Odpad mojí hlavy

Jak skončily prázdniny...

31. srpna 2009 v 22:10 | LoveShy
Ahoj^^

Takže..chci nějak ukončit prázdniny. Asi to nebude trapně vtipné jako vždy, ale ani nechci žádné nostalgické dojáky, jelikož nemám náladu.

Ze začátku prázdnin jsem byla celá hotová z loučení se starou třídou, že jsem se na ně ani netěšila. Všichni slibovali, že se musme vídat, že určitě budeme pořád spolu. Ale skutek utek, v Liberci jsem byla jedinná já, všichni někde byli. Neměla jsem tušení co budu dělat, v plánu toho moc nebylo. Takže první dva tejdny jsem se flákala doma, nudila se, takže mi to teda pěkně (ne)začlo. Pak jsme za půlkou července jeli na tejden k moři. Tam to teda bylo suprový. No..ale tím byla půlka prázdnin pryč.

V srpnu jsme se s Niky už naštvaly a domluvily se, že prostě k nám přijede. Poprvé vidět někoho, koho znáte rok, ale jen přes PC je velmi zvláštní. Ale byl to úžasný týden, na který nezapomenu. Všechny ty věci, co jsme spolu přes počítač zažily, se znásobily tím, co jsme zažily u nás v Liberci. Ta vzdálenost našich domovů je strašná. Ale aspoň s jistotou vím, že někdě na druhém konci naší republiky je člověk, pro kterého bych udělala cokoliv. Ale víte co je nejhorší..? Není možnost se v nejbližší době vidět. Žádné prázdniny, kdy by jsme se zase mohly setkat... Bezmoc.

Když Niky odjela, měla jsem takový hodně blbý týden. Bylo mi zle, na všechny jsem byla hnusná. Neměla jsem na nic náladu. Asi mi došlo, že je téměř konec. Že to nejlepší mám za sebou. A ta samota. Byla jsem tak sama, že mě už ani neuklidňoval fakt, že na světě žije 6 miliard lidí. Nikdy mi samota nevadila, ale pak jsem si uvědomila, že mám Niky, kterou můžu považovat za pravého přítele, ale zrovna bydlí takovou dálku a sama se trápí. Není to fér...

S mojí druhou kamarádkou Nikčou B. jsme se párkrát viděly. Já u ní spala a ona teď u nás. S ní se nikdy nenudím, ale taky si dokážem popovídat, navzájem si poradit. Další člověk, který mě neopustil a mohu ho považovat za pravého přítele.

Nakonec Žanetka, s kterou se vídáme každé odpoledne. Teda přes prázdniny skoro ne, protože byla na chatě, ale poslední dva týdny se vidíme denně. Nechápu, jak jsme se mohly někdy nesnášet...

A ostatní? To bylo slibů, že se uvidíme. Nestála jsem jim ani za SMSku...

Nikdy jsem to takhle neprožívala...prostě vždycky se šlo do školy, bylo to smutný, ale zvykli jsme si. Ale teď jsem z toho celá mimo. Jdu na střední, to už není sranda. Zlatá základka. Všechno mi uteklo, nevážila jsem si toho co mám.
Zítra jdu do nové školy. Já podle spolužáků.cz vím, že většina těch lidí není typ člověka jako jsem já. Bojím se.. Všeho... Já nezapadnu.. Nejsem jako oni..

No dobře, už vás s tím nebudu otravovat.. Jdu se dívat z okna. Tomu mýmu oknu říkám "brečící". Obě Nikolky co u nás byly, tak tam brečely. Přidám se do party, dneska mám nárok. Za celé prázdniny jsem neuronila jedinkrát slzu...

Mějte hezký první školní den ;)

LoveShy

Jak jsem vytvořila kabátek blogu...hehe xD

31. srpna 2009 v 12:10 | LoveShy
Ahooj^^

Dnešní nocí nám skončilo nějaké velké ponocování. U počítače jsem byla dneska do půl čtvrtý :D, to bylo prostě symbolicky na "rozloučenou" prázdninám. Pak jsem si šla ještě čistit zuby a všechny tyhlety večerní procedury, ale byla jsem nervózní, že vzbudím tátu, kterej už dávno spal o místnost vedle - ještě ke všemu s otevřenejma dveřma. Když jsem nervózní tak zmatkuju, takže jsem omylem bouchla dveřma, spadlo mi záchodový prkýnko a nakonec mi v pokoji lítali tři komáři, tak jsem ještě šla pro koště a lítala jsem po pokoji a zabíjela je. Byly čtyři ráno a já nebyla vůbec unavená. Ale po tom všem co jsem tam vyváděla jsem si byla jistá, že táta co nevidět přijde a seřve mě. Když jsem dozabíjela komáry - to už bylo něco po čtvrté - tak jsem ještě chtěla vypnout notebook a pak se převlíct, ale najednou slyším kroky. Táta se určitě vzbudil. Zaklapla jsem notebook, kterej byl pořád zaplej a rychle jsem si lehla v oblečení pod deku. V ten samý okamžik, kdy jsem se přikryla vešel do pokoje táta. Já se tak bála že mě odhalí, to by se asi hodně zlobil, kdyby zjistil že chodím spát tak pozdě v noci - respektive brzo ráno. Po chvilce odešel a já už rychle rychle všechno povypínala a zalehla jsem. Uff. Je to náročný.
Ráno jsem se vzbudila v 8,30. Moc jsem toho nenaspala, ale unavená nejsem. Zatím.

No a abych se dostala k jádru věci. V noci jsem neměla co dělat, ale spát se mi nechtělo. Tak jsem si řekla, že udělám novej design. Miluju modrou, zvlášť tu tmavou, ale ono je vlastně jedno jakou. Takže jsem přemejšlela co tak asi vytvořím. Chtěla jsem tam dát svojí fotku, aby bylo jasné, že to tu patří mě :D a taky jsem vymyslela takovou narýmovanou blbost viz. okraje :P. Ta fotka v záhlaví je hodně upravená, aby jsem tam nebyla vidět, takže to je naschvál kdyby něco :). Snad to bude fungovat dobře na všech monitorech, protože já mám hodně širokej. Kdyžtak sem dávám náhled, jak to má vypadat.

free image host

Pak jsem ještě vymyslela komentáře.
Takhle vypadá starej komentář...
A takhle novej...
Vím, že to není nějaký mistrovský dílo, ale já nejsem extra zdatná v grafice a tak je pro mě cokoli úpsěchem (navíc to bylo dělaný ve tři ráno :D). Ze začátku se mi to vůbec nelíbilo, ale teď už celkem jo :P. Tak to tu zas nějaký čas vydrží. Je to takový ponuře depresivní, stejně jako konec prázdnin.

Dneska ještě napíšu článek, mám pár témat, takže se ozvu.
Zatím :))

velká paní designérka LoveShy

Jak byl konec prázdnin a všechno se zdálo být divné...

30. srpna 2009 v 20:10 | LoveShy
Ahoj^^

Měla jsem rozepsanej článek o tom, jak u mě spala včera kamarádka Nikča. A byl fakt dlouhej. A pak jsem dala zveřejnit a blog.cz mě odhlásil. Takže jistojistě už nemám náladu nic takovýho psát znovu.
Achjo. Je to všecko na nic. Nechci do školy.
Mám strach z lidí co tam budou. Bude nás tam moc. Skoro samý holky. Možná si jako kolektiv nepadnem. Jsem zvyklá na svůj starej kolektiv. Sakryš.
Nechci se učit. A budu muset. Zase prosedíme osm hodin na jednom místě. Půlka dne v pytli.
Budou zase povinnosti, režim, vstávání. Já vím, že nás to čeká všechny, ale já ještě nejsem připravená tam jít. Moc jsem si na prázdniny zvykla.

Na druhou stranu...bude to změna a asi tak bych to měla brát. Trochu (asi 5% mého JÁ) se těším. Jsem spíš zvědavá a plná očekávání.

Asi se nikomu z vás moc extra nechce do školy, natož do nový školy. Ale čeká nás to a musme to zvládnout. Takže dneska krátce a depresivně.

LoveShyina

Jak bylo všechno na nic...

28. srpna 2009 v 15:56 | LoveShy
Ahoj^^

Ne, nemám se opravdu nijak zvlášť suprově. Mám zvláštní divnou náladu. Důvodů je hodně...
  • Je mi divně, skoro až blbě. Bolí mě hlava, zuby z toho jak mi sundali rovnátka..a do toho je šílené vedro.
  • Nudím se. Nebo spíš nevím coby.
  • Hrozivě tady na mě z kalendáře kouká dnešní datum...school is coming!
Celkově je teď všechno divný.
Připadáte si někdy divně? Jako myslím, že máte nijakou náladu. Necítíte se špatně ani dobře. Cítíte se nijak. Nedokážete přesně říct, z čeho ta nálada pramení. Nevíte odkdy se tak cítíte a proč. Nechcete se tak cítit, protože třeba není důvod. Ale všechno vám leze na nervy, nechcete s nikým mluvit, nikoho vidět. Nemíníte se dívat na ostatní, jak se přiblbe smějí. Nechcete slyšet jejich dobrou náladu. Na všechno si připadáte sami. Jste na všechny nepříjemní, ale v tu chvíli je vám to jedno, protože není nic divnějšího než se tak cítit. Jste na světě sami a nikdo vás nechápe a ani nemá snahu. Cítíte se někdo někdy tak?
A ať na mě tady nikdo nezkouší ty psycholigický kecy, že je to obdobím, že je mi 15, že je to normální. Že to přejde, že se to zlepší. Ty hormóny. Nenenene. Já dneska mluvím vyjímečně vážně. Ani nevím proč to píšu. Momentálně takovou náladu nemám, nějak se to zlepšilo, ale asi celý minulý týden mi tak bylo. Nějakým zázrakem mě to přešlo. Jen by mě tak zajímalo, jestli to tak někdo má taky.

Tak, tím by bylo pesimismu dost.
Dneska jsem si totiž řekla, že k čemu se budu štvát s otravnýma věcma? Když mě něco vytáčí, nebudu se tím zabývat. Nebudu se trápit zbytečnýma věcma. Nechci věčně sedět a říkat si "Bože můj, to je zase blbá nálada...". Proč? Na co? Když se nudím, mám udělat něco proto, abych se nedostala do situace, kdy přijde nuda. Nebaví mě věčně si stěžovat. Svůj život si dovedu ovládat sama. Nesmím koukat na věci ze špatné strany. Stačí změnit úhel pohledu a hned je všechno jinak. Na očích nenosím optimistické brýle, ale někdy si je zkusím nasadit. Aspoň na chvilku ;).

A je tu poslední věc, kterou bych chtěla sdělit světu. Lidé mnou manipulují. Snažím se, aby to tak nebylo, ale tomu se neubráníte. Teď mám prostě pocit, že se moc snažím. Snažím se každému pomoct, pro každého udělat cokoliv, ale já se ničeho nikdy nedočkám. Tohle mám po tátovi. A nechci dělat stejné chyby. Všichni se na vás potom stejně vykašlají. Nechci od ostatních žádné děkovačky, asi ani vděk za to, co pro ně dělám. Jen trochu spolupráce. Takže už nebudu taková jaká jsem vždycky byla. Nebudu se vtírat, ať si každej nechá pro sebe co chce. Já jsem tu pro ostatní vždycky byla, mám svědomí čistý. Jenže nikdo asi už zájem nemá, takže s tím končím. Končím s naivitou, se kterou se nikdy nikam nedostanu.
Jak je známo - pro dobrotu...

velmi divná, ale dobrácká LoveShy

Jak jsem přemejšlela o tom, proč mít blog...

26. srpna 2009 v 14:27 | LoveShy
Ahoj^^

Včera...no teda předevčírem jsem si psala seznam věcí, který mám udělat. Mrknem na to, jak se mi podařilo ho zmáknout.
  • Udělat oběd pro bráchu - Udělal si ho sám
  • Zajít k zubařce s rentgenem a s penězma VČAS! - Přišla jsem o pět (!) minut dýl, předběhla mě jiná holka a čekala jsem tam 35 minut navíc.
  • Nakoupit - Krám byl zavřenej - inventura
  • Napsat další díl povídky Růzpůlená duše (píšem s Nikolkou společně) - Nestihla jsem
  • Vymyslet novej design. Nevím teda co bych sem dala - tohle se mi celkem líbí, což je zvláštní, když je v záhlaví můj xicht. - Nic mě nenapadlo
  • Uklízet.. JO
  • Uklízet.. JOO
  • A pak snad už bude večer... - Jo ten najednou byl a já si řekla, že jsem vlastně za ten den udělala velký prd...
Dneska nebudu povídat hodinu o svých zubech nebo vlasech. Jen jsem chtěla říct, že jak jsem byla včera u tý zubařky, tak mi dala na noc sundávací rovnátka a přes den musím nosit nepřetržitě takový průhledný dlahy, nasazený jenom na zubech. Nedá se v tom moc dobře mluvit, ale lepší než sundávací rovnátka. V těch šišláte úplně. Ty spodní nejsou vidět, to nikdo nepozná, ty budu nosit furt, ale ty vrchní jsou vidět, nemůžu s nima zavřít pusu a nemůžu říkat S a Ř. Takže to budu nosit jenom na doma a občas ven, když mě moc lidí neuvidí. Měla bych to nosit pořád, protože ty zuby se pořád posunujou, ale debila ze sebe dělat nebudu. Uvidím no.. To je fuk.

Teď jsem projížděla autorský klub (jehož jsem členem, zapoměla jsem se "pochlubit" :P) a blogy které jsou jeho členem a tak nějak uvažovala nad jednou věcí. Proč mám vůbec blog? Proč mají lidi blogy? Tak když vezmu v potaz "pixelkové" blogy, ty je mají proto, že se nudí a nemají jinou náplň dne, než kopírovat a vkládat to jinam. Ale když si vezmu autorské blogy...k čemu je lidé mají? Napadá má pár možností.
  1. Aby se vypsali se svých problémů
  2. Aby se někomu svěřili
  3. Aby o sobě dali ostatním vědět
  4. Aby vyjádřili svůj názor
  5. Aby se rozvíjeli v psaní
  6. Aby se ostatním pochlubili
  7. Aby ostatním radili
  8. Aby si nechávali poradit
  9. Aby si uchovali vzpomínky
  10. Aby poznali nové lidi
  11. Aby podiskutovali o tom, co je baví a zajímá
  12. Nebo že je to prostě baví
Já nevím, asi mám od každého něco. Mám blog asi hlavně proto, že mě baví psát. Chci vyjádřit svůj názor, ale také dát o sobě vědět a vypsat se ze svých problémů a podělit se se svými zážitky. Ráda se nechám inspirovat a ostatním s ochotou poradím. Poznávám tu nové lidi s podobnými zájmy. A všechno tohle si tu chci uchovat.

Co vy? Proč máte blog? :))

Jak jsem se stala krásnou...

24. srpna 2009 v 23:42 | LoveShy
Ahoj^^

Hejahou, sundali mi rovnátka. Bylo to fikmik, pak nějaký to broušení, ošetřování, desinfikování, otiskování a focení. Byla jsem tam hodinku a ta roční námaha tím skončila. Mám prázdno v puse, nejsou tam drátky a kovy, které vám rozedírají celou pusu. Je to velký nezvyk. Ale zuby mám krásně hladký, dá se říci že i bílý (na to jsem celkem hrdá, odměna za to, že nekouřím :P). O rovnosti se zmiňovat asi nemusím, ikdyž teda mohlo to být ještě lepší, ale moje zuby mají hold blbej tvar. Přední zuby mám maličko větší :D což jsem nikdy netušila, takže maličko myšička ale nevadí :)).
Víte, nedávno jsem byla u kadeřnice a dneska na sundání rovnátek a tak jsem čekala nějakou brutální proměnu mého JÁ, abych do té školy přišla krásnější :D. Ale ono nic. Vlasy jsou jen tmavší a rovnější, zuby víc září, když otevřu pusu. Jinak jsem pořád stejná. Ble.
Ještě aby se mi zlepšila pleť a taky musím zhubnout. A začínám ode dneška :). Žádný přecpávání a žraní. Prostě se budu krotit. To dokážu!

-------------------------------------------------------
Přestávka - 22:40 - Jdu ven se psem :D
-------------------------------------------------------

23:05 - Jsem tu.
Tam je tak krásně. Miluju večerní chození venku. Jenom vždycky vyběhnu v teplákách a v crocsách. Je tam krásná tma a ticho. Dobře no. Bydlím na sídlišti, ale je to okraj města a je tu opravdu tichoučko. Okolo je jen pár světel, vítr občas do ticha zafouká a rozhýbe keříky a koruny stromů. Na nebi jsou snad stovky hvězd. Strašně mě baví je pozorovat. Sednu si na lavičku a koukám nahoru a hledám souhvězdí. Obloha je fascinující. Občas letí letadýlko, kdo v něm asi je? Když mi začne bejt zima - po zhruba 10 minutách - jdu se ještě chvilku projít a pak jdu už domů. Těch dvacet minut celkem stačí. Tatík je potom nervous, kde už jsem, tak ho nechci zbytečně provokovat, aby mi výlety večer nezakázal nadobro. Ve světle mě chodit nebaví...:P

Musím si poznamenat, co mám zítra v plánu!
  • Udělat oběd pro bráchu
  • Zajít k zubařce s rentgenem a s penězma VČAS!
  • Nakoupit..
  • Napsat další díl povídky Růzpůlená duše (píšem s Nikolkou společně)
  • Vymyslet novej design. Nevím teda co bych sem dala - tohle se mi celkem líbí, což je zvláštní, když je v záhlaví můj xicht.
  • Uklízet..
  • Uklízet..
  • A pak snad už bude večer...

K závěru chci všem poděkovat za komentáře. Poslední dobou mi píšete moc pěkné názory a jsem za to moc ráda :)).

rovnozubka LoveShy

to bych nebyla já, kdybych se nepochlubila tím, jak krásně vypadám :D pereex

Jak jsem zase byla jednou blbá...

23. srpna 2009 v 22:28 | LoveShy
Ahoj^^

Už od včerejška toho chci tolik napsat, ale dva články denně fakt psát nemíním. I článek denně je nějak moc..se překonávám :P.
Takže co jsem to chtěla...

Takže..kamarádka Žaneta mě donutila číst Harryho Pottera.Tedy abych to uvedla na pravou míru. Já po ní vyzvídala děj sedmýho dílu a ona mi to přes hodinu vyprávěla. No, pak jsme se o tom zas nějak bavily a nějak jsme se zas do Pottera zabraly. A jelikož jsem ještě nečetla knížky tak mi řekla, ať si to přečtu, že to je prostě povinnost. Jako jsem jí já "donutila" Twilight ságu, tak ona mě teď Pottera. Ale ani mi to nevadí. Potter je klasika a já ho mám ráda, takže teď čtu Kámen mudrců.

No ano. Další věc. Včera jsem zas celej večer větrala (ale když ten studenej vzduch je skvělej). No a co se nestalo. Už chci jít spát (bylo to ehm...ve tři?) a jdu si takhle lehnout, když v tom uvidím jak se v rohu u stropu něco mihotá. Ha! Běžím pro koště do komory, ale nemůžu najít to na vytírání, tak beru koště jenom na zametání (ráno jsem se dozvěděla, že to koště na vytírání měl táta u sebe, protože měl v ložnici taky hmyz). Rozsvítím světlo, abych na tu mrchu viděla a mžourám do stropu, kam TO uletělo. Pes zajezá pod stůl a s vyděšeným výrazem na mě kouká, načež se začne klepat jak ratlík. Najednou TO spatřím. Nohatej komár přímo nademnou. Rychle ho zamáčknu a koště si dávám strategicky vedle postele. Pes spokojeně ulehá. Chci už zhasnout světlo, ale u okna lítá další noháč. Jak já je nesnáším. Skáču jsem z postele, pes zalejzá pod deku. Koště výhružně vztyčím a očima hledám komára. Zase někam zalítl. Sakra. Začnu si mluvit pro sebe "Ty komáre...vylez...!". Připadám si jak debil, ještěže mě nikdo nevidí. (A pak nechápu jak mě to napadlo, ale řekla jsem). "Vylez, nebo půjdeš....do Azkabanu!". (Jsem fakt nějakej narušenej člověk...se mnou je to psycho :D). A jakoby to noháč slyšel, vylítá ze záclonky a já ho rychle rozmazávám koštětem. Pak ještě jednoho vidím nad postelí bráchy, skáču na stůl, abych líp dosáhla a vraždím dalšího zmetka. Pokládám koště k posteli a pes pomaloučku leze zpod deky. Zhasínám, lehám si a na uklidnění hladím psa. Je ticho. Nic nebzučí. Tak v poklidu přemýšlím a po nějaké době pomalu usínám. Najednou rána. Spadlo koště. Doprčic...!

Jo..a taky jsem si dneska myla vlasy. Jelikož jsem byla ve čtvrtek u kadeřnice (tmavej přeliv a vínový pramínky), nechtěla jsem si ten účes pokazit..ale jinak to nešlo, samozřejmě. Když jsem se myla, voda byla hrozivě růžová a potom jenom černá. Snažila jsem se nemyslet na tu ztrátu barvy, ale když jsem byla minule u kadeřnice a umyla jsem to, měla jsem to hned dole, tak jsem se bála. Když jsem si vlasy sušila, bílej ručník byl úplně (ale když říkám úplně, tak myslím úplně) RŮŽOVEJ. Myslela jsem že mě trefí. Tak jsem se radši nekoukala do zrcadla, nechala jsem to uschnout. Když to uschlo, mrkla jsem na sebe. U hlavy jsem to měla rovný a na konečkách úplný kudrny. A barva? Žádná změna. Juchů. Učesala jsem to a ty vlasy jsou krásně jemný, barva pořád tmavá a vínový proužky a hlavně jsem to nemusela skoro vůbec žehlit. Jenom ty konce. Normálně jsem poprvý v historii domácí péče mejch vlasů (co já vím) měla pocit, že je mám ráda :D. Ono mě to brzo přejde, ale nyní jsem vážně spokojená. Culím se z toho jak měsíček na hnoji/pochoduju bytem jak Alenka v říši divů.

A zejtra, dámy a pánové, my sundaj rovnátka! Mám je od 25.8.2008. Takže je nebudu mít ani rok :P. Strašně se těším, ale zároveň ani ne, protože jsem si na ně zvykla. To víte, rok je rok, a už mi ani nevaděj. Ale strašně tu uteklo... Vždyť si úplně pamatuju, jak jsem na sebe poprvý v rovnátkách koukla do zrcadla. Jak to šíleně bolelo...://. No, už aby mi je sundali. Ta bolest byla děsná. Jsem tak zvědavá, jak budu vypadat. To bude změna, předtim jsem měla zuby křivý jak něco. Možná zejtra ukážu fotku. Před rovnátkama, s nima a po sundání. Já se tak těším. Konečně budu vypadat (trochu víc) jako člověk :D. Tak držte palce :)).

Teď tu sedím a nudím se. Padla na mě depka. Za tejden do školy! To je teda spravedlnost :(.
A jako nemůžu si ani otevřít okno! Takže tu teď v horku sedím, nudím se a došel mi jablečnej džus :(. Asi budu upravovat fotky, celkem mě to začlo bavit, ale moc mi to nejde :D. To víte - photofiltre...

znuděná a vydeptaná LoveShy-vražedkyně komárů

po perexem mrkněte na mé super výtvory (berte to s rezervou, neumím to)

What do you do when your friend who looks innocent is a bitch?

22. srpna 2009 v 12:13 | LoveShy
Ahoj^^

Nějak mám náladu na psaní. Nemám co dělat, víkend mám prázdný. Před chvilkou tu byla máma, páč včera přijela z Řecka. Něco málo nám dovezla. Teda koukala jsem na ní jak zjara. Vlasy měla úplně dlouhé, celá opálená a hlavně šíleně přibrala. A to se vždycky snažila bejt hubená. To víte - nový přítel, nový život, nové zvyky...

Teď tu okolo mě běhá taťka a uklízí. Brácha jel k mámě na dva dny. Venku prší, já bych spala. Zdály se mi nějaký divný sny. Takový zvláštní. Mám z toho teď divnou náladu...
To je záživný článek.

Pořád tak nějak přemejšlim nad jednou kamarádkou. Vždycky byla normální. Normální ve slovasmyslu jako že byla jako všichni ostatní, zapadala mezi nás. Vždycky byla taková fajnová, celkem i oblíbená. Před rokem o prázdniných začala kouřit, ale to nebylo nic závažnýho...chodila ven s fajn lidma na jejich sídlišti. Pak nějak přestala a měla období "klidu". Nechodila ven, nekouřila. Na začátku roku se chytla jedný městský partičky, začla se oblíkat do růžova, zase začala kouřit a každej tejden se zamilovala do jinýho kluka. Změnila se, začla se chovat jinak, ale pořád se to s ní dalo. Pak na školním výletě se udál takový incident mezí ní a jedním klukem...a potom na rozlučce na začátku prázdnin zase s jiným klukem. Nevyspala se s nima, ale to stačilo na to, aby se mi tím trochu znechutila. Jenže teď o prázdninách se z ní stalo úplně něco, co není. Ona je chytrá a inteligentní, ale chová se s prominutím jako kráva. Přes facebook mi totiž minulej tejden oznámila, že se vyspala s klukem naší kamarádky. Sama neměla odvahu jí to říct... No jenže tak kamarádka se to stejně dozvěděla. Je to zamotaný. No a jak to dopadlo? Tvrdí o sobě že není dě***. Podle mě je a když nepřestane, bude to ještě horší. Mrzí mě, že se tak chová, navíc když s ní budu na střední ve třídě. Vždycky jsme si dobře rozuměly, ale když bude dělat tohle... Zklamala nás všechny, ani se za sebe nestydí. Ať je třeba těhotná, aby si uvědomila co dělá.
Ani nevím proč to sem píšu... Možná znáte z okolí taky někoho takovýho, nedejbože tohle někdo z vás taky dělá....
Nemám ráda dnešní dobu. Proč tohle všichni dělají? Co z toho maj?

Když jsme byli na školním výletě, všichni říkali, že si chtěj dát vodnici. I holky, do kterých by to nečekala. Jo jasně, vodnice, to nic není. Ale já to nemám ráda, takže jsem si nechtěla dát. Tečka. A tak jsem tak ze srandy řekla "Já jsem tady snad jediná normální..." a ta moje kamarádka mi s klidem řekla "Spíš jseš jediná nenormální...".

Tak já nevím v čem jsem nenormální...
V tom, že si nechci zkazit život?
Řekněte mi prosím...

...V ČEM JSEM NENORMÁLNÍ?

zřejmě nenormální LoveShy


Rakousko *inlove*...

Just kidding...of course...

11. srpna 2009 v 21:05 | LoveShy


Zdravím^^

Takže řeknu to asi takto. V noci jsem hodinu lítala po pokoji s koštětem a zabíjela někde deset komárů. To je stane tak, když chytrá Nikolka větrá přes celý večer. Ale ten čerstvej vzdoušek za to snad i stál. Dopoledne jsem byla ve vaně, do toho přišla sousedka, pak jsem uklízela. Náš zabiják-jorkšír chytil dvě včely a nějaký tři mouchy a vystavil je vedle sebe pod stolem, čímž se chtěl asi pochlubit svou kořistí. K večeru jsme byli s taťkou krámě a když jsme zrovna byli u jogurtů, tak tam praštil blesk a vypadl proud. Nakonec tak lilo, že jsme nehorázně zmokli, ale déšť já rada, takže fajn. Taťka je celej den na nervy, už je toho na něj asi moc, ale já ho chápu. No a jakási třešnička na dortu - SMSka od mámy (btw: Domča je můj brácha a Enjik je ten náš mega-pes-trhač-jorkšír).

"Ahojky Niky, tak jsme právě dorazili do hotelu. Víš kdo seděl vedle nás v letadle? Přeučil se svojí manželkou! To je náhoda co? Jinak je tu opravdu nádherně. Pozdravuj Domču a Enjika. Páá mamka."

Víte..jednou jsem si s mámou psala na ICQ, když byla u nich doma. A omylem místo jedný kámošce napsala mě: "on by chtěl asi miminko, ale já nevím". Jen jen o_O. A ona mi na to napsala "to nebylo tobě". No..celkem mě to vzalo.

A teď jsem si tak řekla. Jen ať si má dítě. Možná pak nebude stát jejímu štěstí nic v cestě. Ať si je šťastná. Však jo...
Ať taťka brečí po večerech další rok, hlavně ať je ta sobecká mrcha šťastná!!


promiňte za ty neustále se opakující kecy..
..ale už mě ta matka vážně vytáčí


vaše vytočená LoveShy

PS: Ještě že zejtra přijede Nikolka...<333 (až z moravy :)) do toho našeho děštivého Liberce)

Sexy was born in 1901...they called him Edward Cullen <3

10. srpna 2009 v 17:02 | LoveShy
Ahojky^^

Tak co je nového? U mě nijak nic, to však říkám pořád, ale nic jinýho mě nenapadá. Začínám si uvědomovat, že se blíží polovina srpna a pak už bude škola. Škola... Vůbec si nedokážu představit, že po těch devíti letech budu chodit úplně jinam. Že ráno nepůjdu z toho svého kopečka dolů, nepřejdu ulici, nevejdu do té naší školy, kde se na mě bude smát zástupce a kde potkám všechny známé tváře. Nebudeme už třída, kde se známe přes pět let a víme o sob všechno. Nebudu už nikdy mít ty učitele, které tak rádi provokujeme, ale máme je rádi. Asi jsem s tim už otravná, ale mě to prostě nedá. Je to strašná změna, jít úplně někam jinam a já změny nemám hold ráda. Navíc zjišťuji, co se mnou bude ve třídě za lidi. Podle spolužáků.cz jsem tak nějak vyčetla, že to nebudou lidi jako jsem já. Sice je neznám, ale podle toho co tam píší a kdo je zná, tak nevím nevím. Nebudu mít předsudky, sama to nesnáším. Nějak to dopadne... Musím se s tím smířit, já vím.

Jinak ze soboty na neděli jsem spala u Nikči. Byla sranda, prokecaly jsme noc, byly jsme na výletě, fotily jsme co to šlo...:))

Založila jsem novou rubriku, takže tam teď budu dávat veškeré fotky, aby se to líp hledalo, než v těch článkách. Takže se můžete podívat na naše fotky s Nikčou TADY.

Co bych ještě tak řekla? Třeba že jsem maximálně naštvaná. Kvůli mámě. Všem co máte skvělou mámu a máte s ní dobrej vztah opravdu závidím. Moje máma nemá prý peníze, ale tomu svýmu příteli koupila parfém za 2.000,- namísto toho, aby bráchovi koupila něco na sebe. Tátovi nikdy nic takovýho nekoupila. Maximálně levnou toaletku od Avonu za dvě stovky. Alimenty platí 1.000,- a víc se na ničem nepodílí. Odmítá nám něco koupit, ikdyž potřebujeme. Nemá prej peníze. A hlavně že za pár dní si letěj do Řecka. Ona mě už vážně vytáčí... Mám chuť jí fakt zavolat a něco pěkného jí povědět. A to jsem asi ještě neříkala, jak do rozvodovejch papírů napsala jako důvod rozchodu: "nepřekonatelný odpor". Prostě mamina jak má být....:X

Dneska se nebudu už moc rozkecávat, musím uklízet, plánovat, upravovat fotky, psát povídku, jít se psem, dělat večeři... a už se nebudu rozčilovat.

Pozítří dorazí Nikolka a bude tu týden a já si to nenechám zkazit.

Je to tak..jsem to já..

zdraví LoveShy

12:34:56 7.8.09

7. srpna 2009 v 12:34 | LoveShy

12:34:56 7/8/09


Magické datum, které je jen prý za sto let.
To mě těší, že jsem svědkem této světové události :D.
Ale co...:))

Co pro mě znamená?

6. srpna 2009 v 23:48 | LoveShy
Nuže..
Co pro mě znamená Twilight?

Ne, prosím vás hned na začátku, nezaškatulkujte si mě do sekce "Poblázněná ječící fanynka" jelikož to já vážně nejsem. Pokusím se vás o tom přesvědčit.
Tenhle článek je trochu divný, sama si říkám, proč ho vlastně píšu. Asi si chci do budoucna uchovat to, co si právě myslím. Ale klidně si mi vysmějte, nakonec to bude zní určitě strašně naivně a neoriginálně...

Takže...bylo nebylo :P
Březen 2009
Měla jsem dost toho šílenství okolo Twilight. Bože co to jako je? Nějakej film, herce z toho vůbec neznám, upíři...to bude nějakej horor? Neviděla jsem ten film, nečetla jsem knížky, prostě jsem si řekla, že tentokrát se nebudu účastnit na tomhle šílenství. Jenže 7.3.2009 už jsem se prostě naštvala se a koupila si knížku. Úryvek článku na blogu z toho dne:

"Dneska jsem nakupovala. Koupila jsem si zase nějaký trička a hlavně knížku Twilight :). Je teda docela drahá a prodavačka v knihkupectví mi tam začala vyprávět o čem to je a že film je taky hezkej a ať si určitě koupím i další díly. No jsem zvědavá, prý je kniha lepší než film tak zítra budu číst."

Ano...slabošsky jsem podlehla davu :D.
Úplně si pamatuju, jak jsem stála v tom knihkupectví. Táta s bráchou nervózně čekali venku. Byla jsem nabalená, a tak mi tam bylo děsný vedro. Držela jsem tu zelenou knížku v ruce a koukala na těch stránek a na tu cenu. Stojí mi za to? Mám si to koupit? Neměla jsem představu o čem to je, ani jsem se nedívala dovnitř, jen na zadní stránku. Pořád jsem to tam očuchávala :D až jsem si nakonec řekla "Buď to bude ta nejlepší knížka co jsem kdy četla, nebo jsem zbytečeně utratila tři stovky..."

Doma se mi to nechtělo začít číst, ale jak jsem se odhodlala, tak jsem nepřestala. Během toho jsem si konečně pustila film. Dočetla jsem to hned a šla si koupit dvojku. A pak trojku. A když vyšel Rozbřesk, tak i ten jsem si hned ten den koupila. Byla jsem z toho opravdu mimo. Žila jsem tam s nimi ve Forks, měla jsem nutkání pořád o tom mluvit, opravdu to se mnou muselo být k nevydržení. Nakazila jsem tím holky ve třídě, takže jsme o tom furt kecaly a to nás dalo hodně dohromady. Začala jsem psát své první FanFiction povídky na téma Twilight. Musela jsem pořád něco dělat, to je prostě droga, která vás nezastaví. Je to takový jiný svět, než ten v kterém žijeme. Snad každému by se celkem líbilo ve Forks být, mít takový život jako Bella (podle mého).
Ale tohle všechno je o knížkách. Dokud nebyl film, lidé to měli jen ve svých představách, což by bylo asi nejlepší. Ale je tu film a točí se další, takže je s knihou spjat a už si to nikdo nepředstaví jinak.

O filmech pořád vyhledávám novinky a videa, fotky, povídky, informace. Prostě všechno týkající se toho. Ale nechápejte to špatně.
Ne
ječím
když vidím nové video nebo fotky.
Ne
píšu
si "Edward+Bella" na ruku.
Ne
hltám
bulvár, kde uvidím jména "Pattinson, Stewart, Lautner" a podobně.
Ne
toužím
po tom, aby mě Rob kousnul do krku, nebo aby Taylor zavrčel :P.
Líbí se mi jen ta jejich parta na natáčení, když je vidím musím se usmát. Je to milý.

Ale knížky.. ty jsou hlavní. Na ty se zapomíná. Když se třeba řekne Jacob, většina lidí vidí hned Taylora Lautnera. A to je prostě to oblbnutí filmem. Já osobně Twilight ságu miluju včetně filmů a jistojistě včetně těch herců, ale teď nevím jak vám vysvětlit to, co mám na srdci.

Shrnu to, aby jste to pochopili...
Knížky jsou základ. Člověk nemůže milovat Stmívání, když nečetl knížky. Může se mu líbit film, ale podle mě to prostě bez knížek nelze úplně pochopit. Já jsem taky zblblá filmem, jinak to ani nejde. Ale když si třeba vezmete to směšné rozdělení na týmy: Edward team a Jacob team, nepřipadá vám to už spíš jako Rob team a Taylor team? Tohle je přesně to prolínání filmu s knížkama. Chce to někdy rozdělit "tamten svět upírů a vlků" a "realitu". Ale to je jedno.
Nejsem prostě bláznivý fanoušek, já si to nadšení spíš nechávám pro sebe, protože mi občas/hodně často vadí ty uřvané fanynky a to zbytečné šílení kolem toho. Nemám to ráda.

Bez Twilight ságy by to už ale nešlo. Chci tím říct - bez Edwarda, Belly, Cullenů, Jacoba, vlků...prostě bez celého Forks, ale také bez Roba, Kristen, Taylora...a tak dále, by to nešlo.

A když se dostanu k úvodní otázce, nechci tak blbě odpovídat "Twilight is all my life".
Přeberte si to jak chcete, smějte se, kritizujte, komentujte, souhlaste, oponujte, nadávejte...já si za svým stojím....

Takže...
Co pro mě znamená Twilight? Znamená pro mě opravdu hodně...


There's always gonna be another mountain...<3

2. srpna 2009 v 21:38 | LoveShy
Ahojky^^

Musím upozornit, že dneska si celej den myslím, že je pondělí, takže na tom nejsem asi dvakrát nejlíp, taže respktujte...:D

Zase by to chtělo nějaký normální článek, ale jaksi nevím o čem. Nic úchvatného se neděje. Dneska bylo nehorázný vedro, a tak jsem šla do bazénu. Byla sranda, zchladili jsme se ;).
Taťka byl někde u vody se svojí přítelkyní a brácha jel s mámou a jejím přítelem do Prahy. Takhle to zní hezky, ale opravdu není. Ale to je fuk.

Už je půlka prázdnin a já toho moc neudělala, nestihla. Byli jsme jen u moře. Tečka.
V září jdu do nový školy. Nechci tam...
Koukala jsem na naše rozlučkový video a to se nedalo...už to nikdy takové nebude, škola pro mě vždycky byla horor i vysvobození. Já si ale beru ze všeho to nejlepší co jde a to bych asi neměla, jinak ze zcvoknu. Chmm..zase něco smysluplného.

Takže do konce prázdnin měla bych/musím a udělám:

  • Budu spát u Nikči :)) a půjdem spolu ještě pomlouvat lidi do města :D
  • Bude u nás Niky, takže jí ukážu celej LBC a tak :)) a ten tejden spolu si maximálně užijem
  • Budu chodit plavat, protože je to dobrý na ruku a miluju vodu <3
  • Budu hodně cvičit s rukou, ikdyž šance na uzdravení je malá..

Ve čtvrtek jsem byla u jednoho doktora, je to nějakej machr z Prahy z Motola. Specializuje se na rehabilitace. Tak jsme u něj byli na konzultaci a zjistil že v ruce mám jakési kalcifikace. Jsou to nějaký nárůstky, který brání v pohybu lokte. A ty prý samy nezmizí, ani lékama, je to totiž mechanický problém. Takže to prý vyřeší buď operační zákrok nebo rázová vlna. Potom by se to zřejmě spravilo a ruka by šla dobře. S tátou jsme si říkali - hmm rázová vlna, to zní celkem slibně. Tak táta říkal, že by to asi šlo a když jsme s úsměvem odcházeli, tak táta se jen zeptal, na jakym principu ta rázová vlna funguje. A ten doktor jenom "Je to kladivo. Prostě bysme ti kalcifikace rozdrtili. Není to moc příjemné, dá se to přirovnat k návštěvě zubaře...". Jenom jsem nasucho polkla, vykulila jsem oči. No jistě, rázovou vlnu si strčte někam...

Na kožním mi dala doktorka antibiotika v krémech a vodičkách, takže si to patlám a vypadá to slibně...uvidím no :))

No a jinak :)) na konci srpna mi sundaj rovnátka, už jsem zvědavá a těším se na rovný zuby :)))

Já pádím, bolej mě oči, páč mám čočky a hlava na tom taky není zrovna nejlíp ;)

LoveShy <33

Maybe yes or maybe not...

1. srpna 2009 v 1:06 | LoveShy
Nechci to zakřiknout....ale...
Přelstily jsme osud, který nám nechtěl dovolit se vidět a uvidíme se...
Dneska si naši rodiče zavolali, to byly ale nervy, aby to nepokazili :D
Ale hovor proběhl v pohodě :))
No a nakonec Niky přijede :))
Dvanáctýho srpna prosím :))

Na tejden spolu <33 ááá

Edit 1: Teda včera si rodiče volali, aby jste to nechápali tak, že spolu dneska v jednu někde klábosili :D
Edit 2: Tohle je první srpnový článek...půlka prázdnin za náma...SAKRA :((

HP 6

25. července 2009 v 22:54 | LoveShy
Ahoj^^

Dneska jsem byla na HP 6.
Strašně se mi to líbilo, bylo tam hodně vtipných a akčních scén. Měli úchvatné efekty a děj byl zpracovaný víc než dobře. Ron je pořád stejnej trouba, Harry dobrák a kámoš a Hermiona chytrá a okouzlující slečna. Jen na konec mi bylo hrozně líto Brumbála, měla jsem ho hrozně ráda, ale už je to tak napsané, tak co no. Fakt skvěle povedené, kdo ještě neviděl, tak doporučuju :)).

Jinak nemám v podstatě co napsat. Připadám si jak v pasti. Všechno je celkem na nic...

  • Na facebooku se kochám opravdu super statusy mých kamarádů i nekamarádů, z čehož se dá hodně vyvodit. Někteří mě velmi zklamali.... Ale s tím nic nenadělám, rozhodla jsem se, že se nebudu motat lidem do životů, když o to nestojí.

  • Ruka se po úraze nelepší, bude asi napořád nedotažená, takže téměř všem sportům můžu říct bájbáj. Jeden jediný úraz...:/
  • Moje pleť (téma, které mě hodně trápí) se horší... Mám totiž celkem ošklivé akné a nelepší se to. Už to mám někde přes dva roky a kosmetička mi doporučila kožní a nějakou větší léčbu. Vím, že bych se tím neměla trápit, ale když vidím holky, které mají čelo uplně nádherné, bez pupínku, tak mě to dostane... nejde to jinak, to si musí člověk zažít...

  • Pak je tu další věc...rozvod našich...nepěkná věc, kazič nálady...není to lehký a nebude...

Prázdniny se nevyvíjí tak, jak jsem chtěla. Osud je prostě takový a bude mi pořád stát v cestě.
Protože nevěřím, že za to všechno co dělám a snažím se dělat, si podkopávám štěstí a jsem si ho svým strůjcem...

S Nikčou :))

Sprostá slova na mířená na mou osobu ti uvíznou v krku jako trpké sousto z krajíce pokory upečeného v troubě ponížení za sypání popelu na hlavu

3. července 2009 v 15:06 | LoveShy
Hoj ^^
(právě jsem přišla na to, jak tohle ^^ udělat, aniž bych musela přepínat klávesnici na anglickou :D njn, já jsem taková mírně opožděná)

Jako, poslední dobou nechápu co se to děje.
Spadl Airbus - 228 lidí mrtvých, někde v oceánu ani je nenašli.
Zemřel W. Matuška - ikona české hudby.
Povodně - už 14 mrtvých lidí, smetla je voda...
A 25.6. zemřel Michael Jackson :((...
Už toho bylo dost ne??

***

No a jak se vede?
Dneska je to týden, co jsem opustila svou milovanou školičku...prázdniny jsou zatím divný, celý dny je vedro a pak najednou bum a leje. Dneska jsem doma sama, brácha s tátou jeli do Prahy do AquaPalace, tak nemám co dělat. Sedim tu u stolu, pes na mě furt leze a chce mi ležet na nohou :P - už mi s tim leze na nervy. Jinak jsem od rána na kompu, na facebooku, koukám na videa od MJ, poslouchám hudbu a teď se jdu koukat střídavě na Hannu Montanu a Futuramu :)).
Vařím si oběd...dřív se mi totiž nechtělo. Dělám bramborový knedlíky a špenát :)) ale dle mého kuchařského umění to spíš bude flambovaný :D (jako náš sporák umí šlehat plameny! :D).
Moment, musím jít míchat, slyším prapodivné bublání.

***

No takže je to v pohodě, už to tady mám na stole :D. Teda myslela jsem, že toho bude víc, nějak se to "vyvařilo" :D nebo co já vím :D

Jako mě by bavilo bejt kuchařka, baví mě kuchtit a házet to všechno do hrnce a kořenit to a pak to míchat a servírovat na talíř a nazdobit talíř...jen nevím, jestli by mi to šlo, protože jsem totální nemehlo a asi by mě to po chvilce nebavilo :D

***

Takže jsem po jídle a mám dotaz :D
Myslíte, že jde špenát ze zdi dolů?
Já totiž krájela knedlík a nějakým způsobem to vytříklo na zeď...
xD jsem uplně blbá...

***

No a teď vážněji. Co děláte o prázkách? Já vůbec nevím co dělat. Za týden jedem do Chorvatska a pak už nemám nic. Na tábory se mi nechtělo a jinak mě nic nenapadá. S kamarádkama se asi budu párkrát vídat, ale nebaví mě courat se po městě atd. A když chci něco podle mýho, tak najednou nikdo nemá čas, přijde mi, že si hledaj výmluvy, aby se mnou nikam nemusely. No, v úterý jsem byla ve městě s kamarádkou, která chodila do vedlejší třídy, se kterou se ani moc nevídám, spíš jen tak ve škole. No, bylo to fajn, po dlouhý době si s ní pokecat, ale spíš jsem šla proto, že jsem nechtěla tvrdnout doma. Kdyby to bylo jen na mě, tak jsem celý prázky doma u kompu. Ale to zas nechci... tak jak si mám pak vybrat?
Prostě to shrnu... kdyby se našel člověk, který by mi byl hodně blízký a já bych s ním mohla trávit prázky, bylo by to skvělý...ale každej má svoje kámoše a já nikam nezapadám...
Tak jsem zvědavá jak to vymyslím.. ://

CU later
bye LoveShy

Včera <333

Nuže...je konec...:((

26. června 2009 v 20:10 | LoveShy
Ahoj^^

Omlouvám se všem, kteří celý týden dychtivě čekali až něco napíšu (silně pochybuju :D) ale prostě nebyl čas. Připravovali jsme diskotéku na rozloučenou, rozlučky se školou a s učiteli, dárky, kytky, jídlo a já dostala na starost PROSLOV. Neměla jsem ani náladu, protože každou chvílí jsem se cítila jinak. Jednou to na mě všechno padlo, pak jsem zase byla v pohodě, pak jsem brečela jak blázen a nakonec jsem se smála jak blbeček. Tenhle týden byl hektickej. V pondělí byl ještě klídek, nic se neřešilo, celej den jsme se koukali na filmy a bavili se. V úterý jsme měli Mexickej den (každej rok máme tématický dny - minule byl Indickej a předtím Africkej den - a při nich děláme všechno podle tý země atd.) a bylo to takový zmatený. Ale bylo to fajn, byla sranda, protože jsme měli k oběu tortily a to byste nevěřili co jsme s tím prováděli :D. Pak jsme odpoledne plánovali všechny ty akce a rozlučky. Ve středu jsme začali dělat náš dárek pro třídní - památník s našema fotkama a vzkazama pro ní. Ve čtvrtek byla olympiáda - mezi naší a vedlejší školou. Všichni něco hráli nebo jenom tak fandili a ještě jsme neměli dodělanej ten památník. Tak jsem celý dopoledne lítala po škole a snažila se vytisknout nějaký fotky, ale ředitel mě vyhodil z PC laboratoře, že tam maj přístup jenom učitelky. Pak jsem ještě rozdávala pozvánky všem učitelům na rozlučku. Nikdo se mi neobtěžoval pomoct, takže z celýho dopoledne jsem měla velký houby. Navíc bylo vedro, tak mi bylo pěkně blbě. No a odpoledne byla rozlučková diskotéka. Mě bylo pořád blbě a navíc mě nějak neláká tancovat, takže jsem tam seděla a pak jsem musela dodělávat ten dárek pro učitelku. Odešli jsme v deset, a byli ještě chvilku venku. Domů jsem došla tak v jedenáct, umyla jsem se a dodělávala až do jedný ten dárek. A pak jsem padla.
Dneska...měla jsem z toho celej rok noční můry a najednou to bylo tady.
Ráno nám učitelka rozdala výza (mám 6 dvojek) a takový papíry, kam nám napsala nějakej vzkaz. Už jsme měli všichni na krajíčku. Pak jsme měli rozloučení se školou. Nahnali jsme všechny do jídelny a měli jsme ten můj proslov (při kterym všichni brečeli) a pak videa, u kterých jsme dostávali uplný záchvaty. Potom jsme se připravili na rozloučení s učiteli. Když přišli, zase jsme brečeli. Loučili jsme se s nima a to bylo fakt strašný. Oni byli tak v klidu a přáli nám správný vykročení...to mě vůbec nezajímalo. Chtěla jsem všechny obejmout a konec...
Když jsem se loučila s jednou učitelkou tak jsem se hrozně rozbrečela a ona taky a pak mi řekla, že by to do mě neřekla a že jsem první kdo ji rozbrečel.
Ještě jsme se loučili s naší třídou - jako s tou místností :)). Pak jsme se se všema asi po miliontý objímali a odešli jsme...
Ted mě štípou oči, protože jsem se ráno malovala (já debil :D) a mám čočky (já debil :P).
Pořád mi nedochází, že je konec. Takže v pondělí budu mít silný nutkání vstát a jít do školy.
Všichni mi budou chybět a my jim prý taky. A věřím tomu, všichni nás měli docela dost rádi.

Netěším se na prázky, ani trochu...
Chci do školy, právě teď bych tam potřebovala být...

Zase se ozvu, tentokrát brzy..

Vaše uplakaná LoveShy


Můj výtvor pro holky z naší (teď už bývalé) třídy
Všichni u toho brečíme...ne asi

Nové začátky...

19. června 2009 v 20:34 | LoveShy
Ahoj

Dnešek je snad první den za devět let, kdy se netěším na víkend. Nechci víkend, nechci být doma. Chci být ve škole...Už jen pět dní. Pět dní a skončí všechno...Devět let na jedný škole a pět let s těma nejlepšíma. Dneska byla ve škole naposled jedna kamarádka, protože zítra odjíždí do Chorvatska a ikdyž s ní budu příští rok na střední, tak jsme všechny brečely. Dávaly jsme si dlouhý dopisy na "rozloučenou" a všichni jsme měly slzy v očích. Pak se loučila s učitelema a já za nima chodila s ní. S každým se objala a i ty učitelé brečeli. Chápete? Je to strašně těžký, když si vzpomenu na ty všechny zážitky. Já ty lidi miluju a nechci z tý školy odejít..:((. Jsem z toho uplně v pytli a ne sama. Dala bych cokoliv za to, tam ještě zůstat. Ne..já to prostě nedám..

Pardon, ale na víc nemám.

Jo a pokousal mě potkan. Jeden osmák měl potkana a strašil s ním ostatní tak mu ho naše třídní zabavila a ten potkan musel bejt u nás ve třídě. Já jsem si ho hladila a trochu mě hryzl a podruhý mi stiskl prst a z obou stran prokousl. Dost to bolelo a tekla hrozně krev. Nesnáším agresivní krysy a nervní hlodavce :P...nj..


Mějte se

Zdravý člověk má tisíce přání, nemocný jen jedno...

5. června 2009 v 23:01 | LoveShy
Tohle jsem vyfotila o těláku v pondělí. Ta "duha" okolo sluníčka se nazývá HALO. Zrovna jsme se o tom učili ve fyzice a ono se to objevilo na obloze. Ve skutečnosti tam ta "duha" byla vidět líp :)).

Ahoj

Ten nadpis článku se mnou nemá tolik společného, i když taky jsem si zažila svý. Tuhle větu čítávám na rehabilitacích v nemocnici - když sedím v čekárně čumím na ten plakát s tímhle.
Je to nehorázná pravda.
Jak nejste zdraví, všechno je na nic. Už jsem tohle hodněkrát poznala. Měla jsem půlroku mononukleózu a nemohla jsem tři měsíce v kuse vyjít z bytu. Nebylo to "tak" vážné, ale šlo o zdraví a stačilo m ito. Zdraví je nejdůležitější. No ale nic, to jen tak na úvod.

Jak se mám?
Nevím co se hodí říct...mám se divně.
Ve škole je to teď po tý mojí operaci divný. Nejlepší kamarádka se baví s jinou holkou z vedlejší třídy a trávěj spolu přestávky i všechen jinej čas. Já se zas bavím pořád s jednou holkou od nás ze třídy, se kterou jsme se absolutně neměly rády a teď jsme se daly dost dohromady (hlavně kvůli Stmívání). S nejlepší kamarádkou si nějak nemáme co říct, ona kouří a pije a já to nesnáším. Ona je celé odpoledne venku a já jsem celé odpoledne doma. Ona má pořád nějakýho kluka a já...ani radši nemluvím. Prostě jsme uplně jiné...a já nevím co si mám myslet. Navíc jdem spolu na střední, tak doufám že se to spraví. Každá si teď užijem "svejch" kámošů a na střední budem spolu...

V pondělí + úterý jedem na školní výlet..
Absolutně se tam netěším, všichni sebou tahaj chlast a vodnice :X
Nejlepší kamarádka mi oznámila že se chce opít a moje Twilight spojenkyně si prej dá vodnici.
Já to svinstvo už z principu nechci ani vidět ://.
Takže nevím jako co tam budu dělat...ale nevadí...:X

Včera ráno jsem si čistila zuby a měla jsem umyvadlo plný vody a najedou mi nějakej chytrák napsal SMS. Já vytáhla mobil z kapsy a on mi spadl do umyvadla plnýho vody. Chvilku potom fungoval, pak se sekl a nešel. Nechala jsem ho přes školu vyschnout a vzala jsem si sebou "náhradní mobil" (moje prastarý véčko, který jsem nechtěla prodat a teď se mi náramně hodí). Odpoledne to furt nešlo, tak táta šel do opravny, tam to rozchodili, ale ve schématu byla místo růžový zelená, jenže to oni nepoznali :D. Nechala jsem to ještě bejt a dneska po škole jsem to zkusila a už to krásně funguje. V repráku je trochu vody, ale volá to, píše to, hraje to, fotí to :)) tak snad se to o víkendu nezaseká :D.

Jsem šikovná já vím...ale už jsem si zvykla :D

Dále jsem chtěla napsat o rehabilitaci. Rozhejbávám ruku jak jen to jde. Obden mám ráno rehabky a potom cvičím ve škole, doma i večer. Ty rehabky pěkně bolej, ta ruka není pod lékama a bolí. Pokaždý musím brečet, protože se to nedá vydržet...
Největší problém je v tom, že i když tam tu ruku natáhnu skoro úplně, tak ona zase do pár minut zatuhne...
Prý je asi problém v CELÉ ruce. Mám z toho všeho prej křivou lopatku a rameno posunutý dopředu. Musím dělat takový úchylný cviky, kdy jsem BEZ TRIČKA :X na břiše a nohu mám posunutou pod sebou, takže ležím jak nějakej spiderman :D. Opírám se o loket a rehabilitační sestra mi říká pokyny a celou mě ošahává :D. Třeba kterej sval mám zrovna zatnout, kterej uvolnit, že mám nadzvednout břicho atd. a do toho to hrozně bolí. Prostě někdy si říkám - proč jsem jen tak blbá??? Ta ruka se třeba už neuzdraví a můžu si za to sama :/...

Blíží se 11 hodin, já si teď navykla chodit spát do 11 a ve škole se cítím líp, nejsem tolik unavená a mám víc energie. Takže asi brzy zalehnu, i když je zítra sobota.
Ve škole se stejně už moc neučíme, dneska nás bylo 8, protože všichni byli na olympiádě nebo na pohovorech :P. Takže jsme se koukali na filmy a pak jsme připravovali třídu na volby.

Doufám, že jsem napsala vše, co jsem chtěla. Za ten skoro týden, co jsem nenapsala se toho událo hodně a jáasi zase začnu psát pravidelněji.

I když tohle nebude číst nikdo, je to můj "deníček" a já chci mít na všechno "památku" a ve dvaceti napíšu knížku "Jak jsem byla v 15ti debilní" :D:D

Mějte se všichni moji drazí i nedrazí, zase se ozvu.
A hlavně vám přeju hodně zdraví, protože zdravý člověk má a může mít tisíce přání, ale nemocný jen JEDNO...

bye

Hospital

25. května 2009 v 22:28 | LoveShy | Mood: Headache ://
Tak nemocnici...
...jsem přežila.
ale ozvu se až zítra
 
 

Reklama