Říjen 2014

Hodnoty

31. října 2014 v 21:39 | LoveShy |  Fotočlánky - víc fotek než textu
Na životě a především na tom mém mě baví ta nepředvídatelnost. Často bývám překvapená, co si to se mnou ten osud vymejšlí. Mile i nemile, ale o tom to je, že jo. A docela si všímám toho, že když se mi delší dobu nedaří a já se musím přes něco složitějšího dostat, že pak přijdou zase strašně krásné věci.. jako bych to měla za odměnu, že jsem se tak dlouho držela. Nebo si těch hezkých věcí najednou víc vážím? Nejsem věřící, ale každopádně věřím v osud, který nás nějakým směrem popohání a my, naší vůlí, kormidlujem a určujem směr. A někdy jakási intuice ovlivňuje naše rozhodnutí, abychom se drželi těch kolejí našeho daného osudu.

Každá událost, co se nám přihodí je zrníčkem v mozaice našich životů, každá zkušenost utváří naši osobnost a žene nás tam, kde máme být. Často si říkám "kdybych kdysi udělala to a to..", ale tak to mělo být. Kdybych udělala jen nějakou drobnost ve svém životě jinak, vychýlilo by mě to z mé osudové dráhy a já bych teď byla třeba úplně někde jinde. A co teprve kdybych dělala jinak větší věci.. byl by ze mě úplně jiný člověk než jsem teď? Určitě. Ale já mám být taková, jako teď a mám být tam kde jsem teď.

Momentálně se mám opravdu skvěle oproti předchozím měsícům. Přesně před rokem jsem na tom byla psychicky strašně a do toho nešťastná na vejšce a věděla jsem, že tam dlouho nevydržím.. časem jsem na VŠ opravdu skončila, musela jsem na pracák, a začala jsem hledat práci. To je taky velká kapitola. Několik měsíců doma, utápění se ve všem. No a od konce května jsem dělala brigádu ve fabrice, manuální fyzicky náročnou práci. A dnes jsem tam byla oficiálně naposledy.

Práce mi po psychické stránce pomohla nejvíce - neměla jsem čas myslet na kraviny. Strašně moc jsem tam toho zažila a dalo mi to hrozně moc. Neštítit se fyzické práce, rychlost a plnění nadsazených norem, brzo vstávat a fungovat s šesti hodinami spánku. Sžila jsem se s kolektivem lidí ve věku mých rodičů a zapadla jsem tam, jak po deseti letech. Zažila jsem tam strašně moc fajn měsíce a hlavně znám hodnotu vydřených peněz. Jsem za ro ráda, protože vím, že nic horšího jen tak nepřijde.

Od pondělí začínám někde jinde něco úplně nového a sama jsem zvědavá, jaké to bude :). Práce je pro mě důležitá, mnohem víc než škola a vzdělání - ano, od té doby co vidím, že titul ztratil na své hodnotě. Psychika občas zlobí, ale poslední čtyři měsíce mě tak moc nakoply, že zvládnu cokoliv. A mimo jiné.. od konce září si připadám jako ve snu. Zažívám něco nepopsatelného, našla jsem člověka, který je mojí dokonalou druhou polovinou, který za mě dokončuje myšlenky a říká věci v ten samý okamžik jako já a má stejné záliby, sny a cíle, shodneme se na každé malé hlouposti a máme totožný smysl pro humor. Je to člověk, kterého znám krátce, ale přijde mi, jako bych ho znala roky, jsem do něj blázen, ale zároveň ho nevidím jen přes ty zamilované růžové brýle, ale realisticky se vším dobrým i špatným a beru ho tak. Jsem šťastná jako nikdy předtím a těším se, co nám budoucnost přinese... :)