořád!!!

7 Em s tečkou Em s tečkou | Web | 4. července 2014 v 0:19 | Reagovat

Krasne fotky! Nejvic se mi libi usmev te holcicky na fotce pod fotkou s cukrenkou :-) Pripomina mi dceru :-)

8 Taychi Taychi | E-mail | Web | 4. července 2014 v 8:51 | Reagovat

A malé děti jsou podle mě taky lék na nervy. Člověk se od nich může učit, co dávno zapomněl, učit se řešit problémy zcela jednoduše a bez složitostí. Není tomu tak? :-)

9 m. m. | Web | 4. července 2014 v 15:22 | Reagovat

Přesně proto mám ráda tyhle mozek vymejvací manuální práce, u nichž člověk nemusí až tak přemýšlet a hlavně něco vyrábí. Vidět za sebou po dni ten obrovskej kus udělaný práce ti dá maximální pocit uspokojení, to se s nějakou prací v kanclu a zadáváním dat do tabulek nedá srovnat. Hodně mě bavilo i dělání ve fast foodech. Byla to šílená práce, nejnáročnější a nejhůř placená, ale krmit lidi je taky nesmírně uspokojující. Už jenom udělat někomu fakt dobrý kafe. Ale to chce fakt dělat řadovýho zaměstnance. Jakmile dostanu zodpovědnost za druhý lidi, většinou to jde do kopru, hlavně nesnáším posty, kde musím přejímat zodpovědnost za věci, který jsem nezpůsobila a nemohla ovlivnit. Třeba dělat v pekařství, kde se prodávaj totální blafy, a denně si za to vyposlouchávat spílání od zákazníků, za to fakt nestálo. Ale dokázala jsem sobě i svému okolí, že skutečně nejsem línej zmetek, že umim tvrdě pracovat.

Pro mě je hlavně nejhorší dělat práci zbytečnou, která nikomu neprospěje, spíš naopak. Kdyby to bylo sebelíp placený, stejně to nedávám.

10 katie katie | 5. července 2014 v 12:01 | Reagovat

Já jsem hrozně zvědavá kde pracuješ? :) Taky mi přijde že jsem po maturitě "dospěla" a začala si uvědomovat věci, které mi dřív nepřišly .. no jo no to je to dospívání achjo :D Jsem ráda že ti to dělá dobře psychicky to je si nejdůležitější :)
A anoo zase fotky :) hrozně se na ně těším, já nevím ale mám tvoje fotky prostě ráda a vždycky se těším až nakouknu "co je nového" ale to není jako sledování ale celkově, mám ráda tvůj styl focení a tak. Teď jsem si akorát vzpomněla na to jedno léto kdy sis dala "chalenge" že budeš psát každý den to muselo být šílené :D nevím proč, asi že je léto a ty fotky mi to připomněly :) to bylo moc fajn i když na druhou stranu trochu síla .. představa napsat každý den článek, a i tak měl každý článek hlavu a patu a nebylo to že bys to nějak odflákla :) No končím svůj sloh :D Držím palce do dalších dní! :)

11 LoveShy LoveShy | Web | 5. července 2014 v 13:58 | Reagovat

[1]:[2]: děkujuu :)

[3]: hodně lidí to teď říká, začíná se vybarvovat :)

[5]: už musim přestat žrát :D hele mamky přítel slavil 30tiny a je to jenom domácí tiramisu ještě v dortový misce ;) joo.. asertivita, to je těžký ji ovládat. A prsty jsou po vylezení z vany :D mít takový prsty z práce, asi umřu.

[6]:[7]: děkuju vám, a všechny děti když se smějí jsou si podobné :))

[8]: Přesně, práce a děti.. s nima nejde myslet na špatný věci :)

[9]: Naprosto souhlasím, po práci je potřeba mít pocit satisfakce, je fajn cítit se užitečný a je jedno, co to je za práci vlastně. Mít velkou zodpovědnost nebo nést následky za cizí práci.. není o co stát.

[10]: Kačí, je to firma na plastové mřížky do koupelen a do stavebnictví, určitě na to narážíš každý den, jsou takové kulaté i hranaté, bílé a hnědé, jsou v barákách a panelákách, ale i na wc a tak, je to firma HACO. Tak já je balím do folie a lepím na ně štítky a háčky, aby se mohly pověsit na prodejnách. Je to taková piplačka a běhačka, furt to vyndáváme z krabic, rovnáme, počítáme, vše musí být pečlivé a přesné. Je to jen brigáda na léto za krásné peníze :). Po maturitě se mi úplně změnil život, ani jsem netušila jak moc to bude, je to zvláštní :). A kdybych nepracovala, tak to toho psaní článků každý den jdu klidně zas! Ty jo, to už je tři roky zpět :D neskutečný jak se tu slejzáme dlouho. I když je fakt, že dřív jsem bývala akční dřív, teď nevím jestli by to nebylo nudné, no budu se ale snažit přispívat pravidelně(ji) když jsou tu stále lidé, kteří mají mé fotky a články rádi, to je pro mě motivace se snažit, děkuju :))

12 Sentencia Sentencia | Web | 6. července 2014 v 17:55 | Reagovat

chtěla jsem ti vypsat, které fotky se mi líbí nejvíc, ale jsem líná je odpočítávat, takže napíšu, že jsou skvělé všechny :)
Jinak s tím časem s tebou souhlasím. Je to zapeklitá věc, ten čas... člověk nikdy, jak to bude tentokrát - uteče to, potáhne se...? S prací jsem na tom hodně podobně, akorát že já dělám spíš právě tu psychicky náročnou práci... ale i ta je v něčem fajn. člověk se musí plně soustředit na to, co dělá a nemá tak čas ani sílu přemýšlet nad blbostma, což mi právě taky vyhovuje. Nevýhoda je v tom, že jdu domů a pořád mi hlava šrotuje - udělala jsem všechno, odeslala jsem tu poukázku, převedla jsem ceniny, musím zavolat kolegyni kvůli klíčům... tohle už tak fajn není, ale dá se to přežít :)

13 LinDa☮ LinDa☮ | Web | 16. července 2014 v 10:33 | Reagovat

Fotky detí sú najlepšie :) Síce nemám rada ten ich plač, ale pozerá sa na ne dobre.
Aj to DIY je dokonalé. Tiež vyrábam nejaké tie veci, ale ty si oveľa vyššia liga :)
Dúfam, že by nevadilo, keby som si podobné topánky vyrobila aj ja. Je to proste niečo tak lákavé, originálne.
A veľa šťastia pri brigáde. Peniaze sa zídu vždy. Pravda, je to lepšie ako škola. Treba zahodiť lenivosť.

14 PaPája PaPája | Web | 27. července 2014 v 19:48 | Reagovat

Je to jeden z důvodů, proč běhám - dostává mě to daleko od mých problémů. A nebo uklízení, to je taky fajn. :-)

Ty podkolenky v DIY botkách jsou super! Stejně jako ostatní tvoje fotky - opravdu neumím říct, jaká se mi líbí nejvíc, všechny tvoje fotky vždycky skoro "hltám". :-)

[4]: Jo, přesně. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama